Jaké to je vyměnit studentský hábit za zaměstnanecký? Madam Newika Shelley Lovecraft, jejíž jméno zdobí rekordní počet bodů a úspěchy na famfrpálovém hřišti, se s námi podělila o své nejhezčí vzpomínky, nápady do budoucna a také o pár šikovných rad, které by měli znát všichni mladí (i starší) kouzelníci. Pojďte s námi nahlédnout do života jedné z nejzapálenějších nebelvírských studentek, která nyní objevuje kouzla fialového hábitu.
S madam Newikou jsme navštívily hostinec U Tří košťat.
Denní věštec: Krásný den, madam Newi. Děkuji, že jste souhlasila s rozhovorem. – přátelsky se usměje –
První otázka nebude žádným překvapením. Proč jste se rozhodla opustit studentský život a obléknout si tmavě fialový hábit? – mrkne na madam Rosmertu a objedná dvě fialkové vody –
Newika Shelley Lovecraft: Kouzelný den, slečno Prin. – usměje se – Jejky, takhle rychle jsem tu otázku nečekala. – začervená se – Tedy – už jsem měla odlétáno, vystudováno většinu toho, co mne zajímalo, a přišla chuť nahlédnout dál. A v budoucnu se i dělit o vlastní vědomosti a nápady se studenty. – upije fialkové vody –
Denní věštec: Tak tomu rozumím. Je pravda, že jste jako studentka zkusila snad úplně všechno. – zavzpomíná –
Když zmiňujete budoucnost, máte tedy nějaké představy, co byste chtěla v budoucnu učit? – zeptá se zvědavě –
Newika Shelley Lovecraft: Chtěla bych předmět zaměřený na tvoření a vyrábění – nesedne to všem, ale mně osobně vždy takové úkoly pomohly najít čas na tvoření a ten je pro mne cenný. Teď díky CKÚ háčkuju koš, který už jsem dlouho chtěla vytvořit a „nebyl čas“.
Denní věštec: To zní skvěle! Tedy… Vy sama víte, že já jsem na obě ruce levá… – snaží se z mysli vytěsnit vzpomínku na nedávné tvoření dýně – …ale spousta studentů to jistě ocení. Je jich tu tolik šikovných! A máte pravdu, že někdy nás úkoly přimějí dělat radosti, na které bychom si jinak nebyli schopni vyhradit čas.
Co vám na funkci zaměstnankyně školy zatím nejvíce vyhovuje?
Newika Shelley Lovecraft: Nejlepší je, že mne Půlnočníček nezahání spát! – rozesměje se – Ale doopravdy, je to ta větší volnost… a možnost někoho inspirovat svým nápadem v rámci zadání. Mohu obdivovat práci spousty šikovných obyvatel hradu. – usměje se –
Denní věštec: Je pravda, že si od nás můžete nechat namalovat nebo vyrobit všechno, co chcete. To by mě také bavilo. – směje se a představuje si svůj pokoj plný slonů vyrobených studenty –
Když vzpomínáte na svůj čas strávený v Nebelvíru, jaké okamžiky vám nejvíce utkvěly v paměti?
Newika Shelley Lovecraft: Asi nejkrásnější vzpomínky mám na začátky, kdy jsem měla opravdu čas a sílu všeho se účastnit – výpravy do lesa, večírky… vzpomínáte, jak se nám primuska proměnila v dýni?
Denní věštec: Ach ano! To byla tehdy ještě Tessí, že? Na tu ráda vzpomínám… – na chvilku se odmlčí a ztratí se ve svých vzpomínkách –
A také si dobře pamatuju, jak neskutečně, opravdu neskutečně aktivní, jste tehdy byla. Dokonce jste držitelkou rekordu v počtu získaných bodů za jeden školní rok, když jste nasbírala neuvěřitelných 14 052 bodů! Jaký to byl tehdy pocit? A co vás inspirovalo k tomu, abyste překonala své vlastní hranice a stala se tak úspěšnou studentkou?
Newika Shelley Lovecraft: Prvním impulsem byla rozhodně nerozhodnost! Nabízelo se tolik lákavých předmětů, a protože jsem celé léto jako losos pilně vypracovávala soutěže, měla jsem i slušný základ jak v galeonech, tak v systému, jak splnit všechno. – zasní se – Bylo to moc krásné, když každý den přišla sovička s bodíky!
Denní věštec: Váš výkon byl tehdy naprosto famózní! V historii bodování se vyskytly školní roky, kdy byste v podstatě dokázala sama vyhrát školní pohár! – směje se –
Hrad si vás pamatuje i jako velmi úspěšnou chytačku nebelvírského famfrpálového mužstva. Jaký byl největší famfrpálový úspěch, který jste během své kariéry zažila?
Newika Shelley Lovecraft: Mám pocit, že někteří tehdy navrhovali, že bych si mohla založit vlastní kolej a v erbu by měla škrknu!
Největší chytačský úspěch bylo zaskakování v prváku s nulovou úrovní! Nikdy jsem si nepřišla důležitější. – směje se – A samozřejmě poslední chycení zlatonky oceněné magíkem – na poslední zápas také vzpomínám moc ráda…
Denní věštec: A jakou radu byste dala současným chytačům? Co je podle vás klíčem k úspěchu na tomto postu?
Newika Shelley Lovecraft: Nejdůležitější je mít čistou hlavu a brýle. – zamyslí se – Jo! A jednu ruku nechat přilepenou ke koštěti. – šibalsky se usměje – A také občas zajít na trénink jako terč pro odrážeče – přeci jen se na chytače při zápasech dost pálí a je lepší vědět, jak takové blízké setkání s potloukem vypadá.
Denní věštec: To je moc chytrá odpověď!
Vím o vás, že jste hrdou majitelkou nalezených osmáčků. Co vás na těchto mazlíčcích nejvíce fascinuje?
Newika Shelley Lovecraft: Poslední dobou mne fascinuje jejich cvrlikání, když si čistí kožíšky – zní to jako rozbitý počítač. A jejich spotřeba jabloňových větviček, na kterých názorně ukazují, k čemu mají hlodáčky.
Denní věštec: Ooo, drobečci! – zálibně si fotografii s oběma osmáčky prohlíží –
No… – pohlédne do svých poznámek – …vypadá to, že jsme se dostaly až k úplně poslední otázce. Co byste chtěla, aby si studenti odnesli ze svých časů v kolejích?
Newika Shelley Lovecraft: Hezké vzpomínky a zážitky, ať už ze společného sbírání bodů, z famfrpálu, z večírků… a pocit, že jsou ve své koleji vítáni, i když už třeba vyměnili hábit za fialový.
Denní věštec: A to je krásné zakončení! Moc vám děkuju za milý rozhovor, jsem ráda, že jste se mnou strávila svůj drahocenný čas. Hodně štěstí ve všem, co vás čeká, madam Newi.
Newika Shelley Lovecraft: Také děkuji za milé setkání. – usměje se –
Pro Denní věštec
Princess Star