Smrtijed

| Vydáno:


Když na hrad se snese tma,
Jen sovy houkají,
Tak tehdy vycházím ven,
Jen tak potají…
Hůlku do ruky,
Plášť schová noc,
S rostoucím úplňkem,
Roste má moc.
Záblesky v očích,
Ve tmě září,
A hlava duní,
Ďábelskou svatozáří.
Za mými zády,
Zavře se les,
Přede mnou ty se,
Neznámý třes.
Větvičky praskají,
Tíživou vahou,
Cesta je jasná,
Krvavou dráhou.
A už se blížím,
K postavě skryté,
Skrčená podobá se,
Šelmě líté.
Smrtící kletbu,
Pošlu jen zezadu,
Duše mu uniká,
Teď rychle do hradu.
Vyplnil jsem
Poslání svoje,
Smrtijed zhynul,
Je z něj kupka hnoje :o))

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *