Pojďme se společně podívat na ty, kteří zasáhli do loňského ŠFM. Jak jsou složené kolejní týmy? Mají mladí hráči šanci hrát za své koleje? Má některá kolej nakročeno k dlouhodobější dominanci? Kdo jsou největší famfrpálové naděje kolejních týmů? To vše a ještě více uvnitř.
Není velkým tajemstvím, že famfrpál pro mne vždy byl obrovským koníčkem. Pokud se něco za ty roky, co již na hradě nejsem, posílilo, tak je to vztah k famfrpálu. I to je důvod, proč oprašuji svou novinářskou sadu a trochu přispěji svým pohledem na tento sport. Mé články budou pravděpodobně hodně rozmanité – od osobních pohledů na nějaké situace či přístupy až po informace o tom, jak famfrpál existuje mimo hradní zdi.
Mě osobně dost baví, že famfrpálové soutěže mívají určitá lokální specifika – v Japonsku odrážeči nemohou přes půlku, na jihu Afriky chytač nastupuje až po dvou hodinách hry, argentinští střelci před střelou mohou přihrát pouze 2×. Však i Hogwarts.cz má svá specifika – jedno z nich je, že odrážeči dle pravidel nesmí odpálit potlouk přímo na brankáře. Je však jedna věc, která se napříč světem neliší – a tou je fanouškovství.
Fanouškovství. Pohled na to, jak mladí i starší fanoušci vzhlížejí ke svým velkým národním hrdinům – ať už třeba k Viktoru Krumovi či k celým reprezentačním týmům. A ve školním prostředí to není jiné. Není přece výjimkou, že studenti vzhlížejí ke svým spolužákům, kteří jsou natolik dobří, že byli vybráni do kolejního týmu. Každý gól, každý zákrok či manévr – to vše prožívají fanoušci se svými týmy!
Na Hogwarts tak trochu pokradmu vznikly (ne)oficiální famfrpálové týmy. V týmovém sportu jako je famfrpál se však jednotlivec často ztratí. Mně to přijde škoda. Je naprosto běžné, že se oslavují jednotlivci, kteří pro své koleje získávají tisíce bodů. Já bych tedy rád, alespoň takto v Denním věštci, na tyto „famfrpálové hrdiny“ upozornil. Jak tedy vypadaly famfrpálové týmy v minulé sezoně?
Pozn. Věk i úroveň je ke konci srpna 2017.
Toto jsou tedy oni – famfrpáloví hrdinové vašich kolejí. Toto jsou přesně ti spolužáci, kteří zajišťují, že máte komu fandit. Oni tráví stovky hodin na tréninkovém hřišti, aby se stali nejlepšími a společně jste položili famfrpálovou trofej na krbovou římsu v kolejní místnosti. Nenechávejte je v tom samotné. To nejmenší, co můžete jako fanoušci udělat, je, že vstanete i v sobotu ráno a podpoříte je z tribun famfrpálového stadionu.
Pokud se na soupisky zadíváte podrobněji, dá se z nich vyčíst mnohé. Některým věcem se chci věnovat v některém z příštích článků, v tuto chvíli se ale podívejme na jeden velmi diskutovaný element – věk hráčů.
Nejmladší tým má Zmijozel, jehož hráčům je v průměru krásných 15 let. To může být obrovská výhoda do budoucích let. Naopak nejstarší tým měl letos Nebelvír, jehož hráčům je v průměru více než 17 let. I díky nucenému odchodu elitního střelce Michaela Jonese a chytačky Hekatey Centaurix se letos čeká významné omlazení. Mimo jiné i proto, že po této sezóně skončí jeden ze dvou hlavních odrážečů – Angie Claire Silvery. Pro ni je to letos poslední šance získat svůj druhý famfrpálový pohár ŠFM. Havraspár se Zmijozelem se v tuto chvíli pohybují s věkem někde kolem 15,5 let. U obou týmů bude tedy zajímavé sledovat, jak se kapitánům podaří týmy doplnit mladšími hráči. A když jsme u mladších hráčů…
Osobně bych fakt nechtěl být v porotě, která má posoudit, kdo je největším talentem minulého roku. Jak dokazují soupisky, famfrpál je velmi otevřený mladým hráčům. V minulém odstavci jsem zmiňoval, že Nebelvír má nejvyšší věkový průměr. Není to ale tak černobílé. Pro mě totiž jedni z největších talentů dřímají právě v rudém týmu (Esmeralda M., Beteramis A., Sebastiane G.). Mezi obrovské famfrpálové naděje patří i Elaine Robillard či Andra Tigers ze Zmijozelu, Mrzimor v budoucnu nejspíš potáhnou střelci Aaron Livingston s Amandou Wright. Velkou nadějí v havraspárském týmu může být odrážečka Miraell Eliranne. Bude to ale do budoucna stačit?
Pro Denní věštec
John Werewolf
To je úžasné shrnutí! =)
Moc pěkně zpracovaný článek, díky za něj. Nějak jsem žila v tom, že těch hráčů se střídá daleko více, hlavně teda brankář, neuvěřitelné, že ve všech týmech celou sezónu odehrál jen jeden člověk.
Pro mě je osobně hvězdou minulé sezony byla Rhea De Morgan, které se podařilo to o čem brankáři sní a to zakončit sezónu bez toho aby jí za záda proletěl jediný camrál. Smekám.
Skvělé shrnutí minulé sezóny! Za mě je největší hvězda minulého roku rozhodně také Rhea, protože to, co dokázala, bylo naprosto neuvěřitelné a dost to vypovídá o jejích brankářských schopnostech. Každopádně také stojí za zmínku i odrážečka Bibi, která si na své pozici vedla více než skvěle.
Pěkný a zajímavý článek, díky za něj.
Za celou kariéru by měli mít hráči možnost na kolejních trénincích odtrénovat až 480 hodin, dalo by se někde vyšťourat, třeba v některém z dalších článků, jak to vypadá skutečně? 🙂
Dobrý večer, pane Edmunde,
děkuji za tip na statistiku. Velmi pravděpodobně se to nedá zjistit za celou kariéru. Ale zjistit počet odtrénovaného čistého času pro každého hráče, každou kolej, každý kolejní tým, etc. např. za minulý rok by problém být neměl.
Nicméně – přemýšlím nakolik je tato informace příliš soukromá. Dost určitě to je něco, co by se nemělo zveřejňovat globálně pro všechny. Možná tu informaci jen využít jako zdroj pro nějaké žebříčky typu „skokan roku“, ve kterém by se dalo psát o lidech, kteří udělali největší posun v rámci určitého období.
Přece jen, z nějakých důvodů jsou tréninky kolejí neveřejné, což kolejím zajišťuje jistou formu soukromí, mj. pro skrytí toho, kdo by mohl nastoupit v dalších zápasech a jak se komu daří. Tyto informace tedy patří do skupiny „leda až po sezóně, pokud vůbec“.
John
Vicky, brankář se nestřídá skoro vůbec..Snad jen v případě, že zápasový brankář musí v průběhu zápasu odejít..To proto, že brankáře není možno shodit z koštěte potloukem jako ostatní hráče, tak tento post skoro ani náhradníka nepotřebuje.