Zpovídáme nováčky

Již několik dní před oficiálním vpuštěním do hradu se před branami houfovalo nemalé množství malých nových a především nadějných kouzelníků.  Když se pak o půlnoci z 25. na 26. ledna brána otevřela, mohli jsme konečně poznat, koho to vedení školy přijalo.

Přesně 166 nováčků nyní čeká na rozřazovací slavnost, která proběhne ve čtvrtek 1. února od 19:00 hodin bradavického času.  Však už mnoho z nich pokukuje i po nějakém slavnostnějším oblečení než je roztrhaná uniforma. Smiluje se nad nimi někdo z hradních obyvatel a půjčí jim nějaký slavnostnější oděv?

Se vstupem nováčků na hrad začal ten pravý chaos. Respektive hned bylo kolem zase živo, tak jako to s příchodem nováčků bývá. Starší studenti se mohou přetrhnout, aby nové tvářičky poznali, s neskrývanou radostí je tu vítají, zajímají se o ně a při tom nenápadně zjišťují, do jaké koleje by rádi… dobře, tak někdy i nápadně. Samozřejmě jsou i výjimky, které se tomuto hemžení raději vyhnou. Jsou to ti, co už mají rádi svůj klid a ne, nemusí to být jen profesoři, kterým na začátku roku opět do tříd přibudou nové tváře, které si nebudou ze začátku pamatovat a budou tak muset šilhat po jmenovkách.

Objevila se i tradiční Síň nováčků, kde se mohou nováčci ptát na vše, co je zajímá. Na jejich dotazy pak odpovídají prefekti nebo primusové seč jim síly a někdy i znalosti stačí. Nechybí ani tradiční zkoumání nejzajímavějších a nejbizardnějších jmen. A jak je to u vás, které jméno letošního nováčka vás zaujalo nejvíce?

Když jsem rozeslala pár sov a rozhodila sítě ve Velké síni, začala jsem ještě brouzdat po okolí, abych si ukrátila čekání, než se mi do těch sítí nějaký nováček chytí. Mé kroky vedly do umývárny. Musím přiznat, že jsem tam opravdu pár nováčků našla. Stáli u zdi a ani si mě nevšimli, když zrovna pečlivě sepisovali na zeď všelijaké zprávy. Tu nějaké to prasátko, srdíčko či klobouček, tam zase inzerci či projevy sympatií jednotlivým kolejím. Prostě umývárna, co byste chtěli, však se tam také někdy zajděte podívat, Uršula na vás dohlédne. Ani v magících naši nováčci nezahálí, stačí chvíli sedět ve Velké síni a určitě spatříte, jak k nějakému vyplašenému nováčkovi letí magík. Stíhají vše, dokonce i plnit soutěže, aby si vydělali nějaký ten penízek.

Když jsem šla zkontrolovat „sítě“, už v nich bylo pár mnou hledaných nováčků, ale také dva sumci… ehm… tedy pan Onesiphoros Micky Breckinridge  a Oliver McCollin. Oba se mi snažili namluvit, že jsou tu noví! I přes své barevné hábity, troufalost… a to už nemluvím o tahání kolegy do zmijozelského sklepení a slečny Bibi Anne do nebelvírské věže. No nic, pojďme k tomu, proč tento článek vlastně vznikl… odpovědi samotných nováčků!

Denní věštec: Začneme netradičně. – zasměje se – Povězte mi, jak jste se o našem hradě dozvěděli a jak se vám zde líbí? Je něco, co vás překvapilo, ať už mile, nebo nemile?
Roxana Delgado: – nervózně žmoulá lem děravého hábitu – Po jedenáctých narozeninách mi přiletěla sova s dopisem, že se pro mě na hradě počítá se studijním místem. A tak jsem se o vašem, tedy teď už našem – usměje se –, hradě dozvěděla. Zatím jsem toho tady moc neprozkoumala, spíše tak posedávám ve velké síni a pokukuji po ostatních. – zamyslí se –Překvapilo mě, jak je to tady veliké a že na to, abych poznala celý hrad a jeho tajemství, bych tady musela studovat stovky let! – zasměje se –
Isabell Tenebris: O hradě jsem se dozvěděla od mé kamarádky, která tu už ale nestuduje. Líbí se mi tu moc. Zatím nejsem v žádné koleji a ještě ani nezačala výuka, takže mě nejvíc zaujala Příčná ulice a soutěže.
Arizona McBaker: – uchechtne se – No, už když jsem byla malá, poznalo se, že jsem dítě magie, takže jsme doma poslední rok vybírali a probírali všechny školy, až jsme vybrali tuhle! A rozhodnutí určitě nelituju! – zazubí se – Celkem mě překvapily Prasinky, popravdě. Bezmocní studenti tam pořád padají do jámy anebo se perou s ostatními. To jsem rozhodně nečekala! – zasměje se – A kuchyň je přímo báječná! – zazubí se –
Bethany Green: No, o hradě jsem se dozvěděla díky svojí kamarádce, Penelopě Parren, která se sem též dostala. Jelikož zbožňuji knihy o Harry Pottrovi, tak jsem okamžitě začala psát vstupní esej, který jsem večer toho dne ještě poslala. – zasměje se – Když jsem se sem dostala, okamžitě jsem to tady začala procházet (nestihla jsem to zde stále celé projít) a zjistila jsem, že je to tu ještě lepší, než jsem si myslela! Překvapilo mě, že je to tu tak velké, ale přesto perfektní!
Nika Moons: Dozvedela som sa o škole od starej známej, ktorá mi to tak letmo spomínala. Na školu som natrafila pred pár mesiacmi a hneď sa do nej zamilovala. Netrpezlivo som odpočítavala každý deň do otvorenia registrácie. – usmeje sa – Som veľmi rada, že moja prihláška bola schválená a každý deň objavím niečo nové, napríklad miestnosti alebo nejaké drobnosti, ktoré ma príjemne potešia a zároveň aj prekvapia.
Betria Carson: O škole jsem se dozvěděla od kamarádky, která tu dříve studovala a chválila si ji. Byla jsem zvědavá, jestli to tu je takové, jak mi vyprávěla, tak jsem se rozhodla stát se také studentkou a všechno prozkoumat. Zatím se mi tu líbí, ale ještě toho moc neznám. Spíš se pomalu rozkoukávám. Líbí se mi, jak je škola veliká a že tu není prostor jen pro učení, ale i zábavu.
Lérie Moreilé: O hradě jsem se dozvěděla díky mému dlouholetému příteli, který tuto školu navštěvuje. Jeho jméno je Adrian Collet, student nebelvírské koleje a také největší blázen, kterého znám! – zazubí se při vzpomínce na mnohá dobrodružství – Jak se mi tu líbí? Moc! Už při prvním vstupu do útrob hradu jsem se cítila jako doma. Lidé jsou tu naprosto úžasní! Myslím, že je to jedna z nejlepších věcí, co mě potkala.

Denní věštec: A co zdejší starší obyvatelé, už jste měli možnost se s nějakými pobavit? – usměje se –
Roxana Delgado: Ale ano, pár slov jsme prohodili. Starší studenti jsou moc ochotní pomoci a poradit. Hlavně jsou trpěliví, i když má někdo hloupé otázky na samozřejmé věci. –nervózně se usměje – Asi si ještě pamatují, jaké to je být malým prvňáčkem v neznámém prostředí. Potkávám se s nimi spíše v hostinci U Tří košťat. Ve Velké síni se mi nějak nedaří překřičet všechen ten hluk a lomoz.
Isabell Tenebris: Moc zdejších jsem zatím nepoznala. – zamyslí se – Vlastně jsem se bavila jen s Lilian Isabellou Rorrs a pár nováčky.
Arizona McBaker: Jojo, sice se často ztrácím, takže najít místo, kde jsou lidi, je těžší, ale už jsem potkala pár lidí ze Zmijozelu a Nebelvíru. Všichni se překvapivě zdáli ohromně milí. – usměje se –
Bethany Green: Zdejší lidé jsou hrozně fajn, skvěle se s nimi povídá. – usměje se – Jak už jsem říkala, s ostatními studenty už jsem se bavila, nejčastěji se setkáváme U Tří košťat.
Nika Moons: Starší študenti, hlavne jedna konkrétna, neviem či ju môžem menovať, mi pomohla takpovediac udomácniť sa a lepšie zorientovať.
Betria Carson: Tak to se přiznám, že zatím moc ne. Víte, já jsem dost nesmělá a trvá mi, než si na někoho a na nové místo zvyknu. Spíš se tak procházím, pozoruju, poslouchám. Ale doufám, že si tu brzo najdu kamarády. Dneska jsem se poprvé bavila aspoň chviličku s vámi ve Velké síni, madam Lilien, jinak spíš poslouchám.
Lérie Moreilé: Celkem často se pohybuji ve VS. Zde jsem byla účastnicí mnohých eskapád či příhod. A právě díky těmto událostem jsem poznala spoustu skvělých lidí. Ráda bych jmenovala například Katy Ritch, Roxanu Delgado či Chrise Jericho, který mě obdaroval fazolkami hned můj první den na hradě. Ovšem nechci nikoho opomenout. Ráda si popovídám s kýmkoliv v síni. Jak jsem již řekla, je tu krásný a přátelský kolektiv.

Denní věštec: Dnes je zařazovací slavnost, budete na ni přítomni a jak se na ni těšíte? Nejste trošku nervózní? – bádavě si všechny prohlédne –
Roxana Delgado: – naprázdno polkne – Ani mi o tom neříkejte! Jsem tak nervózní, že od doby, co jsem přišla na hrad, pořádně nespím. Moudrý klobouk se mě ptal na moc podivné otázky a teď mám strach, že mi řekne, že nepatřím do žádné koleje. – posmutní – Slavnost se pokusím stihnout, ale mám tolik aktivit u mudlů, že možná přijdu až na její konec. Ale zařadí mě klobouk do nějaké koleje i tak, že ano? – vystrašeně se zeptá –
Isabell Tenebris: Na zařazovací slavnost jsem se moc těšila, ale kvůli mudlům to bohužel nestihnu. Nervózní jsem jen trošku, protože věřím Moudrému klobouku, který mě určitě zařadí do správné koleje.
Arizona McBaker: Já se naprosto těším! – zazubí se – Mám takové tušení, kam by mě mohl klobouk poslat, ale ať mě určí kamkoli, budu spokojená. – usměje se – Takže asi jediné, čeho se bojím, je, že po cestě na stoličku zakopnu nebo tak něco – zasměje se –
Bethany Green: Na zařazovací slavnost se hrozně hrozně moc těším a vůbec nemůžu uvěřit, že už je to zítra! Od doby, co jsem se sem dostala, se nemůžu dočkat, až proběhne! Jestli jsem nervózní? Ano, extrémně moc nervózní! Nemůžu se dočkat, až budu v koleji!
Nika Moons: Určite budem prítomná na zaradzovacej slávnosti. Teda ak mi ovšem nič neskríži plány. Som veľmi zvedavá, do akej fakulty budem zaradená, a tiež aj trochu nervózna.
Betria Carson: Na slavnost se moc těším. Už se nemůžu dočkat, až budu zařazená do koleje. Moc ráda bych se dostala do Havraspáru, podle toho, co jsem si o kolejích zjišťovala, mě to právě k nim láká nejvíc. Nervózní samozřejmě jsem. Bude tam strašně moc lidí a bojím se, abych nebyla zařazená někam jinam.
Lérie Moreilé: – znejistí – Na zařazovací slavnost se těším velmi! Ale nebudu lhát… Zmocňuje se mě strach. Co mi řekne, kam mě pošle. Nevím, co čekat. Budu ráda za každou kolej. Ale znáte to… Přítomna rozhodně budu! Jsem zvědavá.

Denní věštec: A poslední otázka, jak se těšíte na výuku? Už jste se snažili nahlédnout do učeben a zjistit si něco o vyučovaných předmětech?
Roxana Delgado: Na výuku se moc těším! Jen podle názvů předmětů většinou nevím, co si mám pod nimi představit. Ptala jsem se starších studentů, ale každému se líbí něco jiného. Mě zaujaly předměty z čarotvorby. Možná si nakonec vyberu předmět podle toho, který profesor mi bude připadat sympatický. – usměje se –
Isabell Tenebris: Na výuku se hodně těším, ale je tu taková spousta předmětů, že ani nevím, který si vybrat. Nejspíš to bude Bylinkářství, Lektvary, Upíři tak, jak je neznáte nebo Latina. Je ale možné, že objevím ještě jiný předmět, který mě zaujme.
Arizona McBaker: Noo… – zasměje se – Možná už jsem trošičku prošmejdila celý hrad, abych něco málo zjistila. – trochu zčervená – Nebylo toho ale moc, takže se stejně asi budu muset nechat překvapit… – usměje se –
Bethany Green: Je to poprvé v životě, co se těším na výuku! – zamyslí se – Do učeben jsem nahlédnout ještě nestihla, ale věřím, že budou stejně nádherné jako zbytek hradu. Ptala jsem se studentů, co tu už jsou dýl, na nějaké zábavné předměty a jak probíhá výuka. Většinou jsem se dozvěděla samé příjemné zprávy!
Děkuji, že jste si na mě udělala čas a doufám, že se brzy zase uvidíme.
Nika Moons: Veľmi sa teším na výuku. Už som sa aj pokúšala zisťovať, čo ma čaká. Je veľa smerov, ku ktorým by som sa chcela dostať alebo si ich vyskúšať. Najbližšie mám asi ku zvieratám, no trošku ma mrzí, že tu nenájdem hada alebo pavúka, keďže mám v nich takú menšiu záľubu, ale nevadí. Veľmi sa teším a som zvedavá, čo všetko ma na škole čaká a čo mi štúdium prinesie.
Betria Carson: Jejda, na výuku se těším moc, moc, moc. Do učeben jsem už nakukovala, to asi každej. Jsem moc zvědavá. – zasměje se – Pár vytipovaných předmětů, které bych ráda zkusila, mám.
Lérie Moreilé: Na výuku se nemohu dočkat. Studovala jsem již nabídku. Rozhodně mě zaujala Čokomagie, Bystrozorství a dále pak například Kočka, tvor v kouzelnickém světě. Jsem plná očekávání, ale těžko říct, jaké to bude!

A mně už nezbývá než všem nováčkům, a nejen jim, popřát krásnou rozřazovací slavnost. Nechť se dostanou tam, kde se jim bude líbit a kde je přijmou s otevřenou náručí!

Pro Denní věštec
Lilien Emity Meissed