Zprávy z Mrazákolandu

Co nového v Mrazákolandu?

No, však víte… samý sníh, led, zima, rampouchy, sněhuláci, nanuky a zmrzliny… nikde ani trochu známek hřejivého života. Navíc je tu děsná nuda. Člověk byl zvyklý běhat od jednoho domácího úkolu k jinému, z jednoho konce hradu na druhý, a pak ještě na hřiště. Do toho si musel najít čas zajít k nějakému profesorovi (profesorce), tady podstrčit bůček, támhle pohanku a jinde zase žvejku Hubba Bubba.
Zdálo se, že nic nestíhá, a tak ho napadlo rozhodnutí během toho všeho shonu zaskočit i k panu řediteli (ale bacha na něj! Nemá rád spam v ředitelně, tak radím tam moc nechodit…) a podat si žádost o lístek do Mrazákolandu.
Pamatuji se na to, jako by to bylo před rokem… ale ono to bylo asi před měsícem, kdy se u pana ředitele objevila i moje žádost… ale tady, v Mrazákolandu, se zdá, že se čas neskutečně vleče.
Těšila jsem se tenkrát, že budu mít konečně víc času na mudly a jejich problémy. Nečekala jsem však, že toho času bude tolik! Nebo že by mudlové měli tak málo problémů? To je taky možné, ale málokterý kouzelník by tomu uvěřil, tak to raději nechme na pokoji.
No a dostáváme se k jádru pudla – já, Petula Laskavá, se nechci unudit k smrti! Rozhodla jsem se tedy alespoň napsat nějaký ten článek do tohoto báječného časopisu (doufám, že si to přečte i madam šéfredaktorka… až přijdu zpět, nějaký ten peníz navíc se bude hodit :D).
Kdo dočetl až sem, toho obdivuji. Já bych takový canc o ničem nikdy nečetla (nejdál pravděpodobně došla jen madam šéfredaktorka a ta skončila už u minulého odstavce…).
Prostě v Mrazákolandu nic nového není, protože tady chcíp‘ pes… jenom jahodová zmrzlina včera spadla do čokoládového nanukového dortu a teď Ministerstvo nehod a katastrof řeší, jestli to tak může zůstat, nebo ne… verdikt se očekává zhruba v polovině srpna roku 2009. Ale nebojte se, budu vás o této kauze i nadále informovat… jenom čtěte i příště Zprávy z Mrazákolandu.

Vaše redaktorka Petula Laskavá, t.č.k.l.