Mudlympiáda není jen o sportech, je to i o nechutném utrácení, davech lidí a nekonečných frontách. Ale také o obrovských emocích, objevování a poznávání. Nejen sportů, ale i památek a místních zajímavostí.
Letošní mudlympiáda se, jak jste si možná všimli, konala v hlavním městě Francie – Paříži. Tedy alespoň její většina. Některé sportovní aktivity se konaly i v jiných městech. Přítomnost v Paříži pro mě však znamenala ještě jednu věc; jelikož sem cestuji často, město znám velice dobře. A proto mě pár týdnů před naším příjezdem rozesmutnila zpráva o havárii, kterou utrpělo Moulin Rouge. Proto naší další zastávkou bylo ověření, zda již vše stojí, jak má. A stojí! No, posuďte sami.
(Moulin Rouge)
Následně jsme se posilnili kávou, abychom mohli vyrazit na naši další pouť. Vyrazili jsme za nosem a přemýšleli, kam vlastně zajdeme. „Já chci nějaký mudlympijský suvenýr!“ zahlásila Natálie a bylo rozhodnuto. Podívali jsme se do mapy a kousek od nás byl přímo oficiální olympijský Megastore! Tak tam to určitě bude mega dobrý. To jsme si znovu pomysleli v momentě, kdy jsme narazili na (další) frontu. Jako by jich tu neměli málo. Byla naštěstí jen na 6 minut, čekali jsme to horší.
Když jsme konečně vešli do Megastoru…
(Skoro všechno v Megastoru bylo vyprodáno)
…byli jsme megašokováni. Nebylo to větší jak u Děravého kotle. No jako co to je? Tohle že má být ten Megastore? Store to je, ale megamalý. Navíc tam měli už polovinu věcí vyprodanou. Tak co si máme koupit za suvenýry? Zkoumal jsem tedy ty zbytky, co tam měli, a přepočítával na galeony. A nestačil se divit, ti mudlové jsou tak předražení! Jako jedno sportovní tričko stálo 30 € (což je nějakých 177 galeonů), ale jakmile je to tričko francouzského národního týmu, dostáváme se i na 140 € (826 galeonů!!!) No, já šel do kolen, když si pomyslím, že na Příčné ulici trnu hrůzou, když mám dát 2 galeony za nádherný kousek, tak 826 galeonů snad nestojí ani vila!
No, jak to ti mudlové můžou kupovat v takovém množství? Já byl rád, když jsem si koupil olympijské odznáčky, abych měl alespoň nějakou památku na tu hrůzu a děs. Abychom si zlepšili náladu, rozhodli jsme se zajít na místní zmrzlinu. Ta byla alespoň fakt dobrá.
(Zmrzlina)
Čas je však neúprosný a my musíme opět chvátat na další aktivity. Již zkušeni jízdou v mudlovském metru jsme se opět vydali do podzemí. Pokud jste zvyklí na podzemní dráhu z Prahy, tak ta v Paříži je něco zcela jiného. Jednak je to v podzemí strašné bludiště, jednak jezdí všechno obráceně. A navíc mají zajímavé ovládání otevírání dveří. Neznalý s tím poprvé chvilku zápasí.
(Páčkoidní otvírač)
Po výstupu jsme zamířili směrem na start jednoho z mnoha sportů – mudlympijského triatlonu. Ten se skládá celkem ze tří sportů: plavání (1,5 km), jízda na kole (40 km) a běh (10 km). Samostatně jsou ty sporty za mě vcelku snadné, ale udělat je všechny hned po sobě? No potěš koště. První v cíli to zvládl za 1:43:33. U mě je to čas tak akorát na ten běh!
Musím však říci, že jsem ty sportovce opravdu obdivoval. Nevím, zda jste někdy byli v Paříži, ale městem protéká řeka Seina a osobně si myslím, že to musí být jedna z nejšpinavějších vod. Vždyť už při pohledu na ni se mi dělalo špatně. A oni v tom ti sportovci museli plavat! To bych opravdu nedal. Co jsem se pak doslechl, tak někteří z toho skončili na neschopence, protože se nakazili nějakými bakteriemi. No, ani se nedivím!
(Triatlon – jízda na kole těsně za startem)
Po dlouhém chození, cestování a fandění jsme se rozhodli další část našeho programu zakončit hezky česky. V rámci mudlympiády byl totiž v Paříži jeden park vyhrazený pro národní domy, konkrétně Parc de la Villette, ve kterém se nacházel i Český dům. V něm si každý, kdo si koupil vstupenku, mohl dát nejen české pivo, ale třeba i klobásu s chlebem (a že byla!) nebo dukátové buchtičky. No prostě najíst se hezky česky. Jen mi tu chyběla svíčková.
Dům nebyl určen jenom ke konzumaci jídla a pití, ale také k fandění v rámci tří projekcí nebo setkávání se s českými sportovci. Byla by určitě hanba, kdybychom se sem nevydali, takže jsme to brali jako naši povinnost. A myslím, že se určitě nejednalo o návštěvu poslední.
(Vstup do Českého domu)
Pokračování příště.
Pro Denní věštec
Midar Kilahim