Myši maj prééé

Jen ředitel školy čar a kouzel Hogwarts.czechzone, Slunko jejich jasné, nechť ho lavina zavalí, vytáhl paty na zaslouženou dovolenou kamsi do Iglú, hrad se otřásá v základech. Profesoři, nad kterými nyní nikdo nedrží pevnou ruku, začali řádit jako utržení ze řetězu. Nejspíše proto, že jim bylo jasné, že sborovnu by zcela zdemolovali a zbytek rozumu jim napověděl, že žádnými kouzly by ji do příchodu ředitele nedali dohromady, za dějiště jejich bouřlivých mejdanů slouží prostranství pod schody do sborovny. Zde se pravidelně nejtvrdší jádro rebelujících profesorů schází. Každý profesor s sebou přinese obvykle nějaký hudební nástroj, na který umí hrát, či alespoň někdy viděl, jak se na takový nástroj hraje. Ti, kdož si na žádný hudební nástroj hrát netroufnou, alespoň zpívají. Zpívat v profesorském sboru neumí nikdo, o to víc však všichni zpívají s nadšením. Profesorka Rawenclav naštěstí mikrofon víceméně ignoruje a předvádí taneční kreace, které sice nejsou o nic lepší než její zpěv, ale alespoň nejsou slyšet. Profesorce te Tibě raději mikrofon nikdo nedal, neboť ji kdosi kdysi slyšel zpívat a její zpěv byl zařazen do kategorie zakázaných kleteb. O to odhodlaněji se však věnuje házením boků ze strany na stranu. Další rádoby zpěvačkou je Denním věštcem oblíbená profesorka Grey-Slytherin, která rovněž zpívat neumí. Jí by se však mikrofon zjevně sebrat nikdo neodvážil, nevšimla si však toho, že jí ho kolegové nenápadně vypnuli a její hlas bez zesílení v pohodě přehluší vrzání křesla, kterým si popojíždí mimo rytmus. Poslední zpěvačkou bizardního sboru je profesorka M. Orionis, která sama o sobě prohlašuje, že zpívá jako motýl. Co tím chce říct, těžko říct. Možná tak tiše. Možná při tom tak třepe rukama.
Většina členů hudebního tělesa hraje na kytaru. Jsou však i výjimky. Profesor Papulka mlátí do bubnů, milovník klasiky profesor McBrave hraje na kontrabas a profesor Renine šmidlá na housličky, ale to naštěstí v tom rambajsu není slyšet. Snad pouze a jedině profesor Kilahim neumí hrát na nic, tak zaujímá pozici frajersky drsného držení kytary, aby to vypadalo, že právě odpočívá a skladbu vynechává. Profesor The Gravedigger na našem snímku rovněž na svou kytaru nehraje, zde je to však z toho důvodu, že odmítá hrát stejnou skladbu spolu s profesorem Werewolfem. Aby se tedy oba profesoři v hraní vystřídali, před každou skladbou spolu soupeří. Kdo dočůrá dál, ten hraje. Po několika skladbách je však ostatní profesoři ze společných prostor obvykle vyhodí. Zbývajícími členy, které jsme ještě nejmenovali, jsou profesorky Honorová, Laskavá, B. Orionis a profesor F. Orionis, všichni předstírající hru na kytaru.
Repertoár onoho hudebního tělesa se nám nepodařilo nějak blíže žánrově zařadit. Obvykle hráli příšerné odrhovačky a máme i podezření, že každý hrál skladbu jinak rychle a nacházel se tedy každý v její jiné části. Je ovšem možné, že se mýlíme a každý hrál něco úplně jiného. Profesor Werewolf po každé skladbě halasně prosazoval, aby se hrál šlágr „Kolego, kolego, mám největší ego“, ale protože profesoři tuto skladbu znají a vědí, že se skládá pouze ze skandování John!-John!-John!, tak to nechtěl hrát nikdo a za dobu naší přítomnosti byl přehlasován skladbami Jóžin z Bážin a Strašidýlko Emílek.
Není nám známo, jak dlouhé si pracovní volno ředitel školy pro svou návštěvu zimního Iglú vzal, vyjadřujeme však obavu, aby mu ze stavu sborovny a rozdivočených profesorů nebylo po návratu nezvykle horko.