Každý čaroděj má dvě identity: jednu kouzelnickou, jednu mudlovskou. Kromě jména se od sebe liší i vzhledem. Vzezření druhé totožnosti je nám dáno přírodou, vzezření té první si však můžeme částečně zvolit. Podle čeho tak činíme? Chceme, aby si obě byly blízké, nebo naopak děláme vše pro to, aby se od sebe co nejvíce odlišovaly?
V Zimě 2016 jsem skládal zkoušku KOZA z mudlovské antropologie. Odevzdal jsem tehdy práci na téma Vztah k vlastnímu tělu u bradavických profesorů – hráčů a jejich postav. Mým konzultantem byla paní profesorka Anseiola Jasmis Rawenclav. Před několika týdny se na mě obrátila s dotazem, zda bych nechtěl výsledky svého bádání prezentovat populárnější formou na stránkách Denního věštce. Nemohl jsem odmítnout.
Jak můj výzkum probíhal? Oslovil jsem všechny bradavické profesorky – bylo jich tehdy šestnáct – s prosbou, zda se jej zúčastní. Osm souhlasilo. Všem jsem předložil k vyplnění standardizovaný dotazník o spokojenosti se svým vzhledem, který mi poskytla paní konzultantka. Participantky jej vyplnily dvakrát: jednou pro svou mudlovskou podobu, podruhé pro bradavickou. Se šesti z nich jsem pak vedl řízené dialogy mimo jiné o tom, jak si na hradě vytvářely svou podobu. Dvě z participujících profesorek byly příliš zaneprázdněné a nepovedlo se nám najít společný čas k rozhovoru, vyplněné dotazníky mi však poskytly.
Není nyní mým cílem seznamovat vás s celým výzkumem dopodrobna, omezím se jen na nejdůležitější věci.
Nejprve se podívejme na výsledky dotazníků. Čísla znamenají průměrnou spokojenost respondentek, a to nejprve s reálným vzhledem, pak s hogwartským. Odpovídalo se číslem podle následující stupnice:
1. velmi nespokojena;
2. spíše nespokojena;
3. ani spokojena, ani nespokojena;
4. spíše spokojena;
5. velmi spokojena.
| Část těla nebo tělesná vlastnost | Reálný vzhled | Hogwartský vzhled |
| Obličej (jeho části, obličej jako celek) | 4,25 | 3,88 |
| Vlasy (barva, síla, textura) | 3,50 | 4,75 |
| Spodní část těla (hýždě, boky, stehna, nohy) | 2,25 | 4,50 |
| Střední část trupu (pas, oblast žaludku) | 2,63 | 4,38 |
| Horní část trupu (hruď či prsa, ramena, paže) | 3,75 | 4,25 |
| Pevnost svalů | 2,13 | 3,63 |
| Váha | 2,25 | 4,13 |
| Výška | 3,88 | 3,88 |
| Celkový vzhled | 3,63 | 4,5 |
Profesorky v průměru hodnotily celkový vzhled svých postaviček jako lepší než vlastní mudlovskou podobu. Reálnou vizáž vidí neutrálně s tendencí k mírné spokojenosti, s kouzelnickou jsou spokojené, a to spíš více. Jen obličej mají raději mudlovský, což zřejmě souvisí s tím, že na naší škole máme jen omezené možnosti, jak si ho určovat. Nespokojenost s kouzelnickým však vyjádřila jen jedna respondentka (hodnotila jej známkou 2), nejspíš proto, že je zcela spokojená se svým reálným (5). Zhruba na stejné úrovni posoudily participantky mudlovskou a kouzelnickou výšku postavy. v dalších atributech vítězí vzhled kouzelnický, což zřejmě souvisí s běžnou tendencí mnoha lidí k sebepodceňování, ale také s tím, že hogpostavičky nelze – až na jednu výjimku – v těchto směrech ovlivňovat, jsou nějak nastaveny, a zřejmě jsou hezké. Pro mne překvapivě jsou kouzelnice dosti více spokojené se svými vlasy na Hogu než v realitě, přestože obojí mohou aktivně ovlivňovat. Přiznejme si však, že kadeřnictví na Příčné ulici je výrazně levnější a pohodlnější než ta mudlovská.
Zajímavé přitom je, že postavičky na Hogu jsou – řekl bych – více mužské, popřípadě představují to, co se u žen označuje jako „sportovní typ“. Zdá se, že k tomuto vzhledu mají profesorky sympatie, zvláště ve střední a dolní části těla.
V rozhovorech jsem se mimo jiné ptal, podle jakých zásad si profesorky volily svou podobu na hradě. Postupovaly různě. Tři, tedy polovina z dotazovaných, se snažily, aby jejich postavičky co nejvíce odpovídaly realitě. Nechtějí totiž příliš rozlišovat své kouzelnické a mudlovské já. Jedna výslovně uvedla, že není „rp-hráč“, že je i na Hogu sama za sebe. Souvisí to zřejmě s celkovou podobou projektu Hogwarts online. Přísné rozlišení mezi postavičkou a jejím hráčem u nás neexistuje.
Druhá trojice se svým reálným vzhledem inspirovat nenechala. Důvody ovšem byly u každé profesorky jiné. První se snažila získat jakousi ideální podobu, neboť – jak sama říká – se sama sobě v reálu nelíbí. Druhá se při vytváření postavičky snažila, aby její kouzelnický vzhled odpovídal koleji, do níž se toužila dostat. Třetí postupovala podle ryze estetických měřítek. Chtěla mít postavičku hezkou bez ohledu na jakákoli další kritéria.
Pro profesorky jsou důležité nejen tělesné proporce, ale také to, co si na sebe mohou obléci. v tomto směru si více všímají estetických záležitostí než toho, aby se jejich postavička oblékala podobně jako její hráč. Na naší škole mají více možností než v životě a rády je využívají. Některé se drží svého mudlovského vkusu ohledně barevnosti, celkově si však všechny užívají volnosti v oblékání, kterou jim Hogwarts poskytuje. Souvisí to i s finančními možnostmi, které mají v mudlsvětě. Na naší škole si mohou více dovolit utrácet.
Lze tedy vysledovat nějaké obecné tendence ohledně vytváření postaviček u bradavických profesorek? Výzkum žádný převažující trend neodhalil. Zdá se, že každá profesorka k této věci přistupuje jinak. u některých je důležitý vztah k role playing game, nakolik chtějí na naší škole kontaminovat čarodějnickou existenci reálnou. u jiných zásadní roli hrálo to, zda jsou, či nejsou spokojené se svým mudlovským vzhledem. Můžeme říci, že jsou se svou mudlovskou podobou průměrně spokojené, to je však nevede nutně ani k tomu, aby si postavičky tvořily podle své reálné podoby, ani k tomu, aby se s jejich pomocí idealizovaly. Jak vypadá jejich postavička, má prostě u každé profesorky jiný důvod, zcela individuální.
Pro Denní věštec
Nebelbrach Mechacha