Olivový bibliokoutek IX.

| Vydáno:
Moji milí knihomolové. Vítejte u srpnového vydání našeho (doufám milovaného) bibliokoutku. Tentokráte mám pro vás opět pět knih. Ovšem musela jsem udělit i přísnější hodnocení… Zajímá vás kterým a proč? A rádi byste věděli, jestli mám přesto přichystanou nějakou tutovku? To si pište, pojďte si o všem přečíst!

Růže pro Algernon – Daniel Keyes
Růže pro Algernon je jedna z mnoha knih, která mě chytila za srdce. Ale jedna z mála, která mě chytila před lety a drží se mě pořád. Čas od času se k ní vracím a vždycky jsem stejně unešená. Hlavní hrdina je Charlie a je mentálně retardovaný. A Algernon. Algernon je myš, laboratorní myš. Poněkud pomalejší Charlie pracuje v továrně a dochází do školy, kde vyučuje Alice. Charlie Alici obdivuje. A díky ní se účastní experimentu a setkává se s Algernon. S myší, se kterou skoro vždy prohraje. Algernon vždy najde cestu z bludiště první. Jak to jen dělá? Ale vše se mění a Charlie je vybrán pro experiment, kde díky operaci má dojít ke zvýšení jeho inteligence. Jak že to dopadne? I kdybyste mě prosili sebevíc, tak vám to neřeknu. Protože tohle si musíte přečíst! Proč? Protože tato kniha je nálož emocí. Připravte si kapesníčky, připravte se na to, že se vás kniha chytí a nepustí se… tak jako mě. A mojí mamince. A všech, kteří ji v mém okolí četli. Kdyby bylo oliv víc než pět, tahle knížka je získá!

Hodnocení: 5 z 5 oliv


(zdroj: zde)

Smrt a jiné vrcholy mého života – Sebastian Niedlich
Hlavní hrdina této knížky se jmenuje Martin. Setká se se Smrtí. Nečekejte ale nějaký doják nebo tragédii. Smrt potká u své umírající babičky a jen tak se jí nebo jeho nezbaví. Jakto?  Smrt totiž najednou zjistí, že ji někdo vidí, to totiž nikdy předtím „nezažila“. A ten šťastlivec není nikdo jiný než náš hlavní hrdina. Martin ale tak velkou radost z toho, že Smrt vidí a mluví s ní/ním, nemá. Jejich osudem je být nejlepšími přáteli. Smrt se ale zjeví vždy, když ji Martin nejméně potřebuje. Smrt zkrátka protkává celý jeho život. Pojďme se podívat na to, jak se Martin se Smrtí vyrovná, spřátelí nebo znepřátelí.
Za mě nápad originální. Zpracování pro mě trochu pokulhává. Tohle není knížka, po které bych sáhla znovu. Jsem ráda, že jsem ji četla, rozhodně všem zvědavcům a těm, co nemají po čem zrovna sáhnout, doporučuji ji přečíst. Ale tady upřímně musím říct, nečekejte tu nejlepší knihu, co jste kdy četli.

Hodnocení: 3,5 z 5 oliv


(zdroj: zde)

Kluk z kostek – Keith Stuart
Hlavním hrdinou této knih je opět muž. To je ale náhoda! Tentokráte se jmenuje Alex. Alex miluje svou ženu Jody i svého syna Sama. Ale kde je zakopán ten pes? Sam je autista. Žije v jiném světě. Ve svém světě, kde každá změna znamená stres a utrpení. Každá změna je jako nějaká zkouška, nějaká hádanka. Jak se s tím má chudák Sam poprat? A jak se s tím má poprat Alex? Začíná úplně sám, protože ženu i syna opustí a hledá k němu cestu zpátky. Tu nachází pomocí hry Minecraft. Najdou konečně společnou řeč? Podaří se jim postavit svůj svět a rodinu?
Opět oceňuji nápad knihy a téma, které je tak citlivé a podle mě zatím dosti opomínané. Jak bychom se my sami uměli poprat s autismem? Knížka je ale psaná trochu obšírně a částečně pro mě až nudně. Pokud vás ale téma autismu zajímá, zkuste na tuhle knížku mrknout. A když ne na tuhle, tak poslední dobou se jich o autismu rojí více. Vypadá to, že to nebude jediná kniha s tímto nosným tematem!

Hodnocení: 3 z 5 oliv


(zdroj: zde)

A hory odpověděly – Khaled Hosseini
Khaled Hosseini je fascinující spisovatel. Tato kniha není jeho prvotinou, ale bezpochyby je úžasná! Hlavní část knihy se odehrává v Afganistánu. Přesto to není jediné místo, kam se společně podíváme. Navštíme například i Paříž. Abdulláh a Parí jsou sourozenci, kteří byli v dětství rozděleni. Abdulláh zůstává v chudé afghánské vesnici, Parí se dostává do domu bohatých. Právě skrze ní se dostáváme i do města lásky. Jak se příběhy sourozenců dále vyvíjejí? Kdo z nich je na tom lépe a kdo hůře?
Kniha, kterou těžko slovy popsat. Nejlépe se na ni hodí slovo silná. Síla této knihy spočívá opět v emocích, které ve vás vyvolá. S jistotou můžu říct, že pan Hosseini je Spisovatel s velkým S a už teď si dělám zálusk na jeho Lovce draků. I když upřímně řečeno, dovede Lovec překonat tuhle knihu?

Hodnocení: 5 z 5 oliv


(zdroj: zde)

Tajemství pyramid – Mellandra les Deamon
Tentokráte jsem v naší školní knihovně zabrouzdala do oddělení egyptologie a sáhla po trochu naučnějším kousku. Tajemství pyramid nám autorka jemně poodhaluje a zároveň v nás vyvolává další otázky. Nicméně kniha je čtivá, oproti minulému kousku, který jsem v naší knihovně ulovila, více propracovaná. Začíná úvodem, který nám představuje mudlovskou verzi tajemství pyramid. Pokračuje se ale teorií samotné autorky a končí přehledem některých zajímavostí těchto magických staveb. Věděli jste například, že tupé žiletky se v pyramidách údajně znovu naostří? Jak je to možné? Pokud máte chvilku času, zajděte si pro tento kousek. Myslím, že by mohla nejednoho z vás zaujmout. Jistě by ale bylo zajímavé přečíst si i nějaké pokračování či další teorie. Dočkáme se ho někdy?

Hodnocení: 4 z 5 oliv


(zdroj: zde)

A s tímto tajemným kouskem se s vámi pro dnešek již loučím. Doufám, že vás přesto některý z mnou vybraných kousků zaujal a já se vás ptám, co vy jste naposledy četli? A co mi doporučíte?

Pro Denní věštec
Olivie Henrieta Větroplachá

Autor

Olivie Henrieta Větroplachá

Redaktorka, která má ráda knihy, lidi se smyslem pro humor, ironii a dobrou kávu. A jídlo. Na lidech i kouzelnících si cení pokory, upřímnosti a dobrého srdce. Ráda tráví čas prací pro časopisy, dlouhými procházkami, cvičením jógy a zkrátka vším, u čeho si odpočine.

Komentáře

  1. Nedávno jsem dočetla Útěk do samoty od N. Sparkse. Je to můj oblíbený autor a tohle je fajn knížka na léto. Líbila se mi moc, i když ostatní nemusí být stejně nadšení jako já.
    Z dnešních knížek znám jen tu první. Kdysi dávno jsem ji četla a docela se mi líbila.
    Knihu A hory odpověděly už někde vzpomínala Narci – že se jí také líbila. Tak pokud na ni narazím (na tu knížku, ne na Narci 😉 ), možná se bránit nebudu.
    No a Tajemství pyramid: zajímavé pojednání. Škoda že tvůj článek, Oliv, nevyšel, než jsem se vydala do Egypta, mohla jsem si zkusit oholit nohy tupou žiletkou (dovezenou z hradu). Jen nevím, jestli by to nebylo horší než egyptské akné, které jsem tam chytla. Jo, a všimla sis, že i ve Velké síni vydrží jídlo dlouho čerstvé (stejně jako v pyramidách)? Já se teda nechci pouštět do žádných úvah, byl to jen takový postřeh, abychom na konci bádání neskončili třeba ve vesmíru… 😉

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *