Patřím mezi pravidelné návštěvníky Ďáblovy jámy a často mě překvapí jeho rozdělování výher. Třeba mě by zajímalo, kde takový ďábel bydlí – ehm, je jasné že v jámě, ale jak ta jeho jáma asi vypadá?
Představuji si ji asi takto :
– spí na bylinách typu rumex, bršlice kozí noha, nu, však víte, takové ty byliny, které většina z nás tak pracně hledá a málokdy najde (alespoň já mám na byliny naprostou smůlu). Myslím si, že jeho pelech je pěkně měkkoučký, když nedává byliny moc často do oběhu.
– stravuje se bertíkovými fazolkami. Ale mám takový dojem, že je na dietě, neb mi vypadávají z Jámy celkem často. Pokud to však nejsou jen nějaké „použité“ fazolky, ale kdo ví. Už vím kdo ví – ďábel ví, ale nepoví.
– jeho jáma, ač se nám zdá snadno nalezitelná, je na klíč, který má jen on. Je schovaná za mnoha hesly, které se otevírají jen díky šémům a správně vysloveného slova a správným mávnutím hůlkou. Taky kdyby šla tak lehce otevřít, asi by jsme v Jámě už nikdy nic nenašli.
– je lakomý. Kolik vám vypadne svrčků, když procházíte jámou? Mě tak tři svrčky a to v dosti dlouhých intervalech. Mamonář jeden, taky by mohl přitvrdit!
Novinou v jámě je, že vás dokonce i ďábel ignoruje. Cítím se vždy uražená, když najdu cedulku : „Tak téhle rychlosti nestačí ani ďábel, prostě tě ignoruje.“ A to ani nemluvím o tom, že nám ďábel hází fazolky na zem. Fň, si nás teda váží.
Také jsem byla pěkně nakrklá, když jsem procházela, klikala, chodila všemi možnými uličkami v jámě a stejně několikrát po sobě to našla holčina jiná než já, která nechodila jámou tak urputně jako já. Ďábel je bohužel moc vybíravý:-(. Asi jsem pro něj už moc okoukaná:-D.