Není to tak dávno, co mou pozornost upoutal šokující článek jednoho internetového vyhledávače. Dvanáctiletý Brit zemřel po předávkování deodorantem. Pokývala jsem hlavou stylem „já-vám-to-říkala“, a pak jsem zaujala novou politiku.
Známe to přeci každý, jezdíme v napěchovaných metrech, tramvajích, autobusech, či vlacích a nikdo z nás zrovna netouží po tom „čuchat člověčinu“. Mysleli jste, že snížené zisky MHD v letních měsících jsou založené na touze naší populace po větším pohybu při krásném počasí? Pak se koukejte probrat z roku raz dva, tady mluvíme o 3. tisíciletí, tisíciletí parfémů, deodorantů, antiperspirantů a veškerých antismrdutých pomůcek. Většina z nás se totiž těmto místům vyhýbá právě kvůli aromatu člověčiny, který je v třicítkových vedrech nevyhnutelný.
Není proto divu, že své děti již odmala učíme, že co smrdí, je fuj a že když budeme smrdět, nebudeme mít kamarády. Dopadá to ale pak tak, že z nových generací rostou voňaví mladí pánové a dámy? Ano i ne. Problém je totiž i opačného rázu. Ve snaze zabránit síle přírody, která vyžaduje odvod tekutin (mimo jiné i močoviny), na sebe denodenně chrstáme hektolitry výše zmíněných vynálezů, avšak výsledky to má naprosto stejné – příliš silný odér levandule, růže, fialek, lučního kvítí, mandlí, skořice, vanilky, vavřínu, jahod, lesních plodů, citrusu, ibišku, kokosu, pomerančů, manga……….. má za následek osamocenou osobu na jedné straně autobusu a čtyřicet lidí zoufale se snažících udržet se v prostoru dvou metrů čtverečních na straně druhé, a to až do následující zastávky, kdy teatrálně vyjdou ven, a pak rychle přeběhnou do dalšího vagónu; popřípadě se tváří, že je naprosto normální počkat si na ten samý autobus, který jede až za hodinu.
Kdysi se říkávalo „všeho s mírou“. Žel, dnešní populace toto rčení již považuje za pouhou naivitu našich předků, a tak jsem nucena přemýšlet, zda by nebylo lepší uchýlit se k extremistickému vyřešení tohoto problému, jak si společnost žádá. Vraťme se proto k jeskynnímu způsobu života a zbavme se tak veškerých nároků společnosti!
– Pěkný článek, dobře se to čte, ale možná to bude tím, že vyrůstám v mudlovské rodině… Možná, že některým pojmům nebudou čistokrevní kouzelníci zde rozumět 😉
– Moc děkuju 🙂 Takové bylo zadání – pište „mudlovsky“, lépe se to čte 😉