Školní famfrpálové mistrovství Léto 2016 očima kapitánů

Bohužel jsme se nedočkali odpovědi od Trevora Ztřeštěného, který se sportovní redakcí Denního věštce letos přestal komunikovat. Ostatní kapitáni ochotně odpověděli. Jejich názory a postřehy jsou jasné, nepotřebují dalšího komentáře.

1) Jak hodnotíte celkový průběh sezóny a výsledky zápasů?

Saphira Crystal: „Letošní boje o famfrpálový pohár měly poměrně dramatický průběh, protože se do posledního utkání nevědělo, kdo pohár získá, což pro diváky muselo být velmi zajímavé.“

Lily Peterson: „Hmm, obecně bych asi mohla říct, že byl celkový průběh hladký. Zápasy byly naplánovány, na trénincích jsme se úspěšně domluvili, všichni se v rámci možností dostavili, zápasy se odehrály podle plánu a vítěz byl jasný. Při bližším pohledu však vidím chyby, na kterých by bylo potřeba zapracovat. Nejde o nic tragického jako ztracený camrál, který už jsme tu mimochodem kdysi taky měli. Spíše jde o drobnosti jako zmatený komentátor, nedostatečné pravomoci pro famfrpálového zástupce, neúplnost zápasových statistik apod.“

Chris Jericho: „K celkovému průběhu nemám moc, co bych řekl. Síly týmu se ukázaly během zápasů. Jediné překvapení pro mne byla výhra Havraspáru nad Nebelvírem.“

2) Co po této sezóně můžete říci o minulých změnách, jako jsou odchody profesionálů z týmu či individuální tréninky?

Saphira Crystal: „S příchodem individuálních tréninků se famfrpál výrazně změnil. Je mnohem více časově náročný. Dříve si stačilo udělat čas na kolejní tréninky, ale dnes k tomu máme i tréninky individuální. Je to dvojsečná zbraň. Na jednu stranu otevírá možnosti, aby se hráči zlepšili, a na druhou stranu to nemusí být naši hráči, kteří se zlepší. K tomu už famfrpál není pouhé klikání, ale je třeba mu věnovat hodně pozornosti. Velkým plusem však je, že již zápasy netrvají 24 hodin.
Odchod profesionálů se nás dotkl nejvíce v první sezóně. Přišli jsme o nejlepší hráče a začínali prakticky od nuly. Naštěstí náš tým včas zareagoval a dokázal se s odchody hráčů vyrovnat, ale ve výsledku se pro nás jednalo o pozitivní změnu.“

Lily Peterson: „Odchody profíků na jedné straně umožňují větší angažmá mladších hráčů, zároveň však celkem efektivně zabíjí nadšení pro famfrpál u profesionálů. Zde je samozřejmě hlavním důvodem ještě nedokončená profesionální liga. Až se spustí, tak budeme moci diskutovat dále o tom, zda je pro profesionální hráče stejně motivační, jako bývalo Školní mistrovství.
Stejně tak individuální tréninky mají své světlé i stinné stránky. Je sice skvělé mít možnost si famfrpál užívat dennodenně, zároveň se však musíme smířit s tím, že díky nim došlo ke zvyšování rozdílů mezi slabšími a silnějšími hráči, což se dle mého trošku bije s důvodem pro vytvoření statusu profihráčů. Individuální tréninky v mnohých podporují dravost po úspěchu a malinko zabíjí kouzlo týmového sportu. Na druhou stranu musím uznat, že přispívají k vytvoření nových mezikolejních vztahů a pro mnohé se staly náhradou Velké síně, což zcela jistě není na škodu.“

Chris Jericho: „Odchody profesionálů se mi stále nezamlouvají. Hlavně proto, že nemají zatím stále kde hrát, již dva roky mohou jen trénovat, podle mne je to velká škoda. Raději bych zavedl ligu B-týmů, kde by byli hráči třeba do 13–14 let. Individuální tréninky jsou rozhodně fajn, jediné, co se mi moc nelíbí, jsou mezní úrovně. Zavedl bych je pouze během školního roku, ale pokud na ní uvízne někdo tak, že nemůže trénovat celé dva měsíce, je to poměrně nešťastné. Třeba má kolej. Jsem momentálně nejlepším chytačem v koleji, ale odhadem za 14 dní budu na mezní úrovni, díky tomu budu znovu ztrácet na své soupeře a naše kolej bude stále tou nejslabší na postu chytače. Je to dle mého názoru dosti nešťastné řešení.“

3) Co byste řekli k účinkování svého kolejního týmu?

Saphira Crystal: „Co se našeho týmu týče, tak musím říct, že se ukázal přesně tak, jak jsem doufala. Jako mladý, nadějný tým, který věří sám v sebe. Dokáže zabojovat a nevzdá se. Jsem ráda, že to naši hráči nezabalili a bojovali, jako by každý zápas byl ten poslední. Děkuji jim za to a děkuji i za to, že si udělali na zápasy čas. Vím, že není samozřejmost si nechat volné sobotní dopoledne na zápas. Jsem ráda, že byli nabití pozitivní energií, a to jak na trénincích, tak na zápasech. Jsem šťastná, že jsem mohla kapitánovat tak výbornému týmu, jako je ten náš.
Naše výsledky pochopitelně hodnotím kladně, přeci jen náš tým zvítězil, tak ještě aby ne. Jsem kapitánkou teprve první sezónu, ale myslím, že už loňskou měl náš tým pěkně našlápnuto. Letos jsme však ukázali, že přestože máme mladý, perspektivní tým, dokážeme potrápit již nyní kohokoliv a s trochou štěstí vyhrát i pohár. Předchozí roky byly na vítězství slabší, ale nepřísluší mi hodnotit předchozí výsledky, protože jsem byla součástí pouze tří sezón.“

Lily Peterson: „Náš tým byl jako vždy skvělý. Trošku jsme pocítili odchod mnoha hráčů do profesionální ligy, prázdná místa se však pomalu zaplňují a tým pokračuje směle dál.
Pokud jde o výsledky… – pokrčí rameny – co vám mám říct, famfrc je i o štěstí. Při zápase se Zmijozelem nám vlétlo do ruky, no a u Havraspáru se od nás prostě na chvilku odklonilo. Žádná hrůza, svět se nezboří a my jedeme dál připravení postavit se všemu, co nám následující sezóna přinese. Tým se držel statečně, má silné a odolné jádro, které se rozhodně nedá zviklat jednou prohrou.“

Chris Jericho:  „Bohužel se nám letos nedařilo. Jsem moc spokojený s tím, jak se můj tým prezentoval. Bohužel to nebylo nic platné. Famfrpál je vytvořený tak, aby se zde projevovaly především zkušenosti starších studentů. Chybí jakýkoliv aspekt náhody, třeba u střelců stačí bojovnost o pár bodů méně, než má soupeř, a nedostanete se v celém zápase k camrálu. U chytačů je to stejné, podívejte se na knihy nebo filmy. Kdo v nich byl nejlepším chytačem a jaké měl zkušenosti… Aspoň malý faktor náhody by měl i v tomto sportu figurovat.“

4) Co očekáváte od příští sezóny?

Saphira Crystal: „Co očekávám od příští sezóny? Tak samozřejmě opět vítězství! – smích – No a teď vážně. Očekávám, že se do sezóny opět vrhneme s vervou a nevzdáme se. Chtěla bych našemu týmu vštípit, že není důležité vyhrát, ale nevzdat se a bojovat do poslední chvíle. Snad dokážeme i nadále tak hezky spolupracovat a táhnout za jeden provaz, jako tomu bylo doteď.“

Lily Peterson: „Celonoční spánek a více volna. – zasměje se – Na tohle by asi měla odpovědět spíše Rosie.“
Rose Elizabeth Lewis (nová, nastupující kapitánka): „No, příští sezónu chceme hlavně přežít. – úsměv –“
Lily: „Teď mluvíš o sobě jako kapitánce, nebo o týmu?“
Rose: „Očekávám, že nás letošní těsná prohra namotivuje a nakopne k ještě lepším výkonům a že budeme společně trénovat, létat na ITčku a hlavně si to užívat.“

Chris Jericho: „Příští sezony se dost děsím. Po odchodu dalších zkušených hráčů nám toho již v koleji opravdu moc nezůstane, budeme tedy doufat v dobré nováčky a v to, že nám třeba na hřišti pomůže trocha toho štěstí. Bohužel nám současný famfrpál zrovna moc do karet nenahrává a my s tím nemůžeme nic dělat.“

5) Změnili byste něco na způsobu, kterým o famfrpálu informuje Denní věštec?

Saphira Crystal: „S informováním ohledně famfrpálu jsem skutečně spokojená. Líbí se mi statistiky i popis utkání a musím ocenit i neutralitu, kterou naši sportovní žurnalisté zachovávají, přestože jistě mají svůj oblíbený tým.“

Lily Peterson: „Přiznám se, že noviny obecně moc nečtu, reportáže z famfrpálových zápasů jsou asi jedinou výjimkou. Myslím, že jsou vždycky sepsány moc hezky, a nalézám v nich informace, které jsou pro mne důležité, na formě bych tedy nic neměnila. Má zástupkyně – mrkne na Rose – chtěla jen dodat, že když už něco, tak by jim zvýšila reklamu na veřejnosti.

Chris Jericho: „K Dennímu věštci nemám co říct, jsem s prací jeho zaměstnanců spokojený. Komentáře jsou vedené dobře a je fajn, že my kapitáni máme prostor k tomu se vyjádřit. Možná by bylo zajímavé, kdyby se mohl vždy po zápase vyjádřit také z každé koleje i jeden další hráč. Třeba hráč, jenž bude vybraný autory článku jako nejlepší za svůj tým.“

Pro Denní věštec
Nebelbrach Mechacha