Jak jistě víte, nováčci registrovaní v srpnu se již dostali do hradu, tudíž mi nic nebránilo počkat na konec dovolené a pozvat nováčky na čaj (či jinou věc u Rosmerty) a trochu je vyzpovídat. Výsledek mého snažení si můžete přečíst níže.
Psala se neděle 31. srpna a já přijel ze Skautského tábora zpátky na hrad. Den probíhal dobře, jediná věc, která mi vadila, byla, že jsem toho neměl moc na práci. Už byl večer a když jsem se tak bavil ve Velké síni, vzpomněl jsem si, že bych mohl udělat rozhovor. Tak jsem pozval nováčky, kterým by nevadilo menší vyzpovídání, k Rosmertě a mohl jsem začít.
Dobrý večer, nováčci, děkuji, že jste přijali mou nabídku na rozhovor. – usměje se – Než naplno začneme, chtěl bych se Vás ještě zeptat. Všichni jste srpnoví nováčci, že? – usměje se –
Clara Christie: – lehce přikývne –
Decarbia Van Houten: Já jsem bohužel červencový nováček. – lehce se usměje –
Rhenaya Elle Ketteridge: Ano, já jsem srpnový nováček. – usměje se –
Děkuji. – usměje se a zapíše si do bločku, přičemž se otočí k Decarbie – To ničemu nevadí, spíš máš výhodu v tom, že jsi měla více času na to, aby ses zde rozkoukala. – usměje se –
Nejdřív začnu takovou klasickou otázkou. Jak se Vám zde zatím líbí?
Clara Christie: No… Já byla ohromena, když jsem sem poprvé vstoupila. Takovou kupu skvělých lidí pohromadě jsem ještě nepotkala. Dost si to tady užívám a moc se mi zde líbí. – usmála se –
Decarbia Van Houten: Já osobně musím říct, že jsem nadmíru spokojená. Je to tady přesně takové, jaké jsem si to představovala. Všechno tu má svůj řád, existuje tu kouzelnická měna, pokud něco chceme, tak si na to musíme našetřit. Také se mi líbí ten obrovský počet lidí, který tady je. Soutěže se mi také moc líbí, protože mám možnost vybrat si, která soutěž se mi líbí nejvíc a tu potom vypracovat. Zatím jsem opravdu velice moc spokojená a věřím, že tohle nadšení jen tak nevyprchá.
Rhenaya Elle Ketteridge: Mně se zde opravdu líbí. Lidi jsou fajn. Nenarazila jsem na nikoho, kdo by mi byl nesympatický. Už jsem stihla udělat i pár zajímavých soutěží. Jsem moc ráda, že tu můžu být… – usměje se –
– usměje se a líbí se mu, jak se tady holkám líbí – Zeptám se Vás na takovou klasickou věc, na kterou se redaktoři většinou při podobných rozhovorech ptají. Jak jste se o naší škole dozvěděli? Od kamarádů kouzelníků, máte kouzelníky v rodině nebo přes mudlovskou síť, které se říká internet?
Clara Christie: Já se o této škole dozvěděla díky mudlovské síti, a to konkrétně na Wikipedii. Je to už dávno, ale letos jsem konečně našla odhodlání se zapojit. A mí starší přátelé mi o této škole také hodně navyprávěli. – usměje se a dopije čaj –
Decarbia Van Houten: O téhle škole jsem se, merlinužel, dozvěděla, když jsem byla na návštěvě u mé mudlovské kamarádky. Nechala mě chvíli samotnou u přístroje, kterému ona říká „počítač“, a v něm existuje síť, které mudlové říkají „internet“. Když jsem zkoumala onen svět internetu, tak jsem náhodou narazila na tuto školu. Stačila jsem si pouze opsat adresu a když jsem došla domů, tak jsem neváhala ani minutu a už jsem posílala sovu s přihláškou.
Rhenaya Elle Ketteridge: O této škole jsem se dozvěděla od své známé, která tuhle školu navštěvovala, ale bohužel musela studium ukončit. Vyprávěla mi, jaké to tu je, a pod dojmem jejího příběhu jsem se rozhodla také zapojit. Doufám, že zde zažiju také super zážitky jako ona. – usměje se –
Můžeš mi a také čtenářům, které to jistě zajímá též, říct, jak se u nás tito kouzelníci jmenují? – usměje se –
Clara Christie: Jeden je Edward Lewis a další se jmenovala myslím Alissia Alterey? Nejsem si moc jistá. – nejistě se usměje – Ale myslím, že Alissia tady už nestuduje, je to dávno, co mi to říkala.
Pokračuji otázkou, která je podobného typu. Už víte, kam byste chtěli do koleje? Přesněji, už jste o tom pohovořili s Moudrým kloboukem?
Clara Christie: Ano, promluvila jsem si s Kloboukem. A myslím, že mě dá do koleje, kam se nejvíce hodím. Sama ani nevím do které koleje bych se charakterizovala, ale chtěla bych se zapojit nejvíce do Havraspáru. Je to ale jeho volba, a budu ráda za jakoukoliv kolej, kam mě přiřadí. Neskutečně se těším a chtěla bych, aby to bylo už zítra! – zajiskří jí očka nedočkavostí –
Decarbia Van Houten: Já jsem s Moudrým kloboukem již hovořila. Byl to dlouhý rozhovor a u mnoha otázek, které mi klobouk položil, jsem odpověď hledala opravdu dlouho. Snažila jsem se Moudrému klobouku odpovídat podle mého nejlepšího svědomí, proto věřím, že mě Moudrý klobouk zařadí do koleje, která bude pro mě tou pravou. Kdyby to bylo ovšem na mně, tak bych nejraději skončila ve Zmijozelu nebo v Havraspáru. Nevím proč, ale do těchto dvou kolejí mě to táhne nejvíc.
Rhenaya Elle Ketteridge: Ten den, co jsem byla přijata do školy, jsem si šla hned promluvit s Moudrým kloboukem. Otázky byly opravdu zajímavé a snažila jsem se odpovídat tak, jak to cítím. Já osobně bych chtěla do Havraspáru nebo Nebelvíru. Žádná jiná kolej mě bohužel nezaujala. Těším se, až budeme rozřazeni. – odpoví s úsměvem –
Teď trošičku odbočím k něčemu, na co se Vám určitě nebude špatně odpovídat. – zasměje se – Našli jste si již nějaké kamarády? Je zde k tomu jistě mnoho prostředků, Velká síň, U Tří košťat… – usměje se –
Clara Christie: – rychle přikývne – Ano, zajisté. Už jsem si našla dost dobrých přátel. A jsem za ně neskutečně ráda. A velice doufám, že takových lidí poznám na hradě ještě víc. – dopověděla se širokým úsměvem –
Decarbia Van Houten: Nové kamarády jsem si tady našla a musím říct, že jsou to opravdu skvělí lidi. Sice jsem se ze začátku do debat moc nepouštěla a jen jsem tiše seděla a poslouchala, o čem se baví ostatní, nebo padala do Ďáblovy jámy. Ovšem pak mě to už přestalo bavit, a proto jsem se rozhodla, že navážu pár nových kontaktů. Za pár dnů jsem si opravdu našla hned několik super kamarádů, za které jsem nesmírně ráda, ale ráda jsem především také za to, že si každým dnem najdu několik dalších kamarádů. Musím říct, že nouzi o kamarády nemám a snad jich v příštích několika dnech, měsících či rocích potkám ještě mnohem víc. – na všechny kolem sebe se usměje –
Rhenaya Elle Ketteridge: Ano, našla jsem si zde už spoustu sympatických človíčků, se kterými jsem si padla do noty a rozhodně si máme spolu o čem povídat. S některými si píšu více, s některými méně. A doufám, že se ještě se spoustou skvělých lidí, co tady na hradě jsou, seznámím a spřátelím. – usměje se –
Dovolím si Vám teď ukázat obrázek z rozhovoru, který zachycuje přátelství mezi těmito čarodějkami. No, posuďte sami. – zasměje se –
Tak, teď přejdeme k úplně jinému tématu. – zasměje se a jakoby smete ze stolu, aby mohl začít „nanovo“ – Chtěl bych se Vás zeptat, jaký máte vztah ke svazkům Harryho Pottera, díky kterým jste jistě tady. Předpokládám, že dobrý, jinak byste tuto školu nevyhledávali, ale spíš mne zajímá, jestli se k nim vracíte často a tak.
Clara Christie: (– v realitě se podívala na knížky Harryho Pottera, které jsou srovnány v poličce –) Několikrát do měsíce se k nim vracím, a čtu je znova a znova. Miluju ty svazky. Je totiž úžasné si přečíst ten knižní vesmír, pod kterým si celý děj představujeme. Je to napínavé, humorné, a pořád nové a nové! – zahihňala se –
Decarbia Van Houten: Tak, vztah ke svazkům Harryho Pottera mám opravdu velice dobrý. Všech 7 knih má u mě doma na poličce čestné místo a nedám na ně dopustit. Kromě svazků Harryho Pottera jsem si také zakoupila mnoho dalších knížek ći průvodců světem jednoho z nejslavnějších kouzelníků všech dob. Dokonce to u mě zašlo až tak daleko, že jsem si koupila svazky v jiných jazycích, které jsem s Merlinovou pomocí přečetla a četla jsem to hlavně proto, abych věděla, jak se nejznámější věci, postavy, místa či jiné věci jmenují v jiných jazycích. – s úsměvem se rozhlédne kolem a objedná si něco k pití –
Rhenaya Elle Ketteridge: Mně osobně se dílo britské spisovatelky J. K. Rowlingové velmi líbí. Když jsem dostala první díl knížky tohoto fantastického příběhu, těšila jsem se vždy na další a velmi mě potěšila i zfilmovaná verze. Viděla jsem všechny díly a také jsem je zkoukla více než jednou. Určitě se ráda k těmto filmům vracím, ale knížky si už znovu nečtu. – usměje se –
– poslouchá věci, které slyší rád a pokračuje – A jaké jsou například Vaše oblíbené postavy? Harry Potter, Draco Malfoy, Severus Snape či…?
Clara Christie: Lenka Láskorádová! – vyhrkne – Myslím si totiž, že mě skvěle vystihuje, a vždy když se objevila v knize či filmu, neskutečně jsem jí fandila a držela palce!
Decarbia Van Houten: Moje úplně nejvíce oblíbená postava z Harryho Pottera byla paní profesorka Minerva McGonagallová. Oblíbila jsem si ji už v první knížce a musím říct, že mi to vydrželo až do samotného konce. Fascinovala mě na ní především její moudrost, spravedlnost a obětavost. Dále jsem měla moc ráda Molly Weasleyovou a Ginny Weasleyovou. No a musím se přiznat, že se mi taky moc líbil Draco Malfoy, ale to až ve filmu nějak od 4. dílu. – celá se začervená –
Rhenaya Elle Ketteridge: Měla jsem více oblíbených postav. Jednou z nich byl samozřejmě Harry Potter, který je oblíbený asi pro většinu fanoušků, ale opravdu mě tam velmi zaujala Lenka střele – totiž Lenka Láskorádová. Byla opravdu skvělá. Líbilo se mi, jak řešila různé situace a dokázala si poradit. A další méně oblíbené postavy. – najednou si na něco vzpomene a doplní, když uslyší doplněk od Decarbie – Ještě se mi líbí kapitán nebelvírského mužstva, Oliver Wood. – zachichotá se –
Vrátím se k něčemu, o čem se již zmínila Decarbia. Četli jste názvy věcí v Harrym Potterovi v jiných jazycích? Co na ně říkáte? Pro ukázku, pokud jste nečetli: ve slovenštině je Famfrpál metlobal, Nebelvír Chrabromil, Havraspár Bystrohlav, Mrzimor Biflomor a Zmijozel Slizolin.
Clara Christie: Nečetla jsem konkrétně knihy, ale vyhledala jsem si to a všechny názvy sepsala. Poté jsem ty názvy říkala všude, kde se dalo, a dočkala jsem se jen zmatených výrazů. Chtěla jsem být originální. – zasměje se –
Decarbia Van Houten: Ve slovenštině jsem Harryho Pottera bohužel nečetla. – smutně sklopí hlavu – Četla jsem německou verzi, kde se famfrpálu říká „Quidditch“, ale názvy kolejí jsou převzaty z angličtiny. některé názvy opravdu stály za to, ale bohužel si je už nepamatuji. Ale osobně si myslím, že náš český překlad je rozhodně hodně dobrý.
Rhenaya Elle Ketteridge: Já jsem bohužel jiné verze Harryho Pottera nečetla. – usměje se – Ale příklady, které jsi, Johne, uvedl, jsou vtipné. – zasměje se –
– zasměje se nad Clařinou originalitou a pokračuje – Teď bych se Vás skoro na závěr chtěl zeptat, jak hodnotíte knížky oproti filmům. Můžete vypsat zápory a klady obou a potom nějak naznačit, co se Vám zdá lepší, nebo jakkoliv jinak chcete. – usměje se –
Clara Christie: No, je toho hodně. Třeba mě mrzí, že do filmu nedali takové ty úžasné detaily, jako například Dracův a Harryho dohodnutý souboj v první knize, dost bych chtěla vidět, jak všichni prchají před Filchem zkrz všechny chodby a pak narazí na Chloupka. Ale nejvíce mě potěšilo, jak dokázali převést Famfrpál na plátno. Byl to neskutečný zážitek to vidět, každý by si pomyslel, že je přímo při dění na hřišti. – uculila se –
Decarbia Van Houten: Když mám porovnat knížky s filmy, tak by to vypadalo asi následovně. V knížkách je obsaženo rozhodně o dost víc informací než ve filmech. Třeba mně ve filmu vadilo dost to, že tam, myslím, ve 2. díle nebyly mantichory. V knížkách se mi to velice líbilo, ale ve filmu to, merlinužel, vypustili a bylo po mantichorách. Mně osobně se snad líbily knížky víc než filmy. Člověk mohl při čtení zapojit veškerou svou fantazii a tak se mohlo stát, že v závěrečném boji o Bradavice probíhaly opravdu strhující bitky na život a na smrt, a ne že za 10 sekund bylo po všech postavách (například smrt Severuse Snapea nebo Bellatrix Lestrangeové). Obecně mi přišlo, že je vše ve filmech strašně moc shrnuté a zkrácené, a proto mám knížky raději. Ovšem abych řekla pravdu, v těch posledních dílech jsem si v knížce nedokázala Draka Malfoye nebo Nevilla Longbottoma tak skvěle představit. Proto bych nakonec ráda podotkla, že konečný výběr herců nebyl vůbec špatný. – celá červená zajede pod stůl a dívá se zamilovaně do dálky –
Rhenaya Elle Ketteridge: Jako vždy je nějaký rozdíl mezi knižní podobou a filmem, ale já jsem nikdy nic proti tomu neměla, že ve filmu třeba někdy něco z knížky chybí. Přece jenom, do filmu se nikdy všechno nevejde. A naopak v knížce je toho zase více, můžeme si různě v naší fantazii představovat různé postavy, situace a podobně. To je snad jediné, co vidím jako klady a zápory.
No, tak jsme u konce. Děkuji za rozhovor, nyní máte možnost vzkázat něco ostatním čtenářům. – usměje se –
Clara Christie: – usměje se na Johna – Přeji ti mnoho úspěchů s tvými články. A vzkázat nic nepotřebuji, však všichni, co si tento rozhovor přečtou, budou vědět, že si mají najít nějaké názvy z této série v jiném jazyce. – pobaveně se ušklíbne –
Decarbia Van Houten: Ráda bych ostatním čtenářům vzkázala to, že pokud jste zde na naší škole nováčci a byli jste z toho tady stejně tak překvapeni jako já, tak se rozhodně nebojte, a pokud si s něčím nejste jisti, tak se ptejte. Lidé jsou taky hodně milí a vstřícní a člověku v nouzi rádi pomůžou. Také bych chtěla poděkovat Johnovi za báječný rozhovor do Denního věštce. – usměje se – Snad se nevidíme naposled. Ještě jednou díky a snad někdy příště.
Rhenaya Elle Ketteridge: Jsi dobrý novinář a moc děkuji, že jsem se mohla zúčastnit rozhovoru. Těším se zase třeba na někdy příště. – usměje se –
Tak, sami jste viděli, jak se tyto dámy umí rozpovídat. Já jim snad mohu jen popřát, aby se jim dařilo!
Pro Denní věštec
John Charless Bartowski