Co jsem slíbila, to plním,
o večeru Tajemném vám povím:
Pokoj nemocniční celý
skví se róbami a fraky.
Šperky-to jste neviděli,
žhnou, až přecházejí zraky.
Jméno roku tady zazní,
skřítek slavnostní hold vzdá.
Nekro! Však to bylo jasný..
Diplom, odznak-ten se má.
Co se potom stalo dále?
Výsledky jsou nenadálé.
Čtvrtý měsíc, čtvrtý den,
souboj Čtyřhry odzvoněn.
Výběr studentů čtyř dále
z každé koleje už máme.
Nezbývá, než držet pěsti,
každému z nich hodně štěstí.
I já mezi nimi jsem
přivítána potleskem.
Zpráva končí, všichni spí,
vyhraje ten nejlepší!
– Krásně jsi to napsala 😉
A čo nejaká reportáž? – Plný zvedavosti, čo sa deje nové v čarovnom svete som otvoril Denného proroka. Prezriem očami nadpisy… Super, sú tu až dva články o včerajšom tajomnom večere! Nalistujem prvý – báseň. Nalistujem s nádejou, no i obavou druhý… báseň.
To sa naozaj nenájde nikto, kto by dokázal napísať zaujímavý článok o dianí ??? My chceme čítať reportáže!
Teda, nič proti poézii, ale v novinách by jeden očakával viac informatívnych článkov.
Re: A čo nejaká reportáž? – Při čarovném večeru přeci lítala po ošetřovně Gita Hrdličková se svým zápisníkem a slibovala brzkou reportáž z místa činu.. Tudíž jsem jí nechtěla „lézt do zelí“ a chtěla jsem být originální :-)) Myslím, že se určitě brzy reportáže dočkáte, drahý zvědavče!
Re: Re: A čo nejaká reportáž? – Hm, kde nic, tu nic. Ani se tu jeden pořádně nenají!