Co taková řádná židovská svatba?
Před svatbou je zvykem, že se nevěsta a ženich nesmí po celý týden stýkat. Před vlastním
obřadem se připraví vyzdobená místnost, kam chodí nevěstě gratulovat přicházející
svatební hosté. Nevěsta od nich současně s gratulacemi přijímá i jejich svatební dary.
Ženich mezitím připravuje svatební smlouvu (ketubu) k podpisu dvou svědků a ženicha.
V Praze a v evropských městech je zvykem, že se svatební obřad odehrává v synagoze.
Pravděpodobně to vyplývá ze stálého ohrožení, ve kterém se židovský národ v průběhu
staletí mnohokrát ocitl, protože podle původní tisícileté tradice se má svatba konat pod
širým nebem a v Israeli je to zvykem i dnes. Čtyři přátelé ženicha nebo hosté drží
svatební baldachýn (chupu) a vyčkávají příchodu svatebního páru. Nejdříve tančící a
zpívající průvod přátel a svatebních hostů přivede ženicha k nevěstě. Když si ověří, že
dívka je skutečně ta, kterou si zvolil, zakryje ženich nevěstě závojem tvář a ona vysloví
motlitbu, ve které vyjadřuje přání dobrého vztahu se svým budoucím manželem a
vysloví také přání mít z tohoto manželství zdravé děti. Poté je ženich průvodem mužů
doprovázen k rabínovi pod baldachýn a vyčkávají příchodu žen s nevěstou. V čele
průvodu tančících a zpívajících žen odvádí matka nevěsty a matka ženicha (není to však
podmínkou) nevěstu k ženichovi. Matky obejdou s nevěstou sedmkrát ženicha a nevěsta
zaujme místo po jeho boku. Začíná svatební obřad. Rabín pronese požehnání nad
pohárem s vínem, načež ženich nevěstě navlékne na ukazovák pravé ruky prsten, který
předtím svědci hodnotili jako cenný (šave pruta) a vysloví svatební formuli, načež
všichni zúčastnění vykřiknou: „mekudešet“ (čili vdaná, doslovně „svatá jemu“). V této
chvíli je sňatek uzavřen.
Pokud není svatební smlouva podepsaná svědky a ženichem již předem, zmínění ji
podepíší a rabín ji nahlas přečte a v překladu (text je aramejský) vysvětlí její obsah.
Ženich se zavazuje, že se bude o nevěstu řádně starat a v případě rozluky jí vyplatí
dohodnutou sumu peněz, ze které může žít nejméně jeden rok od rozluky. Ženich poté
odevzdá ketubu nevěstě.
Potom se při svatebním kiduši nad vínem vystřídají ženichem vybraní muži vyslovením
sedmi požehnání. Na závěr je zvykem rozšlápnout sklenici, aby se připomnělo zboření
chrámu v Jeruzalémě a skutečnost, že prožívané štěstí kalí tento smutek. Nyní se
novomanželé mohou vzdálit do oddělené místosti s připraveným občerstvením, kde
spolu po nějakou dobu nerušeně setrvají.
Po svatebním ceremoniálu se všichni ostatní odeberou k připravené svatební hostině, po
které se na závěr modlitby po jídle opět vysloví sedm požehnání. Svatba se slaví po sedm
dní a nocí a těchto sedm požehnání, je-li přítomno deset mužů, se opakuje po každé
hostině. V židovských ortodoxních obcích jsou při obřadu a svatebních oslavách od sebe
muži a ženy odděleni jako v synagoze, takže muži a ženy tančí zvlášť.
