První zprávy se obyvatelé hradu mohli dozvědět 28. srpna v odpoledních hodinách. Během krátké doby se na pultech Příčné ulice objevily zdravotnické roušky, které měly posloužit jako prevence před rozšířením nákazy. Její hlavní záludností bylo – a stále je – že se jedná o neznámou nemoc, na niž není znám lék. Přesto se hlavní zdravotník, Matthew Whitecrow, okamžitě pustil do práce, aby účinnou léčbu nalezl. (O průběhu těchto událostí jsme vás již informovali v tomto článku.)
Jak se můžete dozvědět z přiloženého článku, v prvních dnech nebyla třeba karanténa. Nakažení se mohli volně pohybovat po prostorách hradu. Valná část obyvatel tedy uposlechla rady lékouzelníka a opatřila si roušku. Posléze ale vyšlo najevo, že rouška nezabírá, a tak se nákaza šířila dál. 8. září byla karanténa nakonec vyhlášena a nemocní byli umístěni na ošetřovnu. V této době byl lék stále neznámý, třebaže téměř současně s epidemií se znovu začaly objevovat věci v jezeře. Mezi nimi i jistá Ohnikvětná bylinka, která podle jejích lovců v Hanibalově jezeře vypadá velmi nadějně co do léčby bradavic.
Otázky ale nemohly být zodpovězeny – 11. září odcestoval vrchní zdravotník do Helsinek na lékouzelnický kongres, kde je mimo jiné na programu i objevení dryáku, který by byl účinný proti bradavicím. Podle všeho se má vrátit šestnáctého září.
Ke čtrnáctému září se bradavicemi nakazilo celkem 102 obyvatel hradu, což je stejný počet osob jako počet studentů Havraspáru či Nebelvíru, aktuálně dvou nejpočetnějších kolejí. Pro o něco lepší představu se jedná o 21 % všech kouzelníků, které v tuto dobu ve škole můžete zastihnout. Nejvíce postiženou kolejí je Havraspár s 24 nakaženými, což činí 23,5 % koleje. Následuje Zmijozel s 23 nemocnými a 22 % členů koleje. Případné řeči o tom, že by epidemie mohla mít negativní vliv na sbírání bodů a plnění povinností studentů, nemají žádný pravdivý základ – právě Havraspár a Zmijozel jako první koleje překročily hranici 1000 bodů.
V Mrzimoru je 20 nemocných z celkového počtu 102 studentů. Nebelvír je patrně kolejí s nejlepší imunitou – na ošetřovně leží jen 18 červených z 98 chrabrých lvíčat. Kromě toho lze na ošetřovně potkat 16 profesorů a zaměstnanců, jednoho obyvatele Prasinek a jednoho ducha (Ministerstvo kouzel již obdrželo stížnost, přeci jen, jak je možné, že mrtvý člověk onemocní?).
Nutno podotknout, že počáteční panika z epidemie postupně opadala. Ošetřovna začala žít svým vlastním životem, kdy nemocní na první pohled vůbec nestrádají tím, že se zde vyskytují pouze ve svém omezeném počtu – zdraví jedinci návštěvu této místnosti spíše odmítají, zvlášť kvůli faktu, že zdravotnická rouška není nikterak účinnou ochranou proti nákaze. Co se ale týče kolejního života či výuky, není znám případ, kdy by byl nemocný nějak diskriminován.
Navíc lze předpokládat – pokud se nepřihodí nečekaná souhra neblahých okolností – že lék se objeví v nejbližších dnech díky návratu pana Matthewa z Helsinek a usilovnému tahání rostlin z jezera, do kterého se studenti sami zapojili. Doufejme tedy, že epidemie bude brzy úspěšně zažehnána a nestane se nic, co by mohlo zabránit nalezení účinného léku.
Pro Denní věštec,
Mariella de Nebe