Dnes jsem zaskočila na návštěvu k Twilfittovi a Tattingsovi a když jsem se rozhlédla, chvilku jsem se domnívala, že jsem si spletla obchod. Pohled na logo nad pokladnou mě ovšem ujistil, že chyba bude v něčem jiném.
Ano opravdu to pro mě byl trochu šok. Ještě před pár dny byly věšáky po celém obchodě doslova přecpané šaty nejrůznějších střihů, barev a zdobení. Zákazník měl opravdu z čeho vybírat a někdy to ani nedokázal, protože se nedokázal rozhodnout, který z nabízených modelů se mu líbí víc. Dnes je ale všechno jinak.
Výběr šatů podstatně prořídl, ačkoliv musím uznat, že zůstaly podle mě nejpovedenější modely, a byl obohacen o několik nových kousků.
Pojďme si je společně přiblížit.
Prvním, tak trochu staro-novým kouskem, jsou šaty Noc a den. Model se skládá z černého korzetu a bohaté bílé sukně. Doplňujícím prvkem jsou dlouhé černé rukavice. Šaty jsou vhodné i k běžnému nošení pro parádivé slečny na našem hradě.
Další model jsou nádherné Irské šaty sv. Vavřince. Tento kousek se podle mého mínění bude velice zamlouvat zejména milovnicím keltské a irské kultury. Šaty se skládají z bílé tuniky s dlouhými zakulacenými rukávy, a přes ni jsou přehozené zelené šaty bez ramínek. V horní části je patrné jemné zdobení, motivem čtyřlístků. Návrh pochází z hůlky Lillith Arcaniy. Za sebe mohu říct jen „Moc, moc děkuji!!“
Předposledním výtvorem jsou šaty La rose verte z hůlky Channah Cohen, které vyhrály soutěž Model měsíce prosince 2007. Tento výtvor potěší hlavně něžné duše. Zelená korzetová část a zelenkavá rozšířená sukně, působí velmi elegantně a poeticky. Vše je dovršeno krásnými růžičkami, tvořícími jedno ramínko a zdobícími vepředu oblast přechodu mezi korzetem a sukýnkou. Zkrátka jako z pohádky.
Posledním přibyvším modelem jsou potom šaty Noční obloha. Dlouhé černé šaty s rozparkem a v přední části zkrácenou sukní, dokonale padnou každé mladé čarodějce. Půvabný motiv noční oblohy (měsíčky a hvězdičky), pak šatům ještě dodává na eleganci a lesku, stejně jako cípatě zakončené rukávy.
A co říci závěrem k těmto novým modelům a převratným změnám u Twilfitta & Tattingse? Inu nezbývá mi než dát za pravdu článku našeho pana šéfredaktora profesora Filiuse Orionis, trefně nazvanému John Werewolf: Méně je někdy více. Tedy jen tak dál!