Nahoře, na vršku hory,
vznáší se stín něčí postavy.
Kdo to jen může být?
Kdo chce svůj život ukončit?
Jeho život byl pln strachu,
jeho život byl pln krachu.
Osud až sem ho zavedl,
osud již za něj dávno rozhodl.
Život je pro něj jen hračka,
rozbít, zahodit, prostě zkáza.
Postava chce se ještě bít,
svou roli na zemi obhájit.
Je však již pozdě,
jedině osud má tu moc.
On však již rozhodl,
postava nebude tu již víc.
Nitka byla přestříhnuta,
život je jen nicka.
Nicka u nohou osudu,
jež smete ji do odpadu.
