Body pohledem do minulosti blízké i vzdálené

Další školní rok je za námi a stále je za čím se ohlížet a co zhodnotit. Tím nejjasnějším ukazatelem, který nás provází po celý školní rok, jsou body. Podívejme se na ně tentokrát trošku jinou optikou, a to pohledem studenta, který nastoupil na školu v roce Léto 2015, respektive před začátkem tohoto roku.

Takový student, pokud poctivě plnil své studijní povinnosti letos mohl složit zkoušku OVCE a je na hradě tedy sedm let. Proč se dívat právě takto? Jednoduše protože život jednoho řádného studenta může být zajímavé měřítko, ale také protože hrad a koleje procházejí neustálým vývojem a dalo by se říci i životním cyklem. Pozorovat boj o školní pohár, a tedy i body, pohledem osmadvaceti let zpět, nebo sedmi let zpět, je poměrně velký rozdíl.

Na začátek pár čísel. Nejúspěšnější kolejí v boji o školní poháry za celou historii školy je Nebelvír. Z 28 rozdaných školních pohárů se právě 12 blýská na krbové římse v nebelvírské koleji. Nebelvírší měli opravdu hodně důvodů k radosti. Potěšující však je, že za jeden řádný studentský život, tedy za sedm let, se mohla radovat každá kolej. Navíc poměrně rovnoměrně. Nejprve získal dva poháry Nebelvír a sluší se připomenout, že kdybychom se nedívali jen 7 let zpět, napočítali bychom snad až neuvěřitelných pět vítězství v řadě! Následně vyhrál dva poháry po sobě Zmijozel. Po dlouhé době se pak radoval i Havraspár a ještě po delší i Mrzimor. Nakonec onoho sedmého roku vyhrál Havraspár i svůj druhý pohár. Co nám to říká? Na první pohled, že se síly kolejí vyrovnávají.

Na grafu výše jsou vyneseny hodnoty bodů, se kterými koleje obsadily první místo v boji o školní pohár. Za 28 školních let je průměrná hodnota 57 351 bodů, za posledních sedm let je to ale 64 397 bodů. Tečkovaná čára v grafu představuje trend, tedy jakýsi průměr, který od Léta 2005 do Zimy 2008 rostl až na hodnotu přesahující 83 000 bodů. Následně se pak vítězný počet bodů pohybuje okolo hodnoty 70 000 bodů do Léta 2011, po kterém přichází propad k hodnotě 50 000 bodů a následný pomalý růst k hodnotě 63 000 bodů, která byla dosažena v Létě 2014. Následuje období velkého kolísání kolem hodnoty 70 000 bodů, avšak odchylky jsou nad i pod tuto hodnotu poměrně velké. Od Léta 2017 pak nastává klesající trend. Zajímavé ale je, jak se body vítězů bodování umístily nad, nebo pod průměrem. Z celkového pohledu, uvažujeme-li průměr celkový, tedy již uvedených 57 351 bodů, vítěz školního poháru tuto hodnotu překročil šestkrát. Tedy pokaždé, kromě právě ukončeného roku. Ovšem průměrná hodnota za posledních sedm let je vyšší – 64 397 bodů, a tu se povedlo překročit za sedm let pouze dvakrát (L15 a L16), i tak jsou ale zbylé hodnoty poměrně blízko k průměru, avšak opět až na poslední rok (L18).

Jak je to tedy se zmíněným vyrovnáním sil mezi kolejemi? Z grafu za posledních 7 let je patrná především sestupná tendence Nebelvíru, který se po zmíněných pěti vítězstvích v řadě postupně čím dál více blížil spodním příčkám, změna nastala až letos, kdy se Nebelvír propracoval k druhému místu. Zato Zmijozel si v Zimě 2016 sáhl na dno, ze kterého se ale odrazil a následně získal dva poháry v řadě. Ovšem od té doby je i u něj na první pohled patrná sestupná tendence, která byla zakončena tento rok posledním místem v bodování. Do toho kolísají Havraspár s Mrzimorem, koleje, které si oproti Zimě 2018 v Létě 2018 naprosto přesně vyměnily umístění. Stejně si své umístění vyměnili za poslední dva roky Nebelvír se Zmijozelem. Získat představu o tom, jak se budou vyvíjet další boje o školní pohár, je ale prakticky nemožné a snad jen Spolek věštců by mohl mít úspěšnou předpověď. Konec konců je šance, že se trefí 1:4. Nelze ale neupozornit na zajímavost, která se opakuje již čtvrtým rokem. A to sice, že celohradní snaživec roku, tedy student, který získal nejvíce bodů ze všech v daném roce, byl právě z koleje, která získala školní pohár.

Avšak poslední vítězství Havraspáru nebylo žádnou sólo akcí jinak úctyhodného výkonu snaživce, na kterém nic nemění ani fakt, že na titul stačilo nejméně bodů od Zimy 2007. Ostatně i výkony snaživců mají sestupnou tendenci, podobně jako je to v případě bodů potřebných na vítězství ve školním poháru. I tak ale čerstvý snaživec roku, Aya Watanabe, obstarala 10 % z celkového počtu bodů Havraspáru a tato porce (5 163) bodů zajistila Havraspáru bezpečný náskok nad druhým Nebelvírem. Rozdíl mezi první a druhou kolejí dosáhl hodnoty 4 342 bodů. Podobně tomu bylo i u třetí a čtvrté koleje, kde je rozdíl mezi nimi 3 901 bodů, avšak o 20 000 bodů níže, což udává také představu o rozložení sil v tomto školním roce, kdy se na příčkách žebříčku umístil Zmijozel, Mrzimor, pak dlouho nic, a následuje Nebelvír a Havraspár. Jeden či dva pilní studenti mohli prohodit pořadí kolejí na prvních dvou a posledních dvou místech, ale 20 000 bodů mezi nimi je už poměrně velká propast, kterou by nepřekonal ani nejzarputilejší bodohrotič. Připomeňme, že nejlepší individuální výkon, 13 082 bodů, byl dosažený v Létě 2011.

Závěrem tedy nelze říci, která kolej je za posledních sedm, či dvacet osm let nejlepší. Body a umístění v boji o školní pohár nabízí jen jeden pohled. Body se dají snadno vyčíslit, měřit, seřadit do tabulky a vynést do grafu, ale hodnotit kolej pouze podle počtu získaných školních pohárů by bylo krátkozraké. Například jsme se vůbec nevěnovali famfrpálovým pohárům, které mohou být také určitým měřítkem a kde například Zmijozel udržuje na rozdíl od umístění v bodování slušnou bilanci čtyř vítězství ŠMF během posledních sedmi let.

Jak se budou boje o školní pohár vyvíjet dál, je pouze v rukou studentů, stejně jako je v rukou všech obyvatel hradu i jeho další vývoj a směřování během následujících let. A i když na krbových římsách zůstanou v kolejích naleštěné poháry, bude snad důležitější všechno to ostatní, co se nedá spočítat a co hrad přináší.

Pro Denní věštec
Edmund Heusinger