Člověk je spoután zákony mnohem víc, než si myslí…
Včera jsem přemýšlel o poněkud filozofickém problému. Je to problém jak filozofický, tak sociologický, tak i fyzikální. I když spíš než skutečný problém je to zamotaná myšlenka příliš myslícího redaktora.
V zásadě jsem si jen uvědomil, nebo mě to spíš jen napadlo, že náš život je spoután nekonečnou řadou zákonů, pravidel nařízení a norem.
Ať jsou to zákony fyzikální nebo právní.
Hlavně jsem si, ale uvědomil, že s těmi zákony, buď nemůžeme nic udělat a nebo jsou zcela nezbytné.
U těch fyzikálních je to jasné: nemůžeme létat protože na nás působí gravitace. Ano je to poněkud omezující, ale nechceme přece aby vše na Zemi odlétlo do prostoru.
Bez právních nařízení by těžko fungovala jakákoli společnost.
Můžeme do nekonečna přemýšlet o tom, co nutí stromy růst a proč jednou uschnou. Můžeme dumat nad tím proč těžký kus dřeva plave na hladině.
To vše jde nějak vysvětlit a my s tím těžko něco uděláme.
Stejně tak těžko najdeme dokonale spravedlivý správný zákon pro řízení státu.
Jeden typ nepsaných pravidel si ale každá společnost může nastavit podle sebe.
Normy chování.
Ať stádo zeber, kmen jihoamerických indiánů, turistický kroužek třída, internetový server, politická strana nebo skupina lidí se stejným náboženstvím. Všechny skupiny si můžou nastavit normy podle kterých by se měli její členové chovat, mluvit, tvářit se nebo páchnout. V partě fanoušků Sepultury vás asi nebudou brát, když vytáhnete J.S. Bacha.
Tyto normy jsou porušitelné, ale pravděpodobně by vás čekala separace od kolektivu. Když tyto normy porušíte pouze částečně asi se jen změní pohled ostatních na vás. Mohli jste si dlouho budovat svou společenskou sílu osobnosti a stačí jeden prohřešek, aby jste si hodně pohoršili.
Jde tedy jen o to, abychom se dostali do společnosti kde nemusíme nic hrát, do takové, která pro nás bude přirozená a tak se těžko prohřešíme proti normám, protože by to pro nás bylo porušení vlastních přirozených zásad. Vím, že asi neexistuje společnost jen zcela povahově stejných lidí a asi by to bylo spíš na škodu. Pokusme se prostě jen najít společnost ve, které se nebudeme muset přetvařovat.
A to je asi všech co z mých myšlenkových pochodů dnes vyplívá.