Moji nejdražší knižní nadšenci, vítám vás všechny v novém roce a všem přeji nejen zdraví, štěstí a lásku, ale také spoustu prolistovaných stran, přečtených knih a popsaných listů. Věřím, že i v tomto roce se všichni rádi sejdeme nad pěticí knih, které vám bibliokoutek přináší. Tak co to bude letos poprvé?
Malý princ – Antoine de Saint-Exupéry
Dovolte mi letos začít největší klasikou. Navíc takovou, která prožívá řekněme takový boom – hlavně poslední rok. Všude, kam se podívám, tam jsou zápisníky, bločky, diáře s Malým princem. A protože já i má maminka milujeme Malého prince už spoustu let a protože mi Ježíšek přinesl řetízek s přívěskem slona v hroznýši, rozhodla jsem se vás pobídnout k tomu, abyste si tuto knížku, kterou jste pravděpodobně už četli, otevřeli znovu a zavzpomínali si na cestu Malého prince po všech planetách, připomněli si moudra, kterými tato knížka přímo přetéká a zamysleli se nad tím, co je v životě opravdu důležité. Na Malého prince není nikdy pozdě ani málo času. Tak co? Jdete do toho?
Hodnocení: 5 z 5 oliv
(zdroj: zde)
Poslední aristokratka – Evžen Boček
Máte rádi humor? Smějete se rádi? V tom případě musíte přečíst tady tento zámecký poklad! František Antonín Kostka – hrabě z Kostky žije v New Yorku, ale vrací se do Čech i se svou manželkou Vivien a dcerou Marií, aby převzali po pádu komunismu jim navrácený zámek. A ten zdědili i s personálem. Těmi jsou kastelán, který má své poněkud zpátečnické názory, které mu nikdo nesmí vzít, zahradník, který je zase tak trochu hypochondr a kuchařku, která holduje alkoholu, ale výborně vaří! Jak se poperou se zámkem, svými zaměstnanci i novou finanční situací, to už si zjistěte sami. Každopádně si připravte bránice! Já se smála nahlas! Nekecám!
Hodnocení: 5 z 5 oliv
(zdroj: zde)
Sedmilhářky – Liane Moriarty
Nechci předbíhat, ale… za mě naprostá bomba! Tuto spisovatelku jsem si opravdu velmi oblíbila. A začala jsem přesně touto knihou, ač to není její prvotina.
A celá kniha začíná vraždou. Ale koho? To se nedozvíme ještě pěkných pár stránek. Za to se dozvídáme z jednotlivých výpovědí a různých úhlů pohledu o všech aktérech, kteří se okolo oné vraždy točili. Nejzajímavější je trojice žen – Jane, Celeste a Madeline. Madeline je velmi energická žena, matka, která žije šťastně se svojí rodinou, zvládá víc než snad jedna žena zvládnout může a občas bojuje se svým exmanželem, jednou z dcer a hlavně novou partnerkou svého exmanžela. Celeste je také šťastně vdaná a se svým manželem vychovává dva syny, dvojčata. Je naopak velmi introvertní, ale také neodolatelně krásná. A jejich vztah by chtěl každý. Jane, nejmladší z trojice žen, je taková šedá myška, matka samoživitelka, která nade vše na světě miluje svého syna. Jak se všechny tři a mnozí další poperou s tragédií, co se stala? Stoprocentně si to přečtěte!
Hodnocení: 5 z 5 oliv
(zdroj: zde)
Řeky Londýna – Ben Aaronovitch
Magie, Londýn a vraždy! Co víc si od knížky může čtenář (a obyvatel našeho hradu) přát? Musím říct, že knížka mě strašně, ale strašně lákala! Ač byla přirovnávána k Harrymu Potterovi, já bych se raději tomuto přirovnání vyhnula. To od toho opravdu čekat nemůžeme. Nicméně Peter Grant, mladíček v londýnské Metropolitní policii, se přeci jen přichomýtne k něčemu zajímavému. Při vyšetřování vraždy se mu totiž podaří získat jedinečnou svědeckou výpověď – od jiného mrtvého muže! Toho si nemohl nevšimnout poměrně neobvyklý vrchní inspektor Nightingale, který se z něj rozhodl udělat svého učně. Čarodějnického učně! A jak to tedy dopadlo? To opět nechávám na vás.
Za mě knížka zajímavá, ale top čtění to pro mě nebylo. Stále uvažuji, zda se pustit do pokračování nebo ne. Četli jste něco od Bena Aaronovitche? Mám pokračovat v této magické sérii?
Hodnocení: 3,5 z 5 oliv
(zdroj: zde)
Kouzlo barev – Abigail Jalovcová
Z našich hradních knižních pokladů jsem tentokráte vybrala Kouzlo barev. Věděli jste, že svůj život můžete ovlivňovat i tím, co si vezmete na sebe? Do jaké barvy se obléknete?
Knížka nás velmi hezky a jednoduše provedete pojmy jako je sytost barev, světlost či barevné spektrum. Nakoukneme do míchání barev a pak se postupně dozvídáme, co jednotlivé barvy znamenají, jak nám mohou pomoci, co bychom od nich měli očekávat a jak s nimi nakládat v souvislosti s kouzelním. Projdeme si postupně širokou škálu barev od černé, bílé přes modrou, červenou, žlutou až k barvám jako je růžová nebo tyrkysová.
Knížka se mi zdá pochopitelně, jasně napsaná. Každý si z ní může vzít, co jen chce. Za mě palec nahoru.
Hodnocení: 5 z 5 oliv
A to je pro dnešní článek všechno. Doufám, že jsem vás zase trochu nalákala na čtení. Co z těchto knížek jste již četli nebo co plánujete číst? A našli jste nějakou knížku pod stromečkem?
PS: Samozřejmě mi Ježíšek nadělil něco pod stromeček. Našla jsem tak třeba skvělou knížku o psychosomatice nebo nový poklad od mého milovaného Anthonyho Doerra (vám již dobře známého), takže se jistě máte na co těšit dál!
Pro Denní věštec
Olivie Henrieta Větroplachá
Četla jsem teď pár dní zpátky čirou náhodou taky Řeky Londýna a máme z nich úplně stejně váhavý dojem, Olivko… 😀 Na jednu stranu zajímavé čtení, hlavně pojetí magie mi bylo blízké, na tu druhou trocha rozpačitosti a tak nějak absolutně netuším, zda se pustit do dalšího čtení, nebo to nechat být…
Malý princ je prostě dokonalá knížka, avšak se musím přiznat, že ostatní knihy zde zmíněné neznám, ale třeba Poslední aristokratka mě celkem zaujala 🙂
V mém případě jsem si Malého prince doopravdy zamilovala až po shlédnutí francouzského animovaného filmu téhož názvu z roku 2015. Některé věci mi z knihy osvětlil a mnohé další přidal k zamyšlení. Podle mého názoru je to skvost mezi animovanými filmy a opravdu stojí za to.
O filmu vim, ale prave jsem vahala, zda jo ci ne..pokud je to tak skvele, jak rikas, asi se na to mrknu 🙂
K Malému princi mám citový vztah od svých třinácti, kdy jsem knihu poprvé četl :)) A úplně jste mě navnadila jí opět někde vyhrabat a přečíst znovu! 🙂 děkuji za to! :))
Zbylé knihy skutečně neznám, ale Vaše výčty jsou moc pěkné, tak se k nim třeba jednoho dne dostanu! :))
Z daných knih jsem četla jen alého prince, ale myslím že to napravím. Třeba na poslední aristokratka vypadá zajímavě. A nebo i ty Sedmilhářky.
No uvidím kdy si najdu čas a finance.
Jistě, snad není nikdo, kdo by nečetl Malého prince! Myslím, že v mnoha případech se čte i na školách a není divu, však Malý princ je skutečně nádherná knížka. Pokud si ji někdo chce přečíst znovu, není to žádný problém také z toho hlediska, že má celkem málo stránek. Řekla bych, že pokud do ní někdy nahlédneme, připomene nám naše dětství.
Ostatní knihy jsem bohužel nečetla, mne lákají spíše hororové a fantasy knihy, ale určitě se na ně někdy vrhnu!
Malý princ je kniha, ktorá je asi jednou z najobľúbenejších. Ten príbeh je neskutočný a páči sa mi, že aj keď ju pravidelne čítam od 12, tak v každom veku si tam nájdem niečo iné, čo je môjmu srdcu blízke.
Ostatné knihy, priznám sa, som nečítala. Ale veľmi ma zaujala Posledná aristokratka a aj Sedmilhářky. Aj keď zrovna v súčastnosti sa chcem pustiť do Originu od Dana Browna. Ale určite si ich chcem prečítať. Vyzerajú zaujímavo.
Ben Aaronovitch ma upútal touto sériou už pred pár mesiacmi, ale počula som tak rôzne názory (od nadšených po znudené) a neviem sa rozhodnúť, či do toho ísť alebo nie. Možno neskôr, keď nebude nič zaujímavejšie na čítanie.
P.S. Toto je výborny nápad, Rada získavám námety na čítanie si zaujímavých knižiek. , Ďakujem za túto milú rubriku 🙂
Tak si mě, Oliv, navnadila i na půjčení Kouzla barev z hradní knihovny. 🙂 Zajímavá knížečka…
Samozřejmě jsem se hned musela podívat na modrou barvu, ráda ji zařazuji do svého šatníku. Zjistila jsem, že tahle barva dopomáhá k nalezení vnitřního klidu a míru a taktéž navazuje inspiraci, což se mi tady u nás na hradě velice hodí.
A protože modrou kombinuji nejčastěji s barvou šedou, zajímal mě samozřejmě i její význam. Podle všeho je to dobrá kombinace, protože sivá je barva vyváženosti, zralosti a naděje.
Takže díky za rozšíření obzorů. 🙂
Já znám tedy jen Malého Prince, ale mohla bych to číst pořád! Mám na něj naprosto stejný názor. A zdá se mi, že tam ta magie taky je;). Určitě si něco přečtu z Tvého výběru. Píšeš recenze, které mají hlavu a patu, dáš i vlastní názor, bodově ohodnotíš a, co nás pořád učí mudlové, uvádíš i zdroje. Též se mi líbí, že dáváš tipy i na hradní knihovnu.:) Nic bych Tvému článku nevytkla, jen tak dál! Těším se na další díl!
Alex