Rozhodl jsem se, že se vydám mrknout na domy slavných kouzelníků. Dnes se podívám na zoubek domu zesnulého slavného kouzelníka Albuse Brumbála. Dočtete se, jak vypadá jeho dům a také jaké předměty se nachází v jeho domě.
Tento malý výlet mě stál spoustu času, musel jsem nejprve získat povolení ke vstupu na Ministerstvu kouzel. Po dlouhém jednání mi Ministerstvo konečně dovolilo vydat se do domu Albuse Brumbála (jedná se o dům, kde žil sám, ne o dům jeho rodiny), ale pod jednou podmínkou. Nesmím nikomu říct, kde se tento dům nachází. Ministerstvo nechce řešit vloupačky, u kterých by mohla zmizet spousta vzácných předmětů. Takže jdeme na to.
Dům je skvěle ukrytý, víc vám o jeho umístění říct nemohu, protože by to pro mě neslo neblahé následky. Dům je vcelku malý, jednopatrový, omítka je natřená žlutou barvou, která je už pěkně oloupaná, protože se už o tento dům nikdo nestará. V taškové střeše trčí pěkná díra. Dveře jsou dubové se zlatou ohmatanou klikou. Dům má jen jediné okno, a to přesně uprostřed zadní stěny. Já osobně bych z domu udělal atrakci pro návštěvníky, ale bohužel o těchto záležitostech nerozhoduji já, ale někdo jiný. Zpátky k domu. Albus Brumbál v tomto domě moc často nepobýval, žil hlavně ve své ředitelně v Bradavicích. Sem většinou jezdil, když chtěl dělat nějaký nebezpečný pokus, který by Bradavice mohl poškodit.
Beru kliku do dlaně a pomalu otevírám dveře. Přede mnou se nachází obrovská kopa zmačkaných papírů. Na pár z nich se podívám a zjistím, že na všech jsou návrhy. Přinesl bych je ukázat, ale jednou z podmínek Ministerstva bylo, že z domu si nesmím nic odnést, tak to radši dělat nebudu. Hned po mojí pravici se nachází prosklená skříň, ve které je spousta lektvarů různých barev a popisků. Po mé levici je linka se spoustou pomůcek k tvoření lektvarů. Linka je dřevěná a táhne se podél celé stěny. V lince je spousta šuplíků. V každém z nich se nachází ingredience potřebné do lektvarů. Na protější stěně se kromě prosklené skříně nachází ještě pracovní stůl, kolem kterého se také válí spousta papírů, také jsou nad stolem pověšeny nějaké nákresy, které se nejspíše povedly. Aby byl lehčí popis, tak vám řeknu, jak je dům orientovaný. Když si stoupnu ke vstupním dveřím a jdu rovně, tak jdu na sever, tím pádem za mnou je jih. Po levici mám západ a po pravici východ.
Na severní stěně se nachází dveře, jsou celé bílé s černou klikou. Otevírám je a koukám, že tam jsou schody. Přišlo mi divné, že tady jsou schody, podle mých informací to měl být jen jednopatrový dům. Vyšel jsem po schodech nahoru, schody pode mnou neuvěřitelně vrzaly, moc stabilní teda nebyly. Nahoře byla půda, tak to jsem netušil, že tenhle dům má půdu, ale to je jedině dobře. Na půdě je spousta rozházených krabic, předmětů a spousta dalších věcí. Pouštím se do věcí a prohrabávám se nimi. Po chvíli objevím malou myslánku. Chtěl jsem ji vyzkoušet, ale nakonec jsem to nedělal, mohl bych se dozvědět něco, co by Brumbál nechtěl. Tak hledám dál. Vidím nějakou velkou roli papíru. Pomalu ji rozbalím a spatřím mapu světa. Nachází se na ní informace a poznámky o počtu kouzelníků žijících ve všech státech. Taky kvality Ministerstev kouzel a spousta dalších věcí. Tohle je jedna z věcí, kterou bych si chtěl vzít domů, ale nemůžu. Tak jsem mapu nechal rozloženou na podlaze a vydal se hledat dál. Slyším, jak se něco u jižní stěny hýbe, tak se opatrně vydávám ke zvuku. Na zemi leží červené vejce draka, které se každou chvíli vyklube. Okamžitě ho popadnu a hledám nějaký způsob, jak se co nejrychleji dostat na Ministerstvo. Uvědomuji si, že tu určitě musí někde být letaxový krb. V dolním patře není, takže musí být na půdě. Kdo by si dělal letaxový krb na půdě? No, to nevím. Po namáhavém prohrabávání se krabicemi jsem konečně objevím krb, rychle se přemístím na Ministerstvo a běžím k Odboru pro dohled nad kouzelnými tvory. Rychle otevírám dveře a běžím ke stolu, kde sedí zaměstnanec.
„Co se děje, nač tolik spěchu?“ říká zaměstnanec a podívá se do mých dlaní a pak si rychle uvědomí situaci. „Rychle mi ho předejte, musíme to vejce poslat do Rumunska, tam se o něj dobře postarají!“ povídá zaměstnanec. Předávám vejce zaměstnanci a ten rychle odbíhá pryč. Čekám v místnosti a po chvíli se zaměstnanec vrátí a poděkuje mi. Potom odcházím a to je konec tohoto prozkoumávání.
Pro Denní věštec
Blake Towerell