Rozhovor s novou inspektorkou výuky: „Kdyby najednou třeba půlka výuky zmizela, má nenechavá ruka asi vyhrála.“

| Vydáno:

Jak na Nový rok, tak po celý rok? S úderem prvního dne v roce 2026 ohlásil ředitel školy změnu na postu inspektora výuky. Nově bude tuto funkci zastávat bývalá kolejní ředitelka Havraspáru Arietty Liella Minette. Co od nové funkce očekává a co můžeme očekávat my, se dozvíte v tomto rozhovoru.

Zastihnout naši někdejší kolejní ředitelku bylo poměrně náročné. Od chvíle, co přijala novou funkci, pobíhá zběsile po hradě od profesora k profesorovi, a když nepobíhá, je jen obtížně vidět za navršenými lejstry.

Madam Arietty se mi nakonec přece jen podařilo potkat v její nové kanceláři v pozdních večerních hodinách. Nová inspektorka nejprve odklidila ze židle obří stoh papírů a položila jej na jinou hromadu papírů, na kterou se chvíli smutně dívala, pak se ale vstřícně usmála a nabídla mi místo k sezení.

Denní věštec:  Dobrý den, madam. Předně chci opravdu moc poděkovat za to, že jste si na mě udělala čas… – konečně si prohlédla samotnou madam a nemůže si nevšimnout, že její kudrnaté kadeře nejeví známky česání, a také kruhů pod očima – Jak se vlastně máte?

Arietty Liella Minette: Dobrý den, slečno! – všimne si, že jí Meningitida podivně sleduje vlasy, tudíž si je zkusí trochu upravit – Ale to víte, nový rok, nové začátky, pro mě jeden opravdu velký. Je to náročné, ale v určitém ohledu i hezké. Co vy?

Denní věštec:  Já se mám dobře, to víte, prázdniny, odpočinek… – vidí, jak při slově odpočinek madam nasadí podivný výraz, takže přejde rovnou k otázce – První věc, která by mě opravdu zajímala, je to, jak vypadal váš stůl při převzetí funkce. Povídá se, že stoh papírů k vyřízení sahal do výšky několika metrů…

Arietty Liella Minette: povyskočí – No, jak bych to řekla… Rozhodně jsem místo nenašla prázdné. Měla jsem štěstí, že se do řešení všeho pustil o pár dní dříve Filius, tudíž se alespoň začaly opravovat hodně staré úkoly. Zároveň na mě ale čekalo rozhodně dost práce na to, abych měla ještě nějakou chvíli co dělat. Inspektor totiž samozřejmě nerozdává jen pokuty a nedohlíží, aby bylo vše včas opraveno, ale řeší i řadu dalších věcí, které se Oliverovou nepřítomností pozastavily. Uvidíme, jak rychle se mi je podaří odbavit, ale určitě jsem ráda, že jsem se do funkce dostala na začátku ledna a ne až třeba v jeho půlce. Trochu se domnívám, že pak už by včasné dokončení roku v čele s člověkem, co tu roli nikdy nezastával, prakticky nebylo možné.

Denní věštec: To zní děsivě! A vlastně to možná i trochu souvisí s mou druhou otázkou ohledně vašeho přijetí do funkce. Zkrácené řízení vyvolalo v mnohých spoustu otazníků, dokonce padaly i různé konspirační teorie. Můžete nám k tomu prozradit více, aby se ukojila zvědavost hradních obyvatel?

Arietty Liella Minette: Přiznám se, že mě samotnou délka přijímacího řízení dost překvapila. Přestože nemožnost inspektora vykonávat svou funkci byla za mě už nějakou dobu alespoň z pozice profesora znát, takto krátké řízení jsem v životě nezažila. Oliver ale na hradě vůbec nebyl přítomný od začátku prosince, což za mě byl takový vykřičník, kvůli kterému jsem se trochu obávala, že se ke změně na inspektorském postu schyluje. Přece jen, když se vysoko postavený funkcionář na hrad bez ohlášení takhle dlouho nepřihlásí, je to dost nečekané, a ve výsledku jsem se o něj bála. Chápu, že v životě se může stát cokoliv a mudlovský svět musí být na prvním místě, proto doufám, že se mu situace brzy uklidní a bude moci nabrat síly do dalšího působení. V průběhu jeho nepřítomnosti jsme ve sborovně neměli žádné informace o tom, co se s ním děje a kdy a zda se vůbec vrátí, což v kombinaci se skutečností, že už v minulosti ke zmizení inspektorů docházelo, trochu nahrávalo teorii, že bude tento hradní post přeobsazen. Je taky klidně možné, že nakonec byl konkurz vypsaný na základě prosby samotného Olivera, o tom já zkrátka nic nevím. V délce ani načasování řízení jsem prsty neměla, pouze jsem se do něj stihla přihlásit s rozmyslem, protože jsem pár dní před jeho uveřejněním začala zvažovat, zda účast případně nezkusit.

Denní věštec: Když už jsme u konspiračních teorií… – mírně se na židli zavrtí – Otázky vyvolal také váš odchod z funkce kolejní ředitelky z důvodu časové indispozice a následné přijetí funkce inspektora výuky půl roku poté. Co se změnilo? V předchozí odpovědi zaznělo, že jste se přihlásila s rozmyslem… Nebojíte se tedy, že na funkci nebudete mít čas?

Arietty Liella Minette: Z funkce kolejní ředitelky jsem odcházela před půl rokem s tím, že jsem byla v dost náročném životním období. Začínala jsem ve dvou různých pracích, v obou jsem byla současně ve zkušební době, k tomu jsem měla nějaké osobní věci, které jsem si řešila, a věděla jsem, že prostě nemám kapacitu se koleji věnovat tak, jak by si zasloužila, a ještě nějakou dobu mít kapacitu nebudu. Samozřejmě, že kdyby na věc došlo, asi jsem mohla zůstat s tím, že bych byla pasivní ředitel, který na kolej jen dohlíží, já bych s tím však nebyla spokojená a myslím, že Havraspár na to v té době ještě ani nebyl připraven. Taky si myslím, že KŘ je opravdu extrémně náročná funkce na čas, pokud ji chce člověk dělat dobře; musíte s lidmi na Hogu trávit velké množství času a vkládat velké úsilí do budování vztahů. Nechtěla jsem riskovat, že zůstanu a všechno, co jsme poslední roky budovali, se pak kvůli mojí ješitnosti a potřebě zůstat ve vedení začne rozpadat, proto mi v tu chvíli opravdu po všech stránkách a pro všechny jako nejlepší řešení připadalo funkci pustit. Havraspár mám ráda, je to kolej, která mě po mnoho let budovala a mně dělalo radost budovat ji, ale myslím, že je důležité umět říct, kdy je čas odejít. A já myslím, že před půl rokem ten čas z mnoha důvodů byl, a věřím, že v dlouhodobém časovém horizontu tento můj krok většina lidí vyhodnotí pozitivně. Našla jsem za sebe tu nejlepší možnou náhradu a jsem opravdu šťastná, že hejno havranů teď krotí právě naše skvělá Nicolette.
Za dobu, kdy v roli KŘ nepůsobím, jsem zároveň měla čas si udělat pořádek v mudlovském krytí. Našla jsem si nějaký řád a rutinu ve svém fungování. Rozhodně nepopírám, že mé časové možnosti jsou omezenější, než třeba bývaly dříve, a téma při rozhodování o účasti v konkurzu to bylo obrovské. Nebudu lhát, už prostě na Hog nemám tolik času, co třeba před rokem. Funkce KŘ a inspektora jsou však v mnoha ohledech rozdílné. KŘ musí opravdu velkou část času trávit s lidmi, organizovat, pomáhat, povzbuzovat, být na akcích. IV si práci může mnohem víc rozložit sám, což vnímám jako velkou výhodu. Taky jsou větší nápory v určitých obdobích, která jsou ale předem jasně daná a jako pro pracující už pro mě nejsou problematická z hlediska zkouškových období, která se s nimi docela kryjí. Věřím, že si čas na agendu dokážu najít a uspořádat tak, aby kvůli mně hrad neupadal. A můžu slíbit, že ve chvíli, kdy to zvládat přestanu, se role ráda vzdám ve prospěch někoho vhodnějšího.

Denní věštec: Vypadá to, že jste nad tím dumala skutečně dlouho! A přestože na hradě už jste nějaký ten pátek, v této funkci jste nováčkem. Jméno profesora Filiuse Orionise už tu padlo a proslýchá se, že to byl právě on, kdo vás do funkce uvedl. Předal vám velkou moudrost inspektora výuky a kolektivní vědomí? Jste teď v úplně jiné dimenzi vědění?

Arietty Liella Minette: Ach ano! – vzpomene si na úvodní zaučení trvající několik hodin – To, že se Filius uvolil mi předat agendu inspektora, považuji z jeho strany za nesmírně vstřícný krok, za který jsem opravdu vděčná. Přece jen už nějakou dobu tu roli nezastává, teoreticky by mi pomáhat nemusel, je mi jasné, že jeho aktuální post ho zaměstnává víc než dost. O to vděčnější jsem, že si na mě udělal čas a agendu mi předal v co nejširším měřítku. Zároveň jsme se domluvili, že ještě dokončí některé úkony, které sám začal v době trvání konkurzu, což mi mé začátky taky dost usnadní. Ujistil mě, že se na něj můžu v otázkách kdykoliv obrátit, a myslím, že to budu ještě nějakou dobu potřebovat, tudíž jsem ráda, že na to všechno nemusím být sama. Taky ale nebudu lhát, cítím se mírně vyděšená a jako by mi ukazoval kupu tabulek a systémů ten nejhlavnější hlavoun. – nervózně se zasměje – Zároveň mi přijde fér poznamenat, že se mi přes externí sovinec ozval i Oliver a dodal mi zbývající podklady, které jsem k práci potřebovala, za což mu patří dík.
Od Filiuse jsem se naučila, že na spoustu tlačítek v adminu nesmím klikat, jinak všechno smažu, ale já fakt ráda klikám, tak ještě uvidíme, jak se s tím poperu. Kdyby najednou třeba půlka výuky zmizela, víte, že má nenechavá ruka asi vyhrála. – pokrčí rameny – Možná budu muset Mandu (pozn. redakce: madam Amandu Wright) naučit křičet na mě NEKLIKEJ. Třeba to bude fungovat! (Pozn. šéfredaktora: Legenda praví, že Amandě se povedlo kvůli nenechavým prstům už bezmála třikrát omylem smazat část Denního věštce a taky by potřebovala někoho, kdo by na ni křičel neklikej.)

Denní věštec: – při slovech o klikání se mírně zděsí – To je dobře, že na to nejste sama, navíc když je tam tolik tlačítek… Kromě orientace v klikání a dohánění restů – plánujete nějaké změny? Můžeme se těšit na úplně nové pojetí inspektora výuky?

Arietty Liella Minette: Úplně nové pojetí bych slibovat určitě nechtěla, byť je podle mě trochu ostuda, že IV spjatý s Havraspárem byl na hradě historicky jen jeden a ten u nás ani nestudoval, jen řídil, věděla jste to?! – zhrozí se – Přitom funkce věnovaná výuce, vědění, moudrosti… No neměl by tam být modrý nápor? Ale zpět k věci. Co se týče změn, mám v hlavě docela hodně myšlenek. Uvidíme, kolik z nich se mi podaří uskutečnit. Já jsem samozřejmě docela kreativní, tudíž nápadů mám vždycky hodně, ale kolik z nich je rozumných? To záleží, kdo by to posuzoval. Ale Uricovi Ujetému a Lence Láskorádové by se určitě líbily všechny!
V zásadě myslím, že první rok bude dost zaučovací a udržovací. Doufám, že si v jeho průběhu najdu vlastní cestu, jak k roli přistoupit. Mám pár myšlenek na to, jak bych ráda výuku obohatila, spousta mých nápadů pak souvisí se změnami a vylepšeními pro profesorský sbor, v čemž podle mě tato role spočívá ve výsledku primárně. Jen čas ovšem ukáže, kolik se mi toho podaří prosadit a jak ty změny nakonec budou vypadat. Tak se asi musíme všichni nechat trochu překvapit!

Denní věštec: – při slovech o Havraspáru nasadí teatrální pobouřený výraz – To jsem tedy netušila, madam! A jsem ráda, že jste zmínila mou oblíbenkyni Lenku, a také za zmínku o profesorech. Pojďme se tedy na chvíli přesunout právě k nim. Co od vás mohou profesoři očekávat ?

Arietty Liella Minette: Profesoři ode mě můžou čekat, že se budu snažit dělat vše pro to, abych jim byla dobrou šéfovou. Myslím, že mě někteří možná vyhodnotí jako přísnou, ale doufám, že i jako férovou. Chci, aby se profesorský sbor cítil na hradě a ve sborovně dobře a aby všichni věděli, že vždycky budou mít mou podporu. Já jsem specifická v tom, že když jsem ve vedoucí pozici, umím se za své lidi bít, pokud vyhodnotím, že je to na místě. A myslím, že profesoři na hradě dělají hromadu práce, často i dost neviditelné, která bývá nedoceněna. Chtěla bych podnikat kroky k tomu, aby se profesorský sbor cítil o trochu víc motivovaný a nadšený do své práce a aby fialoví viděli, že to, co dělají, má obrovský smysl. Zároveň mi ale záleží na tom, abychom odváděli svou práci kvalitně a včas; nebudu se tedy bát udílet pokuty ani odmítat předměty či semináře, které mi nebudou dávat smysl. Také v tom všem však chci zajistit dostatečnou zpětnou vazbu a přímou komunikaci, aby vyučující věděli, co je pro mě ve výuce zásadní, co dokážu ocenit, kde jsem ochotná se domluvit a kde naopak ustupovat nebudu. Přijde mi fér mít jasně nastavená společná pravidla a ta pak dodržovat; ráda se jich budu držet já sama, ale očekávám to taktéž od sborovny.

Denní věštec: Zaznělo tu, že funkce je primárně pro učitelský sbor. Možná menší, ale přesto podstatná část práce ale obnáší i komunikaci se studenty. Co tedy mohou očekávat oni?

Arietty Liella Minette: Studentům mohu přislíbit, že se budu snažit být otevřená jejich zpětné vazbě a pokud to bude možné a smysluplné, zapracovávat ji do fungování systému hradní výuky. Také se za ně samozřejmě ráda postavím, kdykoliv by mělo dojít k situaci, že se k nim někdo v rámci výuky či seminářů zachoval neférově. Můj sovinec je jim určitě otevřen a jsem ochotná si vyslechnout každého, kdo vyhodnotí, že existuje něco, co by se na výuce dalo zlepšit. V následujících měsících bych k této příležitosti ráda vypsala soutěž, dá-li supervisor, tudíž budou mít všichni prostor se vyjádřit. Ráda bych také navázala lepší spolupráci se studentskou radou, která dle mého názoru může být pro inspektora dobrým zdrojem skvělých nápadů i zpětné vazby.

Denní věštec: Na spolupráci studentů a inspektora výuky se opravdu těším! Posledním dílkem do skládačky jsou uchazeči o profesorské místo. Místy zaznívá, že za chvíli bude celý hrad fialový – myslíte si, že je potřeba přijímat méně uchazečů s ohledem na jejich kvality? A na co se mají uchazeči připravit?

Arietty Liella Minette: Já doufám, že za chvíli fialoví všichni nebudeme, to by bylo nadělení! Ale jinak v základu myslím, že v tomhle mě hodně formoval člověk, který přijímal do sborovny mě, tedy samotný obávaný Filius. Když jsem byla studentka hlásící se do konkurzu, hodně jsem tehdy řešila, jak své předměty sepsat, aby s nimi byl Filius spokojený a přijal mě. Nakonec se mi to na první pokus podařilo, a i když byl podle mě přísným inspektorem, zpětně jeho přístup hodnotím velmi kladně a jsem ráda, že se mi dostalo podrobné zpětné vazby, která mě při další tvorbě ve výuce dost formovala. Ráda bych proto odkázala na jeho skvělý článek, ze kterého jsem sama při přípravě vycházela.  Je sice už z roku 2014, ale pořád docela aktuální.
Určitě myslím, že je vhodné, aby pozice profesora byla prestižní místo, které nezíská každý, kdo projde kolem. Zároveň bych však nerada bránila kvalitním uchazečům dělat dobrou práci. Aktuálně nás v profesorském sboru není zrovna málo; letošní konkurz pro mě proto bude určitě složitý. Jako možné pozitivum vnímám, když uchazeči na hradě působí v dlouhodobějším měřítku a pozitivním způsobem, záleží mi i na tom, aby jejich předměty byly sepsány kouzelně, měly hlavu a patu a smysl. Budu ráda, když si uchazeči budou dávat pozor i na zadání úkolů a budou se snažit je přizpůsobit tak, aby bylo těžší je sepsat za pomoci umělé inteligence. No a jelikož máme profesorů aktuálně poměrně dost, chtěla bych vidět kandidáty, kteří opravdu chtějí učit a ideálně mají v plánu začít učit s větším množstvím předmětů a další časem přidávat. Přece jen, je trochu náročnější kočírovat sborovnu o 50 lidech než o 30, tudíž vize toho, že profesor bude roky učit jediný předmět a o tomto mě uvědomí již při konkurzu, pro mě jako inspektorku není moc lákavá. Samozřejmě je důležitá především kvalita předkládaných výkladů, ale tohle jsou rozhodně další věci, podle kterých se budu rozhodovat.

Denní věštec: Fíha, to vypadá, že svou odpověď jsem dostala! – začíná tu přísnost opravdu cítit – Očekávání profesorů je tedy myslím poměrně ohraničené, takže mě teď budou zajímat obavy. Co podle vás představuje největší výzvu pozice? Je něco, čeho se bojíte? A něco, na co se vyloženě těšíte?

Arietty Liella Minette: Aktuálně mě dost děsí a stresuje celá agenda využívání AI ve vypracováních. Bohužel se zdaleka nejedná o ojedinělou aktivitu, o to víc mě mrzí, když se k takovému jednání uchylují studenti, kteří získávají tisíce bodů. Je to pak velmi nepříjemná situace pro všechny, kdo jsou do jejího řešení nějak zapletení. Není to příjemné ani mně, ani profesorům, ani dotyčné osobě a všem nám využívání AI přidělává hrozně moc práce a ubírá spoustu radosti při hodnocení. Vymýšlet zadání tak, aby byla co nejmenší šance na jejich zpracování AI, taky není žádný med. Této části se tedy bojím a považuji ji za obrovskou výzvu, u které si nejsem vůbec jistá, zda před ní obstojím. Umím si taky představit, že pro mé předchůdce to mohla být nesmírně náročná součást funkce, která jim brala z práce radost a nadšení. V poslední době pozoruji negativní dopady tohoto nešvaru na profesorský sbor a vůbec se jim v tom nedivím, je opravdu nepříjemné, jakým způsobem nám podvody přes umělou inteligenci změnily fungování. Zároveň je to zkrátka ošemetná oblast; člověk nechce nikoho označit neprávem, ale rozhodně není fér dopřávat body lidem, kteří je získali podvodným jednáním. Je to tedy neustálé vyvažování a přemýšlení nad vhodným řešením, které nevím, zda vlastně existuje.
Na co se těším, to je zkrátka možnost budovat část hradu, která je mi velmi blízká. A opravdu moc doufám, že se mi to bude v rámci možností dařit. Hradní výuku mám moc ráda a myslím, že má ještě obrovský potenciál a je ji kam posunovat. Tak uvidíme, co se mi podaří zařídit.

Denní věštec: Ano, AI rezonuje celým hradem, už i v naší redakci si toto téma našlo své místo. Pokud se zadaří s tím něco udělat, bude to skvělé. – smutně se odmlčí – Přísnost, to je slovo, které se tu už objevilo několikrát – už jen z názvu pozice, která obsahuje slovo inspektor, je poměrně jasné, že v žebříčku oblíbenosti nebude stát nejvýše. Co si o tom myslíte vy? Může být inspektor výuky oblíbený a zároveň dělat nepříjemná rozhodnutí?

Arietty Liella Minette: Někdo moudrý mi nedávno řekl, že pokud je inspektor oblíbený, tak svou práci nedělá dobře. – zasměje se – Ale ne, já myslím, že člověk se skoro nikdy nemůže zavděčit všem. Všichni jsme jen lidé, i inspektor kolikrát udělá chybu, na kterou lze snadno zareagovat dlouhodobou záští. Myslím, že je fér si přiznat, že každý z nás má na směřování výuky trochu jiný názor a jiný pohled. Věřím, že se na hradě najdou lidé, kteří jej budou mít podobný jako já, i lidé, kteří jej budou mít zcela odlišný. Je to zcela v pořádku a počítám s tím, že nemusím být všem po chuti, ale na konci dne se budu zodpovídat hlavně sama před sebou a nechci mít výčitky z toho, že jsem udělala kroky, které by nebyly v souladu s mým vlastním svědomím. Vedoucí funkce nejsou snadné a často jsou neoblíbené, protože nepopulární rozhodnutí jsou někdy potřeba. Pro mě je ale důležité, abych se snažila dělat z dlouhodobého pohledu pro hrad to, co v danou chvíli zvládnu vyhodnotit jako nejlepší. Taky věřím, že pokud šlápnu vedle, dokážu chybu přiznat a pokusit se ji napravit.

Denní věštec: zasměje se, když slyší svá vlastní slova –  Poslední otázkou bych chtěla trochu odlehčit jinak velmi náročný rozhovor – co Žeryk? Můžeme se těšit na nového želvího zástupce IV, nebo bude spíše dohlížet na to, aby vznikal dostatek předmětů o želvách?

Arietty Liella Minette: Ach ano! Žeryk už se na nově svěřené povinnosti těší. Říkal, že by si přál kontrolovat hlavně kvalitu polníčku, skateboardů, pampelišek a ibiškových květů. Poslední dny trénuje především inspektorskou chůzi, inspektorské pojídání a inspektorské vyhřívání. Nedokážu říct, co mu jde nejlépe, je to zkrátka talent! Věřím, že bude skvělou posilou do týmu a každý se jej zalekne tak, že s hrůzou bude zodpovědně plnit povinnosti. – kývne –

Denní věštec: Ano, Žeryk je skutečně hrozivý, kdo by se ho nebál! – zasměje se – Madam, moc vám děkuji za rozhovor. Přeji vám za celou redakci, aby se vám v nové funkci dařilo a abyste svá předsevzetí měnila jen podle toho, co si vy sama budete přát změnit!

Arietty Liella Minette: Je to tak, úplný krutovládce. – uculí se – Mnohokrát děkuji, držte mi palce! Bude to třeba.

A co vy, milí čtenáři? Co říkáte na slova nové inspektorky výuky? Máte nějakou představu o tom, co by se mělo na tomto postu změnit? Pokud jste nad tím přemýšleli, ale neměli příležitost nebo prostor pro zveřejnění svých názorů, teď je vaše chvíle!

Pro Denní věštec
Meningitida Epidemica

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *