Možná jste si toho už všimli:
Lee Mortir není ve své kůži. Je mrzutý a nevrlý (víc než obvykle). Chodí po hradě a v jednom kuse mrmlá, kdy už bude ten famfrpál a že musíme už konečně ten zatracenej famfrc – pohár vyhrát, protože jich máme pořád málo…
Myslím si, že jde o deformaci z povolání, která se projevuje ve stále větší míře.
Zmijozelský famfrpálový kapitán je dokonce takový workholik, že chytá zlatonku ze spaní. Dokonce prý jednou v zamyšlení narazil hlavou do sloupu ve Velké síni a pravil: „Bum, prásk, to byla střela!“
Už jsem ho také párkrát zahlédla, jak mu teče pěna od huby. Ano, čtete správně, pěna od huby, jako kdyby měl vzteklinu!
Poslední dobou skutečně není moc bezpečné se přibližovat do jeho těsné blízkosti. Začal být totiž paranoidní a myslí si, že na něj útočí potlouky ve dne v noci – a to dokonce i mimo famfrpálové hřiště. Odrážečké nářadíčko proto neodkládá ani v ložnici nebo i v umývárně.
Kdybyste ho slyšeli prohlašovat, že školní potlouky vycvičí, aby se trefovali do jiných barev hábitů s mnohem větší pravděpodobností než do zelených, nebo ho přistihli, že do potlouků píchá pod lavicí svou hůlkou, aby je naučil naslouchat jeho vůli a mumlat cosi podobného slovu imperio, rozhodně se vám to nezdá.
Potlouky v Mortirově péči již vykazují zvýšenou cukavost a těkavost, motá-li se kolem nich příliš mnoho červených hábitů procházejících jakoby náhodou kolem.
Šetřivá Eileen Leenová si už raději pořídila koště (vlastní!), což samo o sobě něco svědčí.
A již několik zmijozeláků čelilo brzy po ráno tváří v tvář svému kapitánovi. Byli seřváni na tři doby, jak to že nejsou ještě oblečeni ve famfrpálovém dresu…
Dneska ráno se Lee probudil a jeho stav se zhoršil. Prohlásil, že mu školní pohár nestačí.
Že Zmijozel ještě nemá ani jeden pohár ze světového mistrovství ve famfrpálu – a že je to fakt málo…
Jestli to takhle půjde dál, tak se nás (s Leem v čele) současní úřadující mistři nejspíše leknou a utečou.