A máme tu další ze záhadných „předmětů“ nadaných magickou mocí a opředených legendami… Je jím Kill-Pes p. prof. Midara Kilahima. Jakou magickou mocí je nadán, se dozvíme přímo od pana profesora.
7 otázek pro prof. Midara Kilahima:
DV: Kde a za jakých okolností jste přišel ke svému Kill-Psovi?
Prof. Kilahim: Svého Kill-Psa jsem dostal k narozeninám od svých rodičů. Vždycky jsem si přál zvíře, ale nikdy ho nedostal. Až když jsem mamku proměnil v kupu sazenic, otec uznal, že jsem dospěl do fáze, kdy mohu dostat vlastního tvora.
DV: Dovede Váš Kill-Pes samostatně kouzlit nebo Vám spíše slouží jako „zásobárna“ magické energie?
Prof. Kilahim: Kill-Pes je kouzelný až až… Stačí se na něj jenom podívat :-). Jinak pro mě slouží jako zásobárna energie. Stačí ho jenom pohladit, podrbat a plno dalších věcí, které se dělají se psem a hned jste plni energie…
DV: Jaké jiné zvláštní schopnosti váš Kill-Pes vykazuje?
Prof. Kilahim: Můj Kill-Pes má vynikajíci sluch, zrak, čich a nově jsem objevil i skvělou chuť, což jsme nikdo ani netušili. Je mi tedy pomocníkem na honech na mud… tedy, chci říci na procházkách venku :-).
DV: K jaké rase Kill-Pes náleží?
Prof. Kilahim: Je to čistokrevný italský Killriér.
DV: Jak byste charakterizoval inteligenci vašeho Kill-Psa?
Prof. Kilahim: Při posledním IQ testu dosáhl hodnoty 121, což je velmi pozitivní. Je to vidět i na jeho chování. Něco mu řeknu a všemu rozumí, tudíž s ním nemám v tomto ohledu problémy.
DV: Proč jste ho pojmenoval právě Kill-pes?
Prof. Kilahim: Protože patří rodu Kill-Himů, stejně jako Kill-Hroch, Kill-Tweety a jiné Kill-Majetky.
DV: Za kolik byste ho prodal… (a zda vůbec)?
Prof. Kilahim: Kill-Psa bych neprodal, ani kdybych byl na pokraji života. Leda přes moji mrtvolu. Ale jelikož Kill-Pes chodí vždy se mnou a pokud nejde, je poblíž, a pokud není, dokáže megarychle doběhnout, nemám strach, že bych o něj přišel :-).
DV: Děkujeme p. prof. Kilahimovi za zodpovězení všech našich otázek a přejeme mu (i jeho Kill-psu) mnoho radosti a životních úspěchů :-)).
Tady vidíte, milí čtenáři, že každý majitel svůj magický artefakt žárlivě střeží. Jak se ale k podobnému „předmětu“ dostat a nepřekročit přitom zákon? O tom budeme hovořit zase příště…