Čerstvě fialová Eame Vórimar si před začátkem školního roku našla moment na rozhovor s Denním věštcem. Vyzvídala jsem samozřejmě o jejích plánech ve výuce, její kariéře, ale trochu více se dozvíte i o její osobnosti a životě mimo školu.
Bývalá nebelvírská studentka, posedlá přírodou a zvířaty, pohotově zareagovala na moji sovu a na další den jsme již společně seděly nad horkými nápoji a rozjímaly o nadcházejícím školním roce.
Denní věštec: – Jakmile madam Eame Vórimar vejde ke Třem košťatům, zvedne se od stolu a odtáhne jí židli. Madam má na sobě červené slavnostní šaty a květinu ve vlasech. –
Děkuji, že jste se se mnou takhle sešla, a gratuluji k nové pozici!
Eame Vórimar: – s úsměvem poděkuje slečně Dors a posadí se ke stolu. – Děkuji vám za gratulaci i za pozvání.
Denní věštec: – sedne si naproti, vytáhne rychlobrk a ten se okamžitě rozkmitá na pergamenu. –
Když jsem zjistila, že budete na naší škole učit, hned jsem začala přemítat, o jaký předmět by se mohlo jednat. Nejvíce mě asi nadchlo něco potenciálně spojeného s péčí o kouzelné tvory – OVCE jste složila z žabologie a jste známá svou láskou pro zvířata. Sama zvažuji podobnou profesní trasu.
První otázka je tedy jasná – můžete nám prozradit něco bližšího o tom, jaký předmět budete vyučovat? A bude jen jeden, nebo se můžeme těšit rovnou na několik?
Eame Vórimar: Původně jsem zvažovala předmět, který by se zvířátky zabýval, ale zatím mě nenapadl takový, který by přímo nezasahoval do již vyučovaných předmětů. Takže na ten si ještě nějaký čas budeme muset všichni počkat. – usměje se – Pro letošní rok mám připravené dva předměty a jeden je v procesu příprav. Nevím, zda ho ještě stihnu do zahájení roku dokončit. Nebudu prozrazovat, o jaké předměty se jedná. Mohu jen říci, že jeden z nich jsem převzala od kolegyně a druhý je mnou nově vytvořený. A i když se přímo netýká zvířat, jedno takové se mi do předmětu povedlo propašovat. Ale jaké, to je překvapení. – mrkne –
Denní věštec: Tak to jsem opravdu zvědavá a moc se těším!
Na co se ve své nové roli těšíte ze všeho nejvíc? A naopak – je něco, čemu byste se jako profesorka chtěla vyloženě vyhnout?
Eame Vórimar: Určitě se těším na vypracování úkolů mých budoucích studentů. Sama jsem jako studentka vždy přemýšlela, jak si se zadáním poradili moji spolužáci. Jako profesorka o tento pohled nebudu ochuzena. A čemu bych se chtěla vyhnout? – zamyslí se – Určitě bych nerada řešila nějaké porušení školního řádu, především v podobě vydávání cizích úkolů za své. Myslím a doufám, že jsem zadání úkolů vymyslela tak, aby to ani nebylo zapotřebí.
Denní věštec: Naprosto vás chápu – měla bych to úplně stejně.
Napadá vás nějaký profesor nebo profesorka, ať už z Bradavic, nebo ze světa mudlů, který pro vás dodnes představuje vzor skvělého pedagoga?
Eame Vórimar: Kdyby jen jeden. Měla jsem štěstí poznat úžasné pedagogy u mudlů i v řadách bradavické školy. A to především pro jejich laskavost, ochotu pomoci i zajímavý styl výuky.
Denní věštec: Laskavost a ochota je pro mě také nutnost. Vím, že milujete přírodu, ale není to bohužel vždy praktické prostředí a život nás vždy uhání zpět do měst a institucí.
Kdybyste si mohla vykouzlit svou vysněnou učebnu bez jakýchkoliv omezení, jak by vypadala? Byla by vůbec uvnitř hradu?
Eame Vórimar: Ano, příroda je prostě moje. – usměje se – A tohle je velmi zajímavá otázka. Kdyby to šlo, určitě bych vyučovala někde venku – na louce nebo v lese. Žádné zdi ani jiné vymoženosti. Ale protože i v hradu je třeba učebny zvelebit, alespoň jednu bych proměnila v menší les s přírodními dekoracemi, zelenými zdmi a příjemným teplým světlem. Někteří studenti se o tom sami přesvědčí. – zatváří se tajemně –
Denní věštec: – zasněně poslouchá a upíjí teplého čaje –
Existuje nějaký kouzelný tvor, kterého byste si bez váhání pořídila domů, kdyby vám to rodina a ministerské předpisy dovolily?
Eame Vórimar: Klidně bych se stala dalším Mlokem Scamandrem. – zasměje se – Klidně bych doma měla všechny kouzelné i mudlovské tvory. Pokud bych si ale opravdu musela zvolit, pak mými největšími favority jsou draci a jednorožci.
Denní věštec: Vybrala jste opravdu majestátní kouzelné tvory, ze kterých mám asi až moc velký respekt na to, abych si z nich dělala domácí mazlíčky. – směje se –
Někteří čtenáři možná také nevědí, že jste také maminka. Co vás vaše děti naučily, co byste se podle vás jinak nikdy nenaučila?
Eame Vórimar: – napije se čaje a podívá se překvapeně na šálek – Když o tom mluvíte, naučily mě třeba to, že pokud chci nápoj vypít teplý, je třeba ho vypít hned. – zasměje se – Učíme se ale navzájem i plno jiných věcí. Syn, který již navštěvuje mudlovskou školu, mě seznamuje s trendy dnešní doby, zatímco on kroutí očima nad trendy mého dětství. Také jsem se naučila, že výchova není tak jednoduchá, jak se může na první pohled zdát, a proto už se na ostatní rodiče s divokými dětmi koukám s porozuměním. Udržet ty moje dva rarachy v klidu a hlavně bez pošťuchování mezi sebou je někdy opravdu nad lidské síly. Škoda, že si občas nemohu pomoci kouzlem. – zašeptá –
Denní věštec: To vám naprosto rozumím. – usměje se –
Nebudu vás dále zdržovat, zajisté máte teď kupu práce se začátkem školního roku jak u kouzelníků, tak u mudlů! – vyskočí a podává madam ruku. – Ještě jednou vám moc děkuji a doufám, že pro vás bude nová pozice profesorky hračka a bude vás to hlavně naplňovat a těšit.
Eame Vórimar: Já moc děkuji za pozvání a příjemný rozhovor. – podává slečně ruku – Já doufám, že studenty – případně i vás, – moje předměty zaujmou a budou bavit. To bych si přála. Vám přeji mnoho úspěchů při studiu a ať se vám pod perem rodí jen samé zajímavé články a máte vždy o čem psát. – usměje se –
Denní věštec: Děkuji moc. Věřím, že budete mezi studenty oblíbená!
A tím naše příjemné posezení U Tří košťat bohužel skončilo. Moje zvědavost nebyla uspokojena, naopak mám ještě více otázek než před rozhovorem! Brzy ale budou jistě zodpovězeny, až se budeme všichni společně strkat u zápisu na předměty.
Doufám, že se vám naše konverzace příjemně četla, a pokud vás napadají jakékoliv otázky, které jsem pošetile nepoložila, komentujte!
Pro Denní věštec
Dors Venabili