Samantha McRoses: „Ústna časť vôbec nie je strašná.“

Letošní rok byl, co se složených zkoušek týče, velmi plodný. V pořadí již čtvrtou studentkou, která byla vyzpovídána, je zmijozelská čerstvá absolventka Samantha McRoses. Ta si své OVCE zapsala v roce, kdy kromě nejdůležitější zkoušky v kouzelnickém světě ještě navíc skládala zkoušky důležité v tom mudlovském. Jak se s tím poprala? A kolik času nad tvorbou psané části strávila? I to nám mimo jiné mezi řečí pověděla…

Denní věštec: Ahoj, Samantho! Nejprve bych ti chtěla za celou redakci pogratulovat ke složení tvých zkoušek OVCE. Udělat je, to není samozřejmost, a je skvělé, že se ti to povedlo! – usměje se –
Samantha McRoses: Ďakujem. – usmeje sa – Ani to nebolo ľahké, ale nakoniec to vyšlo.

Denní věštec: Nemohla jsem si nevšimnout, že s přechodem do prvního ročníku rozšiřujícího studia jsi zároveň oslavila své hradní dvaadvacáté narozeniny. To značí, že OVCE jsi neskládala hned, ale musela jsi některé ročníky opakovat. Které to byly a proč k tomu došlo? – pozorně naslouchá každému slovu –
Samantha McRoses: Myslím, že som opakovala tretí a štvrtý ročník, aj keď si nie som istá, ktorý koľkokrát. Dôvodov som preto mala viac, ale takým najhlavnejším boli najmä mudlovské povinnosti, ktoré ma na pár mesiacov uniesli z hradu, až som myslela, že s hogom skončím, ale nakoniec som sa vrátila a podarilo sa mi zložiť aj NKÚ-čky, aj OVCE.

Denní věštec: – přikývne – Svou zkoušku jsi skládala z předmětu Literární seminář. Jak ses k němu dostala? – zvědavě se optá – Já osobně právě literární seminář vnímám jako předmět, který si délku zpracování nažene sám, neboť psaní k tomu přímo vybízí, zatímco u jiných předmětů je to občas boj, protože kvalita je více než kvantita, a jakmile je člověk limitovaný minimem, občas je to svazující. Máš stejný dojem, nebo ne? A přispělo to případně ke tvé volbě?
Samantha McRoses: Literárny seminár je jediný, ktorému sa venujem tu na hrade najdlhšie, takže bol jasnou voľbou, a najmä mdm Ansí bola ochotná vypísať mi tému, takže som bola rada. Ako dĺžka úloh záleží práve na téme, a nie vždy mi tá téma naozaj sadla, ako aj pri mojich záverečných skúškach. Téma síce bola dobrá a rozsiahla, ale nevedela som nájsť tú pravú myšlienku, ktorú by som vedela tak rozsiahlo rozviesť, a práve preto som to písala skoro na poslednú chvíľu a dokonca som si nebola istá, či to stihnem. – zasmeje sa nad tým ako zapisovala každú zaujímavú vetu, ktorú niekde zachytila, aby mala dostatok nápadov – A moju voľbu ovplyvnilo najmä to, že som tento rok absolvovala časť skúšok dospelosti aj u muklov, takže som si nebola istá, či budem mať dostatok času.

Denní věštec: Jaký ty sama máš vztah k psaní jako takovému? Věnuješ se mu i v mudlovském světě, nebo ti nic neříká? – zamyslí se a pak se ještě optá – Mnoho lidí rádo zveřejňuje své psaní na internetu. Patříš případně mezi ně? A znáš nějaké lidi, kteří se tomuto koníčku věnují? – zazáří jí oči –
Samantha McRoses: V istých momentoch je pre mňa písanie všetkým a častokrát som rozmýšľala o tom, že by som mohla písať častejšie a nie robiť všetky ostatné kreatívne veci. Takže áno, venujem sa mu celkom často, aj keď nie nejak profesionálne, ale tak občas svoju tvorbu aj niekam zavesím. – nenápadne sa usmeje – Kedysi som teda zverejňovala častejšie a venovala som sa svojmu blogu, ale nejak s vyššími ročníkmi ako aj tu, aj v muklovskej škole bolo času čoraz menej a menej a ja som prestala svoju tvorbu zverejňovať. A áno, poznám veľa ľudí, ktorý sa tomuto koníčku venujú, a som veľmi rada, že som mohla dve svoje obľúbené autorky internetových poviedok aj reálne stretnúť (a nie iba raz).

Denní věštec: – usměje se – Nikdy víc. Tak zní název povídky, kterou jsi měla napsat. Líbilo se ti téma? Děsilo tě? A jak se ti s ním pracovalo? – naslouchá – Případně, při psaní tvé práce, napadl tě lepší název, díky kterému ses nakonec zadáním cítila limitovaná?
Samantha McRoses: Ak mám pravdu povedať, tak pri prečítaní názvu svojej témy som bola veľmi vydesená. Predsa len pod tou témou sa mohlo skrývať toľko rôznych vecí a ja som nevedela, že ktorá z nich by sa dala čo najlepšie rozvinúť. A ako som už spomínala, behala som pomedzi ľudí a zapisovala si i len najmenšie čiastočky viet, ktoré ma zaujali a mohol by sa pod nimi skrývať príbeh. Nakoniec som sa teda inšpirovala jedným pánom, ktorý vlastní antikvariát, a vzniklo toto čudo, ktoré nakoniec bolo iné, než som čakala. Zadanie bolo celkom dosť všeobecné, takže ma nijak extra nelimitovalo, aj keď teraz by som to možno pojala úplne inak, než ako som to pojala predtým.

Denní věštec: A jak bys to třeba pojala teď, kdybys měla napsat znovu to samé? – nadšením sevře brk pevněji, aby mohla zapsat každé slovo –
Samantha McRoses: Pravdepodobne by som písala o tom, ako už nikdy viac nechcem skladať skúšky OVCE a maturovať zároveň, – zasmeje sa – ale nie. Najpravdepodobnejšie je, že by ten príbeh pokračoval iným smerom, než sa uberal tento, a možno by som zakomponovala viac filozofického ducha do práce, než sa mi podarilo v tomto diele. Predsa len, snažila som sa tam dať čo najviac myšlienok, až sa mi nakoniec nepodarilo vysvetliť presne, čo som ktorou myslela a trochu to stratilo na celkovom význame.

Denní věštec: – spokojeně kývne – Kolik času ti tvorba tvé práce zabrala? Psala jsi ji na jeden zátah, nebo ses k ní postupně vracela a ladila všechny detaily, dokud nebyly dotaženy ke tvé spokojenosti? – vzpomene si na ústní část zkoušky, které přihlížela – Samozřejmě mluvím o tom málu času, který jsi zmínila prvně už na začátku psaného vypracování. Věřím však, že i v něm byl prostor kouzlit… nebo se pletu?
Samantha McRoses: Myslím, že som nad tým strávila tri dni. S tým, že príprava a hľadanie nápadu prebiehalo v podstate celú dobu, čo som vedela tému. Ale aktívne písanie tak maximálne tri dni, pričom som v prvý deň napísala prvý odstavec a potom som si musela oddýchnuť, lebo môj mozog vymyslel za päť minút asi desať ciest, ktorými by sa príbeh hlavného hrdiny mohol rozvíjať, ale nebola som spokojná ani s jedným z nich. Takže v podstate som v prvý deň napísala asi 100 slov, v druhý deň ďalších 100 a v tretí deň som napísala zvyšok plus ešte záverečnú esej na tento predmet. A priestor kúzliť veľmi nebol, predsa len hneď po písaní som to dala skontrolovať kamarátke, pričom som čakala na jej súhlas, aby som to mohla odoslať.

Denní věštec: Jak bys sama popsala svůj výkon a svůj text? Je na tvé povídce něco speciálního, nějaký detail, se kterým sis dala práci a který bys ráda vyzdvihla? – povzbudivě na ni kouká –
Samantha McRoses: Nebol to môj najlepší písaný výkon, ale s tým som sa už postupom času stihla zmieriť. Predsa len mdm Ansí mala pravdu v tom, že to nie je moja najlepšia práca. Takže nie som veľmi hrdá na svoj text, ale niečo špeciálne na tom predsa len je. Snažila som sa o trochu inú formu, než zvyknem písať, napísať, ako keby výpoveď nebolo to najľahšie, ale hlavným cieľom bolo sprostredkovať myšlienky. Najmä teda myšlienku toho, že ľudia sú celkovo pasívny druh a majú veľa rečí a málo činov.
A teda najviac som si dala prácu s tým, aby to bolo záhadné. Myslím, že príliš veľa detailov by ten príbeh skazilo.

Denní věštec: To se váže k mé další otázce. Když jsi dostala hodnocení písemné části, jaký jsi z něj měla dojem a myslíš si, že ti něco dalo? Přišlo ti odůvodněné snížení známky na dobré, nebo naopak? – hloubavě na ni zírá –
Samantha McRoses: – snaží sa schovať pred pohľadom Narci – Úprimne povedané, čakala som to. Určite mi niečo dalo, aj keď nesúhlasím s niektorými vecami, ktoré mi mdm Ansí vytkla, ale tak každý máme svoj vlastný názor. Odôvodnené mi to prišlo, sice pár vecí, ktoré mdm zmienila, boli úmyselné, a ani tým, že by som tomu dala viac času, by som na nich nič nezmenila.

Denní věštec: – kývne a něco si zapíše – Ústní část – strašák spousty lidí, protože není čas dohledávat ty nejdrobnější detaily, na které profesoři mohou kohokoli nachytat. Bála ses jí? Cítila ses ohledně ní nesvá, nebo naopak? A přijde ti zpětně, že by měly být nervózní obavy na místě?
Samantha McRoses: – začne sa smiať – Ústnej časti som sa predtým, než som vôbec tušila, o čo sa vlastne jedná, bála ako čert kríža. Našťastie mi predtým mdm Bilkis prezradila, že ako to vlastne chodí, takže môj strach opadol. Povedala som si, že to bude taká príprava na maturitu, keďže aj tá je na slovensku z literárnej teórie. Takže som si povedala, že to zvládnem – predsa len ukecaná som dosť a na otázky hádam odpovedať zvládnem. Síce som bola trochu zaskočená otázkami z učiva, ale nebolo to nič ťažké, čo by som si nepamätala, aj keď som si pred ústnou časťou nič staršie nepozerala. Moja jediná príprava bolo prečítanie si mojej práce. Netuším, ako to chodí na iných predmetoch, ale literárny seminár obsahuje veľa vecí, ktoré sú súčasťou všeobecného prehľadu, takže som nemala problém s ničím.
Aj keď za príjemnú atmosféru vďačím asi najmä mdm Ansí, ktorá z toho bola viac v strese než ja sama. – doplní ešte k predchádzajúcej otázke –

Denní věštec: Jak ti vyhovovala obhajoba před vedoucí tvé práce a zkušební komisí? Přišlo ti to poklidné a zvládnutelné, dokonce třeba příjemné, nebo ti to naopak vadilo a raději bys to už nikdy neabsolvovala? – tiše se napije svého čaje a mrkne na ni –
Samantha McRoses: Najprv som sa vydesila, keď som uvidela, kto ma bude hodnotiť, predsa len boli to ľudia, s ktorými som sa skoro nikdy nestretla, ale nakoniec som bola prekvapená tým, aké boli všetky mdm profesorky milé. Takže určite by som si to znovu zopakovala, bola to sranda. Bolo pekné mať priestor na vysvetlenie svojich myšlienok, ako aj svojho prístupu k literatúre, filozofii a celkovo myslenie. Jediná vec, ktorá ma prekvapila, bolo to, že sa niektorí ľudia boli pozrieť a vôbec som netušila, že tam boli, iba potom mi veľa ľudí gratulovalo a aj neskôr komentovali môj výkon na ústnej časti. Z toho som bola veľmi prekvapená.

Denní věštec: Tvou zkoušku ti vypsala madam Anseiola Jasmis Rawenclav. Jak ti vyhovovalo skládat ji právě u ní? Doporučila bys madam i ostatním studentům, kteří ještě s výběrem předmětu i profesora váhají? – zvědavě se na ni podívá –
Samantha McRoses: Madam Ansí je úžasný človek a veľa mi pomohla, či už s prípravou na skúšku, ústnou časťou, ale aj s rôznymi otázkami, ktoré som celkovo mala, a že ich nebolo málo. Určite by som ju doporučila, aj keď sa občas môže zdať, že mdm Ansí je prísna, mne sa s ňou pracovalo úžasne a kebyže je to možné, tak by som si ešte jedny OVCE u nej zložila. – zasmeje sa – A k predmetu, literárny seminár je vcelku jeden z ľahších predmetov, ktoré som tu študovala, takže ak ľudí baví písať, tak by som im poradila, aby neváhali a prihlásili si skúšku práve u mdm Ansí.

Denní věštec: Měla bys v rukávu nějaké eso nebo doporučení pro všechny, které zkoušky OVCE teprve čekají? Je nějaký tip, na který sis přišla až během skládání, ale který bys ráda tehdy věděla ještě před zapsáním se ke zkoušce?
Samantha McRoses: Asi jedine to, že ústna časť vôbec nie je strašná, tak ako všetci hovoria. A teda ešte to, že si na to reálne treba nájsť čas, a nie to písať až v posledné dni termínu.
Plus ešte to, že je najlepšie skladať skúšky OVCE z predmetu, ktorý vás baví.

Denní věštec: Jaká je tvá představa o další budoucnosti na hradě? Zůstala bys ráda v koleji, nebo tě naopak láká změna hábitu? A čeho dalšího bys ráda dosáhla – ať už menších cílů, které však neztrácí na důležitosti, nebo i těch větších? – s úsměvem si ji prohlíží –
Samantha McRoses: Mojim cieľom na nabudúci školský rok je konečne získať posledných dvoch magíkov, ktorí mi v sérii výuka chýbajú. Takže by som si rada zapísala sedem predmetov, aj keď si nie som istá, či to budem stíhať. Takže tento rok ešte ostanem, ale už dlhšie som rozmýšľala nad zmenou hábitu, ale kto vie, kam ma moja životná cesta ešte zavedie. Síce by som rada možno časom začala učiť, neviem, či sa mi to niekedy podarí, a najmä, či bude miesto v radách profesorstva.

Denní věštec: To by bylo pro dnešek všechno! – přikývne – Děkuji ti za tvůj čas i za poskytnutý rozhovor a přeji jen to nejlepší, co tě může potkat!
Samantha McRoses: Ja ďakujem za rozhovor. – zasmeje sa – Bolo príjemné znovu si s niekým pokecať.

Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea