Narcisse Cinerea: Ahoj, Andro. – usměje se – Na rozhovor jsem si tě vybrala, protože jsi stálým členem vedení Zmijozelu. Než přejdu k tématu svátků, ráda bych se zeptala, jak se po těch letech s kapitánskou páskou na hrudi vůbec cítíš? – zkoumavě se na ni zahledí –
Andra Tigers: – taky se na sebe zkoumavě zahledí – Za ty roky už se na mně kapitánování podepsalo… Cuká mi v oku a zdají se mi noční můry o tom, že si můj tým vyrazil do restaurace. Jinak si ale nemůžu stěžovat, lidé ze zeleného týmu jsou úžasní a je radost s nimi pracovat. – usměje se –
Narcisse Cinerea: – zazubí se nad zmínkou o restauraci – Slyšela jsem zvěsti, že Zmijozelští jsou drženi na velmi kruté a přísné dietě, jejíž porušení se trestá deseti kolečky kolem hřiště v pět ráno. Co je na tom pravdy? A zhoršuje se situace s příchodem svátků?
Rosmerta: Pampeliškový čaj pro Andru Tigers.
Andra Tigers: Porušení se trestá dvaceti kolečky kolem hřiště, deset bylo málo. – pokrčí rameny – Svátky jsou strašný! Ve výlohách jsou bedny s cukrovím, na ulicích hodní lidé (fuj!) nabízejí horkou čokoládu zdarma, ve Velké síni je jídla taky hromada. A někteří famfrpálisti jsou teď podezřele dobře naladění, jsem přesvědčena, že se nechali takovou hostinou zlákat.
Narcisse Cinerea: Neslýchané! – zvedne obočí – Neschovávají si třeba v kolejní místnosti bedny s cukrovím? – přimhouří oči –
Andra Tigers: – vytřeští oči – To nevím! Musím to prozkoumat!
Narcisse Cinerea: A co ty a cukroví? Jíš, či nejíš? A pakliže jíš, jaké ti chutná? Perníčky? Linecké? Vosí hnízda? Všechno, v čem je cukr? – kouká na ni zvědavě –
Andra Tigers: Já samozřejmě žádné cukroví nejím. I když takové perníčky… – zarazí se – Ne, nejím!
Narcisse Cinerea: – přikývne a něco si poctivě zapíše – Jak se zmijozelská kolej připravuje na oslavy Salazarnálií? Zdobíte kolejní místnost, nebo na výzdobu letos nezbyly žádné peníze?
Andra Tigers: Ve společenské místnosti jsem viděla asi dvě slaměné ozdoby. To bude ale asi ta jediná výzdoba, kterou budeme mít… pokladník říkal, že všechny ty ozdoby jsou moc drahý, takže nic nebude.
Narcisse Cinerea: – překvapeně zazírá, tahle informace je pro ni novinkou – Nevadí ti to?
Andra Tigers: Je pravda, že bez výzdoby ty Salazarnálie budou asi trochu smutné… Stále však věřím tomu, že než svátky přijdou, někdo pár ozdob koupí i přes protesty pokladníka.
Narcisse Cinerea: – uculí se – Prozradíš, zda chystá vedení Zmijozelu na svátky něco speciálního?
Andra Tigers: Chystáme speciální překvapení, takže Zmijozelští se určitě mají na co těšit. – usměje se –
Narcisse Cinerea: – spokojeně jí zazáří oči – Věřím, že ti, co si to přečtou, budou touto informací přímo nadšeni. – přikývne – Pověz mi ještě, co máš na Vánocích na hradě nejraději?
Andra Tigers: Nejraději mám dárky! – zazáří jí oči – Vždy jsem nadšená, když se pod stromečkem konečně objeví hromada krabic a já můžu otevřít tu svou. – uculí se –
Narcisse Cinerea: – zatváří se překvapeně – A tobě opravdu něco nadělí, když celý rok šik… ubližuješ famfrpálovému týmu Zmijozelu?
Andra Tigers: Asi ví, že kdybych nic nedostala, budu mu ubližovat ještě víc.
Narcisse Cinerea: – rozesměje se – No jo, ty a tvoje metody…
Mám poslední otázku, pak tě propustím, všimla jsem si, že už pošilháváš po koštěti. – protočí oči – Jaké svátky si letos přeješ prožít a co bys pod stromečkem v tom svém dárku chtěla najít?
Andra Tigers: Svátky si přeji co nejklidnější. – pousměje se – Na obsahu dárku mi zas tolik nezáleží, udělá mi radost cokoliv, ať už je to kniha, šála, nebo nové koště.
Narcisse Cinerea: – pomyslí na rozdíl mezi cenou šály a koštěte a zazubí se – Děkuji moc za tvůj čas, Andruš, a přeji ti svátky co nejkrásnější. Kéž tvůj tým nepřibere ani gram a nezláme si na ledu nohy! – usměje se –
Andra Tigers: Já taky děkuji. – usměje se – A taky ti přeji, ať nepřibereš ani gram.
Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea