Nejen nováčky netrpělivě očekávaná rozřazovací slavnost se uskutečnila 29. ledna 2023. Již dvě minuty po 18. hodině se ve dveřích Velké síně objevil pan ředitel, což početné obecenstvo odměnilo nevěřícnými a uznalými pohledy na věžní hodiny. Síň se ještě chvíli poté dál plnila obyvateli hradu.
O několik minut později předstoupil pan ředitel před pultík a ukončil tak debaty o jídle, plešatých hlavách a o blížícím se rozřazování. Slavnost oficiálně započala.
Nejprve pan nejvyšší pozdravil všechny přítomné, přičemž jsme si na jeho hlase mohli povšimnout, že není úplně zdráv. Všiml si toho i on sám, a tak nastala krátká pauza, během níž do sebe naházel až podezřele velké množství léků. Ale nevím, nejsem lékouzelník.
Po krátkém a milém proslovu položil pan řídící na stoličku Moudrý klobouk. Na tvářích nováčků se zračil němý úžas. Klobouk se chvíli rozhlížel po známém prostředí, ve kterém však už nějaký ten pátek nebyl, a nechal se všemi obdivovat. Následně se nadechl a začal zpívat.
Jeho píseň všechny překvapila – lišila se totiž od té, kterou slyšíme obvykle. Měla mnohem temnější nádech. Po běžném představení kolejí následovalo varování:
„…Letos však přidám něco víc,
poslechněte, co zpívám:
když dělím žáky Bradavic,
nepěkný pocit mívám.
Plním sic jen svou povinnost,
přesto se trochu zdráhám,
mám obavy, že škole své
do hrobu napomáhám.
Ach, vězte všichni, kdo tu jste,
že naše škola čelí,
jak nikdy ve svých dějinách,
strašnému nepříteli.
Teď musíme se sjednotit,
za jeden táhnout provaz,
jinak se zevnitř zhroutíme,
tak zní má zpráva pro vás.
Však už jsem dost vás varoval,
co říct jsem chtěl, to víte.
Přistupte, ať do kolejí
se nyní zařadíte.“
Když Klobouk dozpíval, slova jeho písně zůstala viset ve vzduchu. Všichni se po sobě vyděšeně dívali. Strašný nepřítel? Má to něco společného s rozčílenými jezerními lidmi, zatopeným lesem a nemocí plešatých hlav? Nebo nás snad čeká ještě něco horšího?
Zatímco mazáci opatrně tleskali, nervozita lososů by se dala krájet. Ti měli jiné starosti a píseň dost možná ani nevnímali.
Slovo si vzal znovu pan ředitel, poděkoval Moudrému klobouku, vysvětil nováčkům, jak bude jejich rozřazení probíhat, a už to jelo. Klobouk se letos s ničím nemazal. Ještě než se všichni stihli oklepat z právě vyslechnutého proroctví, už šel na řadu Alfred Westcorn následován Arizonou Fox a Ashley Watfar. K nebelvírským se jako první přidala Celeste McKay. Skoro to vypadalo, jako kdyby to Klobouk chtěl mít co nejrychleji za sebou. Je možné, že se obklopen tolika nemocnými necítil dobře? Dokonce už i mezi nováčky je několik nakažených a sedejte si jim na hlavu, že jo. Prvňáci létali k pultíku a od něj jako hadry na holích.
Zmijozelští museli přihlížet nekonečným jedenácti zařazením do ostatních kolejí, než k jejich stolu Klobouk konečně poslal Hope Chainless. Holt najít někoho s čistou krví není jen tak!
Posledním zařazeným nováčkem se stala Zoey Williams. Pan ředitel poté poděkoval Klobouku a přivítal nejmladší v jejich kolejích. Klobouk si mohl oddechnout, ceremoniál byl u konce.
Do vzduchu se vznesly všechny přítomné svíce a za doprovodu hudby létaly vzduchem čekajíce, až někdo sfoukne jejich plamínky. Velká síň se pomalu vyprazdňovala, oslavy se přesunuly do kolejních místností.
Celkem bylo zařazeno 59 nováčků.
Nebelvír ve svých řadách přivítal 12 lvíčat, Zmijozel se těší ze 14 háďátek, Mrzimoru vběhlo do nory 15 jezevčat a Havraspár si pod svá křídla vzal celých 18 havránků.
Letošní příděl nováčků byl tedy poměrně rovnoměrný, což se však zákonitě muselo projevit na počtech studentů v jednotlivých kolejích.
Havraspár – 57
Mrzimor – 58
Zmijozel – 61
Nebelvír – 67
Obsazenost kolejí bezprostředně po rozřazovací slavnosti je přinejmenším překvapivá a neobvyklá…
Nezbývá než všem novým tvářím poblahopřát. Ať jste ve svých kolejích šťastní a ať jsou vaše koleje šťastné z vás.
Pro Denní věštec
Princess Star
Ty počty mi moc nevychází… ale článek pěkný, Hantz! 🙂 Slavnost mi letos asi poprvé za celou dobu utekla, tak jsem ráda, že jsem si o ní mohla přečíst 🙂