Čínský svatební obřad probíhá v domě rodičů ženicha, kam nevěsta přichází a kde budou společně po sňatku bydlet. Nevěsta přichází na svatební obřad pouze v doprovodu svých družiček, mladých svobodných dívek z její rodiny, neteří, sestřenic, sester. Ostatní příbuzní nevěsty zůstávají doma, tudíž zvláště pro matku nevěsty je to spíše smutný den. Na cestu ji dávají rodiče peníze pro štěstí, které si připne pod svatební šaty a po celý svatební den je nosí při sobě.
Svatební šaty jsou v tradiční svatební barvě, tou je červená, barva štěstí a hojnosti, bílá je barva smuteční a nenosí se na svatbách, nýbrž na pohřbech. Před vstupem do domu se snoubenci postaví čelem k sobě a ukloní se nejprve nebi, pak zemí, poté rodičům a nakonec sobě navzájem.Poté se nevěsta snaží vstoupit dveřmi do domu, ale všichni ženichovi příbuzní ji v tom podle tradice brání, pomáhají ji pouze její družičky. Dveřní rámy bývají obloženy červenou látkou s černě napsanými čínskými slovy: štěstí, dlouhý život, hojnost, láska. Nevěstě se to pokaždé nakonec podaří a uvnitř domů již následuje slavnostní hostina.
Novomanželé začínají symbolickým okusením tradiční nudlové polévky, nudle je ale v každé misce pouze jedna a to velmi, velmi dlouhá, symbolizující dlouhý život. Pro štěstí stačí jen jediné sousto. A pak se již všichni přítomni pustí do hodování, povídání, veselí. Někdy v průběhu dne přijímají novomanželé svatební dary, většinou peníze od nejbližších členů ženichovy rodiny. Novomanželé před každým z nich pokleknou na kolena, ukloní se až k zemí a přijmou peněžitý dar.
Úředně je sňatek vyřízen jednoduchým zápisem v matrice, většinou několik dní před chystanou domácí slavnosti a nepřikládá se mu pražádná obřadnost. Jen někdy nabídnou snoubenci matričnímu úředníkovi svatební cukroví.