Autor: Marylin Cuthbert (S)

17. února jsem něco po druhé hodině odpolední vešla do Velké síně a z nenadání jsem se ocitla téměř u stropu. Kolem mě poletovali studenti a studentky a já se jen tak tak stačila vyhýbat předmětům, které kroužily napříč síní.
To byl ovšem jen začátek…

Kdo by neznal známý vílí baletní soubor Lehké děvy? A právě ten uvedl ve spolupráci s hudebním tělesem šmoulů Šmudláním za Šmudlinkou premiéru nového díla Ilji Petroviče Kavkovského – Kachní rybník.

Včera v pozdních večerních hodinách se jedna ze studentek, která si nepřála být jmenována, stala svědkem něčeho, co velmi otřáslo její psychikou. Potřebovala na záchod a proto zamířila na dívčí umývárnu. Otevřela dveře a zamířila do kabinky. Zdálo se jí podezřelé, že neslyší fňukot Ufňukané Uršuly, ale řekla si, že je to možná tím, že má dnes Uršula výjimečně dobrou náladu.
Spláchla, vyšla z kabinky. Uviděla zelené světlo a zaslechla něco, čemu nejprve nechtěla věřit. Slyšela Uršulu zřetelně vyslovovat jednu z kleteb, která se nepromíjí. Jistě už víte o kterou se jednalo. Ano, byla to Avada Kedavra.