ŠFM L17: Planck, Newton a Einstein

Nebelvír 0 : 170 Zmijozel

Vypustíme-li v uzavřeném, jinak prázdném prostředí částici světla, tedy foton, proti překážce, v níž jsou dva otvory, proletí zároveň oběma. Hlava vám to nebere? Mně také ne, ale je to pravda. Takový jev, současný výskyt dvou vzájemně se vylučujících situací, se snaží vysvětlit kvantová fyzika. Její představitelé si nyní lámou hlavu nad začátkem sobotního utkání.

Podle zápisu na post druhého nebelvírského odrážeče naskočila po devatenácti sekundách Angie, o sekundu později také Elisabeth. Totéž hlásil komentátor. Na postu byla vidět jen druhá jmenovaná. Vše zdánlivě probíhalo normálně, nesrovnalosti si proto téměř nikdo nevšiml. Esmeralda, první nebelvírský odrážeč, odpálila potlouk a ve třetí minutě hry se pak pálkou ohnala Angie. Trefila Narcisse a ubrala jí 10 % zdraví. Mezi diváky to zašumělo. Nebelvír hrál v osmi lidech se dvěma druhými odrážečkami! Následně Angie post opustila, nechala tam samotnou Elisabeth, která se k potlouku dostala v minutě páté.

To byl stav ještě stále 0 : 0. Zmijozel držel camrál 88 % času (Nebelvír 13 %, dohromady tedy měli hráči míč v rukách po 101 % utkání), vystřelil sedmkrát, stála však proti němu,podobně jako v minulém zápase, skvělá Theresa. Pustila za sebe jen dvě rány (29% úspěšnost zmijozelské střelby). Obě vyslala Andra, a to v šesté a dvanácté minutě. Nebelvír vystřelil jedinkrát, ve čtrnácté minutě to zkusil Michael, jeho jedovatou střelu na pravou obruč však Rhea stihla vytěsnit, přestože v té chvíli hlídala obruč opačnou.

Odrážečsky byl souboj vyrovnaný, Zmijozel kontroloval potlouk z 53 %. V desáté minutě poslala z hřiště Ariana Thomase, v patnácté Angie Elaine. Nešlo tentokrát o nic záhadného, Angie dříve řádně vystřídala Esmeraldu, a potlouk tedy odpálila v souladu se zákony klasické fyziky.

Také na chytači měl Zmijozel jen mírnou převahu. A protože sedmnáct minut a třicet devět sekund se nezdálo jako příliš dlouhá doba pro jeden zápas, nikdo nečekal jeho brzké ukončení. Jak však víme, čas je relativní. Jak nás poučuje tetička Wiki: „Doba mezi dvěma událostmi naměřená dvěma pozorovateli není stejná, ale závisí na relativních rychlostech mezi jejich vztažnými soustavami.“ Narcisse se na koštěti proháněla velmi rychle, což pravděpodobně vedlo k tomu, že její čas běžel pomalu. Utkání se jí táhlo a zdálo se být příliš dlouhé, prolétla proto nad hřištěm jako blesk z čistého nebe, schovala si zlatonku do kapsy, na krk si pověsila magíka Veni, vidi, vici a přiměla tím všechny překvapeně vydechnout: „Ono to už skončilo?“

A pak se ze stadionu stala prázdná množina. Ale to už je jiná věda.

Ohlasy kapitánů

Esmeralda Milagrosa: Ráda bych opět poděkovala hráčům a fanouškům, kteří se na tu rozehřívačku přišli podívat, anebo hrát. Hned ze začátku náš tým překvapily dvě věci – jednak nenastoupil nejsilnější odrážeč Zmijozelu, což jsme opravdu nečekali.
A jednak se přihodilo cosi ještě více divného s odrážeči. Nejprve nutno podotknout, že to nebylo plánované, a pokud někdo chce nadávat, tak může jen a jen mně. Na vysvětlenou – byla jsem to já, kdo neměl na tom prvním odrážeči co dělat, jenže jak už to tak bývá, jsem zvyklá z tréninků ihned naskakovat při zahájení hry a vůbec jsem si v tom zápalu famfrpálového adrenalinu neuvědomila, že vlastně na post skákat nemám, protože měl patřit Elisce. To je prostě to, co se přihodilo. Pak jsem si všimla, že je Eliska na druhém odrážeči, tak jsem si řekla: „Uff, vše je ok.“ Mezitím na mně letěl potlouk. Ale pak se mi ozvala Angie, že na tom odrážeči, jak je Eliska, visí taky! Kontrolovala jsem komentátora a vážně, obě tam naskočily snad zároveň (později se ukázalo, že o vteřinu rychlejší byla Angie). Eliska hrála, nezaznamenala, že by se dělo něco divného.
Mezitím jsem u Angie zjišťovala, jestli se na odrážeči vše jeví v pořádku, jestli tam prostě jen není nějaká škrkna, která by se tak tvářila. To abychom pak o tom mohli dát vědět vedení. Samozřejmě jsem i během toho zjišťovala, jak to má Eliska. To už se ale k potlouku dostala Angie, která prostě nešla na soupisce vidět – a jak jsme neočekávali, tak i ona mohla potlouk ovládat – to proto normálně odpálila, pouze v mezích zjištění funkčnosti. Eliska měla také všechny odrážečské i hráčské věci fungující… takže v tu chvíli jsme rozhodli, ať Angie sleze dolů, protože se třemi odrážeči se hrát nemá.
Ten šok z toho, že bylo vůbec technicky možné, aby naskočili tři odrážeči (dva v téměř stejnou dobu), nás doprovázel ještě nějakou dobu. Samozřejmě nám bylo jasné, že se hned ozvou protihráči. Nedalo se nic dělat – herně jsme za to my nemohli, a než jsme ověřili, zda tam opravdu všichni tři odrážeči mají stejné možnosti, tak to zkrátka nějaké tři minuty zabralo. A stejně tak jsem to i vysvětlovala přímo na hřišti.
Nyní prosím, jestli chce někdo nadávat, může nejprve na neošetřený systém (bohužel) a pak klidně na mě, jen nemám zapotřebí se k tomu už víc vyjadřovat, neboť informaci o této situaci jsem předala vedení školy, ať s tím naloží, jak uzná za vhodné.
Když porovnám práci střelců, tak ano, dalo by se říct, že v tom měli o dvě úrovně soupeři navrch, takže se to i projevilo během té krátké doby v jejich převaze.
Brankářku jsme nicméně měli o pět úrovní výše než soupeř, takže to, že pustila dva góly, vůbec nic neznamená, protože jich dalších pět dokázala zachytit.
Překvapila nás situace u odrážečů. Zde jsme čekali svaly nabobtnalou Bibi, která však nedorazila. Namísto toho nastoupili dva slabší odrážeči (z pohledu soupeřova týmu), což udělalo v případě dvou našich odrážečů rozdíl jedné úrovně a v případě dalších dvou našich odrážečů rozdíl tří úrovní, avšak v náš prospěch. Kontrola potlouků byla údajně vyrovnaná plus mínus a na každé straně spadl jeden hráč. Takže ano, taky poměrně vyrovnané síly.
Zarážející byla hra chytačů, opět tedy. Ano, je to o nastavených atributech, o taktice týmu…, ale až mnohokrát se za nějaké poslední čtyři sezóny stalo, že zlatonku chytil méně vytrénovaný chytač. Jasně, stát se to jednou dvakrát za sezónu, to bych pochopila, ale tady se to vlastně až na zápasy, ve kterých hraje Mrzimor, protože má opravdu i dle úrovně slabší chytače (nic osobního to není, Mrzimore, báječně jste si celý tým vytrénovali!), vždy stane tak, že vyhraje tým s těmi slabšími chytači. Proč nevyhraje taky někdy Mrzimor, který ty slabé chytače má taky oproti všem třem týmům?
Je opravdu v pořádku, aby dva chytači na úrovni 23 a 24 nebyli schopni chytit společnými silami zlatonku proti chytačům, co jsou na úrovni 19 a 22? Je to rozdíl celých šesti úrovní (tedy klidně dvanáct bodů v atributech pro chycení zlatonky). Podobně to takto totiž probíhalo i v minulých letech. A silnější chytači chytili. Jaká tak byla motivace pro slabší chytače? Víc trénovat. Ale jaká je motivace pro silnější chytače, když je vlastně porazí slabší chytač? Méně trénovat? To doufám ne.
Nebo chytači na úrovni 23 a 24 oproti chytačům s úrovní 25 a 20. Jak je možné, že zlatonku chytí chytač s 20, když proti němu stojí 24, slabší naprosto nehorázně přesune ukazatel zlatonky (pokud má vůbec nějaký smysl v dnešní době) a chytí zlatonku až po 1,5 hodině, vždyť rozdíl v možnosti rozhození atributů je 8 bodů? (pozn. výraz slabší a silnější má jen evokovat hodnotu natrénované úrovně)v
Ano, práce odrážečů do toho taky zasahuje, ale tak či tak jsou všechny týmy schopny se na chytačích prakticky ihned vystřídat.
A jestli chce někdo nadávat nebo poznamenat, že naše kolej nebo já neumíme prohrávat, tak bych jen ráda upozornila, že Nebelvír vyhrál naposledy famfrpohár někdy v létě 2015, což je už skoro 6 hoglet. Takže prohrávat umím(e). Už jen proto, že se nám podaří porazit pouze jeden tým, a končíváme tak už nějakou dobu třetí.
Ještě mě tak napadá… proč mohl v předchozích letech chytit Thomas Olkim zlatonku někdy v 8. minutě, zatímco teď ji nechytil už nějakou tu dobu proti té samé koleji?
Na závěr tohoto mého vyjádření se však sluší tak či tak pogratulovat a poděkovat protihráčům za hru, pro změnu to nebyl dlouhý zápas, ale naopak krátký, to mělo své výhody i nevýhody.
Už se nemohu dočkat, až se zase rozvíří emoce, které vyvolá mé vyjádření. Nicméně redaktor Denního věštce mě oslovil, a tak jsem se vyjádřila. Kdyby to neudělal, tak bych byla raději. A že jsem tyhle věci zmínila? Proč ne, alespoň víte, o čem všem musí kapitán přemýšlet, když se týmu nedaří vyhrát proti papírově slabšímu protihráči. A musí pak i motivovat své dobře vytrénované hráče k tomu, aby i přes prohru na famfrpál nezanevřeli. – úsměv a mrknutí –

Zuzana Malron: Zelený tým i do třetice předvedl perfektní výkon, nemohu jinak než se opět dmout pýchou. I poslední zápas jsme odehráli s maximálním nasazením, soupeře nenechali ani na vteřinu oddechnout a nemilosrdně jsme ho proháněli po hřišti potlouky, snažili se před ním ubránit camrál a nepustit ho ke zlatonce. Moc děkuji všem svým hráčům, kteří celoročně poctivě trénovali a na zápasy vždy dorazili včas, v plném počtu a plné výbavě. Vyzdvihnout si zaslouží i naši fanoušci, kteří se postarali o dokreslení atmosféry.
Děkuji Nebelvíru za příjemný zápas.

Ohlasy vybraných hráčů

Hekatea Centaurix: Tento zápas byl poslední v mé aktivní famfrpálové kariéře a s ohledem na natrénované úrovně chytačů jsem tak trošičku doufala ve zlatou tečku. Nu, nestalo se.
S ohledem na to, jak rychle Narci chytila zlatonku (blahopřeji k magíkovi Veni vidi vici), vlastně ani není moc k čemu v průběhu zápasu se vyjadřovat.
Zmijozelské střelkyně byly příkladně dravé a nebelvírským zase patří všechna čest, že se nevzdali a bojovali dál, aby zvrátili převahu druhého týmu.
Thery předvedla naprosto famózní výkon, když pochytala většinu střel na své branky.
Odrážečky na obou stranách byly pěkně od rány (mám tu zkušenost takříkajíc z první ruky, au au), přestože jsem tak trošku smutnila, že mě do famfrpálového důchodu nevyprovodil potlouk Bibi, zmijozelské hvězdy na pálce.
Skvělí pak byli fanoušci, kteří skutečně fandili, bez toho, že by měli potřebu shazovat soupeře, dokonce i Zpytlehněv se až obdivuhodně krotil (pokud po zásahu zmijozelského vedení, pak skutečně smekám) a na adresu nebelvírských vlastně vyrukoval jen s veršíky z Písní kosmických od J. Nerudy a jedním biologickým faktem ze života afrických lvů. Prakticky gentleman.
Víc jsem vidět nestihla… buď jsem měla oči pro zlatonku, nebo jsem byla na ošetřovně.

Andra Tigers: Za mě to byl velice úspěšný zápas. Odrážečky úspěšně drtily soupeřovy hráče, Rheuška měla stejně jako v předchozích zápasech čistou bránu a Cisska nezklamala a brzy chytila zlatonku. Chci však také pogratulovat nebelvírské brankářce, která úspěšně zadržela většinu našich střel. Zápas jsem si moc užila a jsem pyšná, že můžu být v tak skvělém týmu. Děkuji týmu za skvělou sezónu, jste všichni skvělí!

Sestavy týmů
První uvedený hráč nastoupil v základní sestavě, druhý občas taky.

Nebelvír:
1. střelec: Mary Elizabeth Thornhill
2. střelec: Leona Ladissika Snowley
3. střelec: Michael Jones
brankář: Theresa Brendi
1. odrážeč: Esmeralda Milagrosa, Angie Claire Silvery
2. odrážeč: Angie Claire Silvery, Elisabeth Victoria Maxwell
chytač: Thomas Olkim, Hekatea Centaurix

Zmijozel:
1. střelec: Andra Tigers
2. střelec: Hannabell Cavanaugh
3. střelec: Jagga Viggo
brankář: Rhea De Morgan
1. odrážeč: Ariana Charlotte Bernadotte
2. odrážeč: Elaine Robillard, Zpytlehněv Zďáblíkov
chytač: Narcisse Cinerea, Zuzana Malron

V posledním utkání letošního ŠFM se stejně jako loni střetnou Mrzimor a Havraspár. Začne v sobotu 17. června 2017 v 9.00. Získá modrá kolej své třetí letošní vítězství? O tom vás na stránkách Denního věštce bude informovat Esmeralda Milagrosa.

Pro Denní věštec
Nebelbrach Mechacha