Požádala jsem o rozhovor odpovědného vedoucího Příčné ulice a také hlavního aktéra již proběhlé inventury, se kterou se obyvatelé Hogwarts mohli setkat v týdnu od 16. – 23.7.2007. Pan John Werewolf přišel na místo rozhovoru na vteřinu přesně, s dobrou náladou a optimistickým úsměvem. Působil uvolněným dojmem a s chutí mě sám vybídl k zahájení rozhovoru. Nezarazil se ani u poněkud šťouravějších otázek a s klidem zodpověděl naprosto vše.
Otázka: Čtenáře DV by jistě zajímalo, jak taková inventura vlastně probíhá? Mohl byste nám přiblížit svou náročnou práci :)?
P. John: Mno, jak probíhá inventura. Prvně jsem musel zavřít všechny obchody, to aby mi to postupně všechno lidičky nenakupovali a neprodávali. Potom se musí do skladů a začíná náročná práce kontroly zboží, chyb v názvech a v popiscích, kontrola, jestli všechny obrázky jakžtakž sedí na postavičkách (samozřejmě se nedá opravit všechno, trvalo by to týdny a týdny práce a na to nebyl čas). Například vlasy, spousta lidi si stěžuje, že jemně nesedí, že je mezera mezi postavičkou a vlasy, takže někdy se prostě vrhnu jen na inventuru vlasů a bude to opravený (úsměv). Ale nemám jen Příčnou, nehodlám na ní nechat veškerý svůj volný čas. (úsměv)
Otázka: A který obchod, přesněji spíše která položka Vám při téhle inventuře zabrala nejvíce času?
P. John: Já nevím, to se asi nedá takhle říct… Asi srovnatelně trvalo zkontrolovat vše u Madam Malkinové a pak famfrpálová kolekce. Původně měl zůstat po inventuře Butik zavřený, ale nakonec jsem se rozhodl, že vydám další kolekci, a to šátkovou, a zatím se prodává dobře. (úsměv)
Otázka: Když už jsme u té prodávanosti, vzpomněl byste si na jednu z nejlépe a jednu z nejhůře prodávaných věcí během Vašeho působení na Příčné?
P. John: Jistě, nebudu počítat školní uniformy, ty by vedly samozřejmě. Tak asi začneme tím, co se prodávalo nejlépe (úsměv). Dle mě to byl Slavnostní hábit, ten je docela oblíbený. Teď čekám i přes vyšší cenu vysoký prodej famfrpálové nové výbavy, ale uvidíme. Mno… A co vím z ohlasů, tak se stále líbí již košile docela staršího data, a to konkrétně Košile a la Dark. U ní není ani vysoká cena, takže je přijatelná pro každého (úsměv). A nejhůř prodávané se nedá stanovit asi. Třeba jednu dobu se hodně prodávalo Triko a la profesor a teď ho má všehovšudy šest lidí včetně mě (úsměv).
Otázka: Takže žádný velký propadák nebyl :). To musí tedy vedoucího Příčné potěšit ne?
P. John: Ano, tohle mě těší (úsměv). Mě i Niam, která už svůj post návrhářky zastává docela dlouho. (úsměv)
Otázka: Se svými kolegy tvoříte vedoucí trio ulice, stalo se někdy, že byste měli nějakou kolegiální krizi? Nějaký střet?
P. John: Jemné střety byly, ale dále to rozebírat nebudu, je to interní záležitost Příčné ulice. To k této profesi prostě patří, jako ke každé jiné. (úsměv)
Otázka: Dokázal byste si tipnout, kolik času jste během toho týdne nad inventurou strávil?
P. John: Hodně, a nechci to raději vědět. (úsměv)
Otázka: Přiblížil byste nám trochu v novinkách zmíněné zarážející počty, ke kterým jste dospěl?
P. John: Hm, to se týká spíše té nekouzelnické, technické části Příčné ulice. Již jsem to zveřejňoval ve Velké síni. Třeba si někdo z těch, co pořád jen rejou, konečně uvědomí, že to není málo práce, to tam spravovat. (úsměv). Takže to máme obrázky oblečení – pro duchy, profesory a studenty – tj. cca 3400 obrázků. Dále musíme počítat pro každé zboží náhledové obrázky, které se zobrazují v obchůdcích a dole pod postavičkou, tj. cca 730 obrázků. Pro vlasy je celkem 322 obrázků pro živé tvory na hradě a dalších 322 pro duchy, zešedlých. A nakonec zanedbatelné číslo 16 vousů. (úsměv) A to všechno je potřeba pro to, aby se vše pokud možno správně zobrazovalo. (úsměv)
Otázka: Tak to tedy čapku dolů :). Bylo mezi tou hromadou něco, co jste chtěl změnit, ovšem neměl jste tu možnost či nervy to udělat, a teď byste byl nespokojený?
P. John: Ale jo, něco určitě. Co mě mrzí je to, že na spoustě mrzimorských věcech moc nesedí barva, že je to spíše zelenožluté než žluté, ale ono se tu u některých věcí nedá moc dobře odhadnout, protože třeba tmavější žlutá již jde do hnědé a to se taky nelíbí… A potom to, že se profesorům kolejní věci zobrazují modře. Mám ten pocit, že přebarvit všechno kolejní i do profesorských, tj. fialových barev, není v silách nikoho. Takže nyní přemýšlím, jak udělat nějaký kompromis.
Otázka: Zákazníci určitě rádi počkají :). Jistě by se našla spousta čtenářů, které by zajímalo, zda chystáte v tomto kalendářním roce nějaké větší změny či nikoliv? 🙂
P. John: Co si představujete pod většími změnami? (veselé zamrkání)
Otázka: Myslím tím něco, co by změnilo tvář Příčné či některého obchodu – nový krámek, kabinky nebo něco podobného :).
P. John: Při současném stavu krámků na Příčné bych řekl, že krámek to asi nebude, protože např. na květinářství nyní nemáme prostory. Změnit tvář Příčné.(úsměv) Pokud někdo má nějaký nápad, jak to provést, rád si ho poslechnu, můj sovinec a kancelář je podobným nápadům otevřen a pokud to bude jen trochu reálné, tak to udělám. (úsměv) A změna tváří obchodu, řekněme, že takhle se nám přestavěla již banka, tak uvidíme, jestli i další obchodníci budou naléhat na zkrášlení interiéru. (úsměv)
Otázka: Jaké byly Vaše pocity po znovuotevření Příčné?
P. John: Pocity? Takové smíšené. (úsměv)
Otázka: Není tajné, že se na Vás pár vyvolených bezprostředně po uvedení do provozu vrhlo se stížnostmi, byli oni také jednou z příčin Vašich smíšených pocitů?
P. John: Hm, jistě, oni hlavně… Člověk si dá hodiny práce s tím, aby tam měli něco nového a oni si do minuty najdou chyby a nebo požadují více… Přál bych jim vidět Příčnou před třemi roky.
Otázka: Našli se ale i lidé, kteří byli s výsledkem inventury více než spokojení. Jak byste tedy zhodnotil ten týden dřiny?
P. John: Mno, jednoduše. (úsměv) Těm, co dokonce i poděkovali, jsem vděčný a ti, co si opět stěžovali, mi jen dokázali, že na nic jiného se nezmohou a že kdyby Příčná byla v jejich rukou, tak jsme na tom jistojistě lépe. (úsměv)
Otázka: Na závěr už jen… Je zde něco, co byste vzkázal čtenářům Denního Věštce potažmo zákazníkům Příčné ulice?
P. John: Hm, ale jo. (úsměv) Vím, že není žádná soutěž, která by si přímo říkala o studentské výtvory, protože taky vím, že když ji vypíšu, tak mi přijde spousty rukou kreslených obrázků. (úsměv) Takže pokud by se mezi studenty našel schopný grafik, který věří tomu, že by přispěl k rozvoji Příčné, ať už oblečením nebo i něčím jiným, ať se mi ozve, rád si s ním promluvím. (úsměv) A taky beru všechny nápady na zlepšení Příčné ulice, buď jen nějaké malé detailové, nebo třeba něco převratného, tak na to čekám taky. (úsměv) Ale jen něco nového, ne prosby o rozšíření kabinek. (úsměv)
Děkujeme za rozhovor.
Po skončení rozhovoru se velmi často zaneprázdněný John usmál, dopil poslední doušky svého pití a zvedl se k odchodu.