Určitě se vám už stalo, že jste přišli do Velké síně a tam si někdo vyléval své srdce. Měl podobné řeči, že se půjde oběsit, utopit nebo zastřelit… Možná jste se začali cítit rozpačitě a toho daného človíčka se snažili trochu utěšit, leč většinou bez valného úspěchu. Můžete říkat prakticky cokoliv, ale ta daná osoba si bude neustále mlet tu svou. To mi vnuklo další z mých geniálních nápadů. Zřídit, třeba v Prasinkách, speciální most pro sebevrahy.
Samozřejmě, že by musel být dobře vymakaný. Daný človíček by si tam mohl rovnou nastavit, jak veliké má být zábradlí (tzn. kolik kouzelníků ho má začít utěšovat), aby mu zabránilo skočit. Mohl by se taky zřídit nový spolek, vzájemně se podporujících lidí. Každý by si zapsal, kdo ho utěšoval a on by mu za čas tu službu vrátil. Nebo bych to vyřešila ještě lépe. Nedala bych tam žádné zábradlí a za chvíli by byl svatý pokoj.
Mám tady pro vás pár rad, jak se vyhnout podobným kecům, pokud jimi nechcete být otráveni:
1. Na příspěvky typu: „Půjdu se zastřelit“, „Cítím se blbě“, „Ach jo“ apod. vůbec nereagujte. Dělejte, že jste slepí, jelikož ta daná osoba vše jenom zbytečně dramatizuje a snaží se být pouze zajímavá. Pokud by měla opravdu veliký problém, s vámi ho řešit rozhodně nebude, to si můžete být jistí.
2. Pokud už však zareagujete, nesnažte utěšovat. Nemá to cenu. Spíš zaveďte řeč a jiné téma.
3. Jestliže to už bude k nevydržení, je to váš problém. Nedrželi jste se bodu číslo jedna. Přesto mám pro vás radu. Pokud jste prefekt, primus, profesor… máte v ruce jeden trumf. Využijte svých pravomocí a toho daného jedince seřvěte za hysterii. Znovu opakuji, že se nemusíte bát, že mu ublížíte. Většinou se jedná o člověka, kterému dělá dobře pozornost a snaží se jí dočkat za každou cenu. Když už vás neokouzlí svou jistě tak dokonalou osobností, hraje na city. Velice rychle se z toho otřepe. Pokud takovým člověkem však nejste, neodpovídejte a bez rozloučení odejděte. Nevymýšlejte si trapné výmluvy tipu: „Máma mne volá!“ apod. Pokud však cítíte nutnost se rozloučit, udělejte to asi takto: „Já už jdu, ahoj.“ Bez jakéhokoliv vysvětlování.
4. Pokud však se za pár dní dovíte, že vás ten daný studentík (takto si vylévají srdce POUZE studenti) rozhlašuje nějaké pomluvy, začněte to o sobě tvrdit taky. Totálně mu tak vezmete vítr z plachet.
5. Nehrajte si na spasitele světa Ten tu už jednou byl.
Myslíte si, že jsem totálně bezcitná osoba?? Že vidím pouze sebe?? Jistě zde namítnete, že co když má ten a ten člověk opravdu vážný problém… a já se vás tedy ptám: Opravdu si myslíte, že kdyby ten problém byl tak vážný, že ho bude řešit přede všemi na Ošetřovně, nebo ve Velké síni?? S lidmi, se kterými se zná jen okrajově?? Já nevím jak vy, ale já problémy které stojí za řeč, řeším pouze s lidmi, které znám opravdu dobře a mohu jim na sto procent věřit.
Pokud si však myslíte, že když budete na celé kolo ve Velké síni řvát, že se vám uleví, mýlíte se. Ostatní Vám mohou poskytnou maximálně prázdná slova. Proto všechny prosím, své nářky si řešte v soukromí, třeba přes krb. Možností je hodně.