S číslem 4 Lilian de Foxete, studentka Mrzimoru
Na nejvyšší věži hradu zavlály růžové podvlíkačky. Čí jsou a jak se tam dostaly?
Zpráva, která udivila celý Bradavický hrad se začala šířit v pondělí 29. srpna. Všichni spekulovali: „Komu by proboha stálo za tu námahu létat tak vysoko pro nic za nic.“ a taky „Třeba si je tam jen někdo suší…“ a nebo „To si zase Protiva hrál…“
Jen naši neoblomní reportéři se chtěli dozvědět víc. Najali soukromého detektiva, aby vypátral, jak to vlastně s těma podvlíkačkama je a jen náš deník teď může celou záležitost objasnit.
Detektiv začal hned v pondělí ráno vyslýchat domácí skřítky, kteří jak je všeobecně známo, pracují v noci. Protože se výpovědi skřítků velice různily, nabyl detektiv dojmu že něco skrývají. Neměl zatím žádnou pořádnou stopu a tak pátral dál. Začal se ptát vyobrazených lidí na stěnách hradu jestli v tu nedělní noc neviděli něco neobvyklého. Skoro všichni vypovídali o jakési záhadné osobě v plášti s kapucí přes obličej, která v noci pospíchala ven z hradu a ti co viděli z oken tvrdili, že tuto samou osobu zcela určitě spatřili u skladu školních košťat, jak si z něj jedno bere. Potom se jim však ztratila ve tmě a tak nevěděli nic bližšího.
V tuto chvíli se vyšetřující detektiv dostal k mrtvému bodu a přemýšlel jak dál. Začal se proto ptát studentů, kteří spatřili podvlíkačky jako první.
Jedna z vyslýchaných studentek vypověděla asi toto: „Celou noc jsem pořádně nemohla spát… asi jsem večer vypila moc máslového ležáku. A tak jsem se jen převalovala a čekala až začne svítat, abych mohla jít na snídani. Kolem 1 hodiny ráno však kolem mého okna proletělo koště s nějakým člověkem. Nebylo mu ale vidět do tváře – měl kápi přes obličej. A ráno když jsem se potom dívala ven z okna jsem uviděla ty růžové podvlíkačky.“
Detektiv se pokoušel ptát i duchů, ale nic nevěděli až na Protivu, který však pro změnu nic říct nechtěl.
V nebelvírské věži si všiml velikého nápisu přes celou zeď: VŠECHNO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM PROFESORCE MCGONAGALOVÉ!!! Zatím ale však netušil jak zásadní věc narozeniny paní profesorky jsou. Šel jí popřát všechno nejlepší a v jejím kabinetu v koši spatřil 5 lahví silné ohnivé whisky. Zeptal se jestli to v neděli pořádně oslavila. V tom do jejího kabinetu vtrhl ředitel školy Brumbál a aniž by si všiml detektiva zakřičel: „Prohrála jsi sázku! Prohrála jsi, prohrála…“ když však spatřil v místnosti nechtěného hosta zarazil se, řekl: „Velice se omlouvám.“ a odešel. Tato scéna detektiva velice udivila a začal se ředitelky nebelvírské koleje vyptávat na onu sázku. Zpočátku mlžila a nechtěla nic říct, ale když viděla, že detektiv je velice trpělivý a když mu doopravdy neřekne co se stalo nepustí ji, přiznala se k šokující věci: „No víte… já myslela že půjdu normálně spát a oslavím to třeba později, ale v kabinetu na mě čekalo překvapení v podobě celého učitelského sboru a velkého narozeninového dortu. A tak jsme trochu popíjeli…“ při této větě nervózně pohlédla ke koši „a jak už jsme byli veselí, tak někoho napadlo, že se budeme sázet a plnit různé úkoly. Zpočátku byly docela jednoduché, ale potom byli čím dál odvážnější. Nakonec jsem se s panem ředitelem Brumbálem vsadila o 4000 čokoládových žabek, že nedonese na nejvyšší věž hradu růžové podvlíkačky. Samozřejmě ho vidělo spoustu skřítků a tak jim přikázal, aby nikomu neřekli koho v noci viděli.“ Po tomto doznání detektiv zůstal s otevřenou pusou zírat na p. profesorku. A později odešel oznámit vše naší redakci. Teď už jenom čekáme jak se k této záležitosti vyjádří pan ředitel.
