Mikulášské mlsání: Žabky, fazolky, slimáci

5. prosince je tradiční den, kdy k dětem chodí Mikuláš. Ač už dávno nejsem dítě, přichází i ke mně, aby mi osladil prosinec a nadcházející zimu. Letos se plácnul přes kapsu, tentokrát jsem v balíčku od něj nalezla pochutiny přímo kouzelné! Krabičku s čokoládovou žabkou (uvnitř sběratelská karta), krabičku Bertíkových fazolek tisíckrát jinak a sáček se želé slimáky. Mé nadšení neznalo mezí, skutečně!

I jala jsem se ochutnávat. A nabízela jsem i každému, kdo mi přišel do cesty. Mikuláš se zbaběle vymluvil na těžkou přeslazenost organismu způsobenou roznáškou sladkostí a s díky mou nabídku na ochutnávku odmítnul. Měl v nose, chlapec.

První věcí, na kterou jsem se vrhla, byla čokoládová žabka. Kdo by taky nechtěl kartu s podobenkou největšího (ne)žijícího hrdiny kouzelnického světa Severuse Snapea? Správně. Každý by ji chtěl. Nebo alespoň já. Pomona Prýtová byla poněkud zklamáním, ale dobrá, smířím se s tím, protože ta kartička je 3D a vážně nádherně provedená. Ačkoliv vůbec nemá tvar pětiúhelníku, no věřili byste tomu?!

Přestože bych ráda prohlásila, že jsem žabku vypustila do rybníka, musím bohužel konstatovat, že to nešlo. Na rybníku byl v té chvíli již poměrně celistvý ledový škraloup a nechávat ji umrznout by bylo horší, než do ní kousnout.

Příjemně mě překvapily křupinky, které se v čokoládě nacházely. Chuť není pro nikoho s citlivými zuby, žabka je hodně sladká, i když čokoláda je velmi dobrá. Uvítala bych jinou čokoládovou mutaci než mléčnou, ale jak se říká, darovanému koštěti na křivé proutky nehleď. Vizuálně vypadá žabka nádherně, to se musí nechat, ale při její ceně by mohla být zlatá.

Jako další přišly na řadu fazolky. Čekala jsem všechno možné, skutečně. Ale buď je moje fantazie nedostačující, nebo jsem zoufale přízemní a vybíravá v jídle. To, co na mě čekalo v balíčku s fazolkami, se téměř nedá popsat slovy. Marně jsem se přesvědčovala, že to nemůže být tak zlé, jak si myslím. Že na tom musí být něco dobrého. A bylo. K mému neskonalému potěšení se ochutnávky zúčastnila má vlastní sestra a já tak nebyla jediná, kdo se nad chutí některých fazolek ušklíbal.

A jaké fazolky že jsem měla to štěstí (a tu smůlu) ochutnat? Začněme zlehka. Těmi běžnými příchutěmi.

Banán – jedna z těch lepších chutí, výrazně banánová, ale úplně přeslazená. To má ostatně většina fazolek společné.
Borůvka – velmi nevýrazné chuti, na „evropské“ poměry neborůvková, ale to je spíše klad, protože v našich zeměpisných šířkách je těžko k nalezení neumělé aroma.
Citron – klasická chuť, ale opět hodně sladká. Kdyby byla kyselejší, byla by výborná, protože v sobě má příjemný podtón citrónové kůry.
Cukrová vata – čekala jsem cukr, cukr a zase cukr, ale chuť mě překvapila. Byla mírně ovocná, příjemná. Tahle fazolka celkově patří k lepšímu průměru.
Marshmallow – tahle příchuť v balíčku bohužel nebyla, takže nemůžu sloužit.
Skořice – bohužel ani tuhle fazolku jsem neměla možnost ochutnat, což mě skutečně mrzí!
Tutti-Frutti – čekala jsem něco podobného takové té dobré dětské pastě na zuby, která se prodávala před lety, ale bohužel. Nechutná tak. Vlastně nechutná nijak, pokud nepočítáte cukr.
Třešeň – velmi nevyvážená, u třešně by člověk očekával trochu kyselosti. A s trochou kyselosti bych si na ní i pochutnala, ale takto můžu říct jediné: Proč je to všechno tak sladké?!
Vodní meloun – ani tato fazolka na mě v balíčku nečekala. Ale to nevadí, já stejně melounové věci nerada.
Zelené jablko – až na vyloženě radioaktivní barvu skvělá. Jednoznačný vítěz testu v běžných příchutích! Příjemně nakyslá s báječně výraznou chutí jablka.

A nyní vrhněme světlo na ty fazolky s příchutěmi netradičními. Tedy, pro mudly netradičními. Zajímavé je, že jich je tam nepoměrně více než těch běžných! Jsem prostě klikař.
Upozorňuji, že tato část článku je nevhodná pro lidi se slabým žaludkem. Ale pamatujte, stále je to jen cukroví!

Holub – áno, skutečně. Přesně to, co si myslíte. A to je jedna z těch lepších variant, věřte mi, ochutnala jsem všechny. Stále je to sladkost, jen poněkud slaná. Ale dobrá zpráva je, že když překonáte prvotní rozpaky, nebude vám z ní špatně. Skoro.
Klobása – vážení, tohle je propadák. Nechala jsem si ji skoro na konec, a to byla velká chyba! Je jedna z nejhorších, chutná trochu jako párek s kečupem a hořčicí zároveň, ale je to hodně umělé. Má ovšem nespornou výhodu. Nesmrdí. Dobrá, nesmrdí moc.
Mýdlo – štiplavá mýdlová chuť, poměrně věrná, až máte pocit, že vám za chvíli z pusy vyletí bubliny. To se samozřejmě nestane, ale ten pocit tu je. Je to jedna z těch lepších fazolek.
Pepř – překvapivě chutná, podle mého vkusu vlastně výborná! Je velmi sladká, ale chuť pepře převažuje. Explozivní kombinace! Sice vám z ní nepůjde pára z uší, ale budete si ji pamatovat celý den, protože všude budete cítit pepř.
Špína/hlína – až budete někdy uklízet sto let neotevřenou půdu a do pusy se vám dostane prach s hlínou a saponátem, budete přesně vědět, co máte čekat od téhle fazolky. Brr.
Tráva – celkem autentická chuť a vůně trávy! Tahle fazolka je poměrně osvěžující, moc dobrá.
Ušní maz/vosk – chutná dost uměle, mohli byste žvýkat papundekl a nepoznali byste rozdíl. Je hodně vosková.
Zkažená vejce – tahle šla ven dřív, než by šla ven tím horším způsobem. Nesnědla bych ani čtvrtku, natož potom celou! Vskutku odporná, jak po stránce vůně (tomu už se nedá říkat vůně, to je normální pukavčí smrad!), tak chuti.
Zvratky – Ne, ne, ne! Ačkoliv jsem si 10× řekla, že nebudu srab (i když to bylo po vejcích vážně těžké), tohle se prostě jíst nedá. Partnerku ve zločinu natáhlo jen ze zápachu tak, až jsem se bála, že začne se šavlovým tancem!
Žížala – nevím, jak chutná předloha, a rozhodně jsem to nikdy nechtěla zjistit. Ani zprostředkovaně. Ale tato fazolka, i když chuťově spíše nepříjemná, není to největší zlo, které můžete v balíčku najít.

Na spravení chuti jsem si otevřela sáček s želé slimáky. Panečku, to je dobrota! Dělají je v pěti příchutích (banán, hruška, mandarinka, třešeň a vodní meloun). Opět jsem byla o jednu ochuzena, konkrétně o třešňovou, ale všechny, které jsem měla možnost ochutnat, jsou dobré. A kyselé! Po předchozích ochutnávkách byla ta poslední doslova pohlazením pro mé chuťové buňky. Chutě jsou výrazné, lahodné a vůbec nevoní tak, jako sladkosti podobných chutí zakoupené u nás. Jedinou nevýhodou je, že vypadají spíše jako krokodýli bez nožiček než jako slimáci. I když, možná je to výhoda.

Práva ke všem zobrazeným výrobkům náleží společnostem Warner Bros. Entertainment Inc. a Jelly Belly Candy Company (jellybelly.com).

Všechny výrobky k dostání na http://www.tuzexovky.cz/

Pro Denní věštec
Bilkis Blight