Inspirace dohrála druhý poločas
už jdu spát
můzy mlčí
zamyšleně stojí na schodišti Rudolfína
Ještě něco mi řekni
ne, to nemůžu napsat
nedělej že neslyšíš
Zas jsi mě vyhodila
a pak proč jsem praštěná
střet s realitou bolí
není co si nalhávat
Bereš dalšího stopaře
dovezeš ho do cíle?
Protože mě
skoro vždy svezeš
jen půl cesty