Letošní rozhovory s absolventy a novými studenty rozšiřujícího studia uzavírá zmijozelská slečna, která si ukousla pěkně ohnivé zadání. V rámci své závěrečné práce se totiž věnovala salamandrům (a nejen těm). Měnila by je za jiné ohnivé tvory, třeba draky? A z jakého důvodu Nena Campbell skládala své OVCE až ve dvaceti? I to se mi z ní podařilo vytáhnout!
Denní věštec: Krásný večer, Neno. Jako už tradičně, i tobě bych chtěla nejprve pogratulovat ke složení tvé zkoušky OVCE. – usměje se – Tvé tři vynikající v hodnocení září a jsem si jistá, že jsou zasloužené. Tvá práce je parádní!
Nena Campbell: Krásný večer i tobě, Narci. – usměje se – Ó, děkuji, tolik chvály si to určitě nezaslouží, ale pěkně se to poslouchá. Jsem ráda, že už to mám konečně za sebou. – usměje se –
Denní věštec: Všem absolventům jsem zvyklá koukat na věk, ve kterém zkoušku skládali – a snad se nemýlím, když povím, že letos nebyl jediný, se kterým jsem mluvila, který by si OVCE zapsal přesně na rok tak, aby ani jednou nepropadl. Ty nejsi výjimkou. Jak se to stalo, že ses ke zkoušce nedostala dřív, kdy a proč ses sekla?
Nena Campbell: Ha, no vidíš to. – usměje se – Upřímně řečeno ani nevím, jak to probíhalo. Mám pocit, že jsem se zasekla v pátém ročníku, když jsem měla skládat zkoušky NKÚ a nikdy se mi to nehodilo. Věděla jsem, že bych neměla dost času na sepsání, tak jsem to radši odkládala. Nějakou dobu jsem také strávila v mrazáku, takže o nějakém pokračování nemohla být řeč. Nicméně jsem ráda, že se propadnutí týká jenom místní reality, a ne té mudlovské, ehm… – zasměje se –
Denní věštec: – se smíchem přikývne – To rozhodně, s tím jen souhlasím!
Ke své práci, která je závěrem základního studia, sis vybrala předmět Péče o kouzelné tvory. Proč právě ten? – usměje se a na moment se odmlčí, než přidá další otázku – Nemohlo být pro tebe odrazující to, že profesorka Orionis, která vyučovala kouzelné tvory před profesorkou Windy, už tě zkouškou provést nemohla, tedy jsi ji skládala u člověka, u kterého jsi předmět kdysi nestudovala?
Nena Campbell: No, ony se zkoušky nedají skládat z jakéhokoliv předmětu, jak asi tušíš. Mám dojem, že je nutné mít za sebou alespoň dva ročníky daného předmětu a takových já jsem měla jen asi 5 – z nichž byla Péče o kouzelné tvory jasnou volbou. – usměje se – Jsem veliký fanoušek veškeré zvířecí havěti i mimo kouzelnický svět, takže mi je předmět sympatický sám o sobě a věděla jsem, že se mi o jakémkoliv tématu bude psát daleko lépe, než kdyby to byla třeba numerologie. Nemám ráda, když se nad něčím musí „příliš přemýšlet“, natož něco dohledávat. Radši si to vymyslím. – usměje se –
A co se profesorek týče, máš pravdu, že to byla změna. S profesorkou Windy jsem se o tom ještě před zapsáním zkoušky bavila a ona mi vyšla maximálně vstříc. Zaslala mi veškeré své nové výklady k nastudování a zkouška se u ní skládala fantasticky. Rozhodně svého rozhodnutí nelituju. – usměje se –
Denní věštec: – usměje se – Nahráváš mi na další otázku… Máš ke kouzelným tvorům nějaký zvláštní vztah, táhne tě k nim něco, nebo naopak? A co na nich máš ráda? – napije se máslového ležáku a jednu sklenku přistrčí i k ní –
Nena Campbell: Mám na tom ráda, že při práci člověk „není sám“. Možná to někomu bude připadat ujeté, ale já si se všemi tvory povídám, něco jim vykládám, svěřuju se jim se svými problémy, pomlouvám s nimi lidi, které nemám ráda… – pousměje se – Prostě to není nikdy stereotyp. Zvláště v případě kouzelných tvorů ne. Když jsem byla malá, měli jsme v domě vždycky spoustu zvířat – od hafoňů přes salamandry až k mému oblíbenému auguronovi. – kývne na Narci a s chutí zdvihne skleničku na přiťuknutí –
Denní věštec: – s úsměvem si přiťukne – Tématem tvé práce byly Zvláštnosti v péči o salamandry a jiná ohnivá stvoření. Jak sis s ním sedla? Neštvalo tě trošku? Nebála ses, že z něj nebude co vykřesat? Nebo jsi naopak byla velmi spokojená a ani na moment jsi nepochybovala, že to půjde od ruky?
Nena Campbell: – uvažuje, jestli se přiznat – No, nevím, jak moc je to legální, ale popravdě vůbec nepřicházelo v úvahu, že by mi téma nesedlo. Jak jsem už psala, madam Windy mi vyšla maximálně vstříc a měla jsem možnost se k tématu své práce vyjádřit. Zvláštnosti v péči o salamandry sice nebyly můj nápad, ale téma se mi strašně líbilo a vybrala jsem si ho tedy dá se říct sama.
Denní věštec: Upřímnost se mi líbí a věřím, že nejsem sama. – přikývne s úsměvem – Na zmínku nepřišli jen salamandři, ale též spousta dalších ohnivých tvorů přes popelce až po draky. Není ti některé z okrajově zmíněných třeba bližší a nepsala bys o něm práci nakonec raději? – zamrká –
Nena Campbell: Tak raději… těžko říct. Samozřejmě, že o takových dracích by se psalo daleko lépe, v péči o ně je daleko více zvláštností, ale ty by asi nikoho moc nepřekvapily a nikdo by to nechtěl číst – přeci nebudu mučit svou vedoucí. – usměje se – A salamandři jsou úžasní tvorové, jsou daleko sympatičtější, kouzelníci s nimi častěji přicházejí do styku a nezřídka vůbec netuší, k čemu všemu je možné je využít. Takže ne, neměnila bych za jiného ohnivého tvora. – usměje se –
Denní věštec: Jak dlouho ti tvorba tvé práce zabrala? – prohlédne si obrázky a u toho si lokne ležáku, než znova spustí – I vzhledem k tomu, že součástí tvé práce není jen text, ovšem i kreslení, pracovala jsi na ní v kuse, nebo jsi vše dělala po částech?
Nena Campbell: Šlo to dost rychle. Text jsem měla vlastně za dvě odpoledne hotový a obrázky šly také dobře – jeden z nich jsem měla hotový už předem, ale pssst. – zamrká – Já jich vůbec kreslit neumím, všechno je podle šablon nalezených v hlubinách internetu a jak říkám, za pár dní to bylo. Přesně už si to bohužel nepamatuji.
Denní věštec: Je na tvé práci něco speciálního, jiného nebo něco, nad čím jsi strávila nejvíce času, co bys ty sama ráda vyzdvihla? – povzbudivě se usměje –
Nena Campbell: To asi ani ne. Nejvíce hrdá jsem asi právě na obrázky – nejsou sice nic moc, ale kdybys viděla mé normální výtvory, pochopila bys to. – zasměje se – Paradoxem je, že právě obrázky jsem nakonec do práce vložila nějak špatně a zobrazují se až úplně na konci. To mě docela mrzí, ale opravit to už nemůžu.
Denní věštec: To jistě zamrzí, zvlášť pokud si s nimi člověk dá práci a je to něco, na co je hrdý… – povzdechne si – Tvé hodnocení od profesorky Windy je letos viditelně nejobsáhlejší. Přijde ti podnětné a nápomocné třeba k ústní části?
Nena Campbell: Hodnocení mi udělalo velikou radost, madam Windy můžu všem zájemcům o skládání zkoušek jedině doporučit. Určitě mi k ústní části pomohlo moc – už jenom tím, že jsem věděla, na jaké otázky se předem připravit. I když samozřejmě od přísedících létaly i ty zcela nečekané.
Denní věštec: Když už jsme zmínily ústní část, nedá mi to se nezeptat – bála ses jí? – zvědavě se k ní nakloní – Je spousta lidí, co se na ni těší, spousta těch, kteří by se jí nejraději vyhnuli… mezi které ses řadila ty?
Nena Campbell: Já ústní zkoušky nemám ráda a musím říct, že nervózní jsem trošku byla. Vadí mi na tom, že člověk musí reagovat okamžitě, projevují se jeho pocity, nervozita, občas se do toho zamotám a věta nemá hlavu ani patu. V písemné části si člověk všechno promyslí a zformuluje tak, aby byl se svou prací spokojený. Ale nebylo to tak zlé, bála jsem se zbytečně. Ale po bitvě je každý generál, že ano. – usměje se –
Denní věštec: Připravovala ses na ni nějak? Nebo vůbec? – pečlivě si zapisuje – Pročítání starých výkladů, hledání dalších informací v knihách nebo hlubinách tvé vlastní paměti? A jaký pocit jsi nakonec z ústní části měla, užila sis ji, nebo naopak?
Nena Campbell: Předem jsem si připravila odpovědi na otázky zmíněné v hodnocení písemné části. Prolétla jsem si znovu svoji práci (protože upřímně, tou dobou jsem už stěží věděla, o čem jsem psala – zasměje se –) a našla jsem si pár dalších informací k ohnivým tvorům. Ale to bylo asi všechno. Vesměs to byla těžká improvizace. – usměje se –
Že bych si to užila, to říct nemůžu (neužívám si nikdy žádnou zkoušku), ale nebylo to ani hrozné.
Denní věštec: Už jednou bylo řečeno, že zatímco jsi předmět celý absolvovala u profesorky Orionis, zkoušky jsi skládala u profesorky Windy. – přikývne si – Jak ti tahle kombinace vyhovovala? A co aktuální nebelvírská kolejní ředitelka, doporučila bys ji pro skládání zkoušek i ostatním? – usměje se –
Nena Campbell: Kombinace báječná a rozhodně bych ji doporučila. Myslím, že vše už bylo řečeno v předchozích odpovědích. Madam Windy se mnou celou dobu komunikovala na jedničku, se vším mi poradila, všechno vysvětlila, dokonce mne nechala i vyjádřit se k tématu. Zaslání jejích nových výkladů také určitě nemůžu brát jako samozřejmost. Tímto bych jí tedy ráda poděkovala za skvělou spolupráci a vřele doporučuji všem ostatním uchazečům. (I když bych možná neměla „za odměnu přidělávat práci“, že? – usměje se –)
Denní věštec: Jsi ráda, že ses do skládání zkoušek OVCE pustila, nebo bys je nejraději absolvovala znovu a to, že tu možnost jsi vyčerpala, tě mrzí? – zakření se nad tou představou –
Nena Campbell: Jestli jsem ráda, že jsem úspěšně absolvovala? No… co na to říct. – směje se – Samozřejmě, že jsem ráda a opakovat bych to rozhodně nechtěla. Už tak nevím, kde mám ten čas brát. K realizaci bude ještě spousta prostoru u případných zkoušek KOZA… a bůhví, co všechno ještě.
Denní věštec: Ano, jinou odpověď bych ani nečekala. – směje se – Právě teď se ti s rozšiřujícím studiem otevřelo nové pole možností, kam dál, ačkoli se ti některé dveře též zavřely. Mě by zajímalo, kde vidíš budoucnost Neny Campbell? V zeleném či fialovém hávu? – našpicuje uši – A neuvažuješ třeba ještě o nějaké celohradní větší soutěži?
Nena Campbell: Já to vidím docela jasně – budu si teď užívat „absolventskou penzi“, budu si v klídku studovat v rozšiřujícím studiu a dokud nebudu mít více času, zůstanu rozhodně zelená. Neměla bych teď na nic čas, natož na profesuru. A do hněda se mi tedy nechce rozhodně. Ale kdo ví. Už mám pár nápadů na nové předměty, které bych eventuálně časem chtěla vyučovat, jenže to bych musela sepsat výklady a pak tohle a támhleto. To teď nepřipadá v úvahu ještě na hezkých pár let. A jakou celohradní soutěž máš vlastně na mysli? – usměje se –
Denní věštec: Bradavickou čtyřku nebo Sedmiboj. – usměje se –
Nena Campbell: Jo tak. – usměje se – No, stejná odpověď – na to bych musela mít čas. I když to zní lákavě, mít tu možnost, asi bych se nebránila. Budu doufat, že naši kolej bude na jedničku reprezentovat někdo jiný. – usměje se –
Denní věštec: Měla bys v rukávu nebo v kapse nějaký tip pro všechny studenty základního studia, kteří se na zkoušku dospělosti teprve chystají? – pozorně naslouchá – Nebo radu, kterou bys ty sama ráda od někoho dostala předtím, než ses ke zkouškám zapsala?
Nena Campbell: Tip? Určitě si pečlivě vyberte, z čeho chcete zkoušku skládat. Zamyslete se nad možnými tématy, oslovte předem více profesorů (aby se vám jako mně nestalo, že vás první z nich odmítne) a nebojte se na cokoliv zeptat. S dobrým tématem je to hračka. – usměje se –
Denní věštec: – zbystří – Prozradíš, který z profesorů tě odmítl a proč?
Nena Campbell: Víš, že si to už ani nepamatuji? – směje se – Mám dojem, že to byla testrálologie, která se už tehdy neučila. Oslovila jsem bývalou profesorku a odmítnutí bylo překvapivě z nedostatku času. Aspoň doufám. – usměje se –
Denní věštec: – přikývne – To by bylo všechno, už tě propustím ze spárů. Mnohokrát ti děkuji za tvůj čas i za odpovědi. Kéž všechny tvé další dny na hradě jsou plné úspěchů a úsměvů! – jeden vřelý úsměv jí věnuje a dopije máslový ležák – Přeji hezký zbytek večera!
Nena Campbell: Děkuji, já přeji mnoho štěstí všem budoucím uchazečům i všem ostatním čtenářům, tobě děkuji za příjemný rozhovor a ať je i tvůj život plný úsměvů. – usměje se – Měj se hezky! – hodí do sebe zbytek skleničky a položí ji unaveně na stůl –
Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea