Nedávno se ve velkém stylu vrátila po dlouhé pauze na hrad a hned první školní rok vyhrála ziskem 11 995 bodů titul Snaživce roku. Jak k tomu došlo a jak se jí ve škole líbí? Pozvání k rozhovoru přijala Dors Venabili.
Denní věštec: Ahoj Dors, děkuji, že sis na mě udělala čas a moc gratuluji k titulu Snaživce roku. První otázka musí směřovat k tomu – takže, kdy si začala věřit, že to klapne, že už tě nikdo nedožene ani nepředežene?
Dors Venabili: Ahoj a díky moc za pozvání na rozhovor! Nejvíc jsem si asi věřila, když jsem viděla, že si Michaell odhlásil hodně předmětů a já měla už asi 1500 bodů náskok před Kalliope díky soutěžím – takže asi docela pozdě, haha. Předtím mi mudla říkal, že už to mám v kapse, ale nechtěla jsem tomu věřit.
Denní věštec: Bylo od začátku školního roku tvým cílem stát se Snaživcem, nebo tě prostě zaujalo tolik předmětů?
Dors Venabili: Byla jsem původně strašně zvědavá a chtěla jsem vidět, o čem některé předměty jsou, jak se profesoři od sebe liší svými výklady a domácími úkoly apod. Když jsem viděla spolužáky s 20+ předměty, motivovalo mě to přihlásit si další a myslela jsem, že si je kdyžtak prostě odhlásím. Nakonec mě hodně z nich opravdu bavilo a inspirovalo.
Denní věštec: Kolik těch předmětů vlastně bylo? Odhlašovala sis některé v průběhu, nebo se ti povedlo dokončit všechny?
Dors Venabili: Přihlásila jsem se na 30 předmětů a všechny jsem dokončila na výbornou!
Do Žabologie jsem se přihlásila na poslední chvíli, když se uvolnilo jedno místo. Tyhle žabky se sice nedostaly do archivu, ale jsem na ně moc pyšná. – pro zajímavost ukáže pár výtvorů –
Denní věštec: To je tedy výkon! Můžeš říct, který tě nejvíc bavil, který se dělal sám a který ti dal nejvíce zabrat?
Dors Venabili: Nejvíc mě oslovily asi předměty, ve kterých si profesoři dali hodně záležet s vyhodnocením úkolů. Většina výkladů je zajímavá, takže podle mě byl největší rozdíl v osobní komunikaci s učitelem. Nejvíce mi k srdci přirostla Živlová magie a Artušovské legendy!
Latina byla pro mě těžká, ale nakonec jsem se trochu zorientovala a madam Heky mi vždy posílala podrobná vysvětlení mých chyb v úkolech, z čehož se člověk hodně naučí.
Denní věštec: Byl nějaký moment, kdy došla energie a měla jsi chuť to vzdát? Co tě motivovalo ke sběru dalších a dalších bodů?
Dors Venabili: Byla jsem kolem Vánoc v cizině, a tak jsem se snažila závěrečné eseje a soutěže dodělat dopředu a mít tak dostatečný náskok. V té chvíli jsem se také snažila dodělat dům pro madam Heky, která na mě vůbec netlačila, ale já chtěla dodělat všechna roční období před koncem roku. Teď už její dům můžete vidět zasněžený v Godrikově Dole, ale tehdy jsem si nebyla jistá, jestli to všechno stihnu. Musela jsem se rozhodnout, čemu dát přednost. Nakonec jsem přerušila svou osobní čtenářskou výzvu, kterou jsem si dala na začátku mudl roku a neměla jsem ani čas psát do Lví tlapou nebo Sub Salixu, jak bych si přála.
Denní věštec: Cítila jsi podporu v koleji, mimo ni, nebo jsi měla podporovatele úplně mimo hrad?
Dors Venabili: Nejvíce mě podporovala určitě moje kolej – pan kolejní, Lily, Agnes, Sara, Thalira a samozřejmě madam Heky a další spolužáci i učitelé! I můj profesionální tým Jitřní jednorožci mě hodně motivoval, hlavně naše kapitánka Saiph, která již Snaživce dvakrát vyhrála.
Denní věštec: Tak to je kupa lidí. Co pro tebe titul Snaživce znamená?
Dors Venabili: Hodně si cením těch studentů a profesorů, kteří mi fandili a viděli moji snahu o kvalitní tvorbu. Chtěla jsem vyhrát, ale hlavně se dostat se svými úkoly do Archivu – sama tam moc ráda chodím a koukám na díla ostatních. Chtěla jsem se začlenit mezi tyto talentované kouzelníky.
Denní věštec: Ano, k archivu se také dostaneme. A teď něco víc o tobě. Nedávno jsi se po dlouhých kolika, 15 letech, vrátila do školy. Jaké to pro tebe bylo a co tě k návratu přimělo?
Dors Venabili: Když jsem se pokusila dostat zpátky na hrad, nevěděla jsem, jestli mě nepošlou po tak dlouhé době zpátky do prváku. Moje vysvědčení se ale naštěstí neztratilo. Myslela jsem, že se jenom trochu porozhlédnu a najednou jsem psala, kreslila a řešila šifry a puzzle každý den. Můj rok zpět byl zatím super a těším se do třeťáku.
Denní věštec: Musím říct, že to byl návrat ve velkém stylu, Snaživec roku, spousty děl v archivu (63!), profesionální famfrpálová kariéra… Překvapilo tě, po těch letech, co všechno nyní hrad nabízí?
Dors Venabili: Famfrpál a soubojový klub jsou pro mě úplnou novinkou a pustila jsem se s vervou do obojího. Letos se poprvé podívám na sklepení. – otřese se –
O své zkušenosti zpátky na hradě jsem psala i do Denního Věštce na začátku roku. Ráda vidím, že se na hradě stále inovuje a doufám, že toho jednou budu součástí.
Denní věštec: Kde na všechny ty aktivity bereš čas a energii? Máš nějaký tajný tip pro čtenáře?
Dors Venabili: Snažím se něco vtěsnat, kde mám volnou chvíli, ale rozhodně jsem zanedbávala pár týdnů některé svoje ostatní koníčky a neakutní povinnosti. Myslím si, že nejlepší na kreativitu je možná… udělat si to pohodlné a mít pomůcky při ruce. Jako například pokud člověk chce něco namalovat, najít si formu tvorby, která je mu příjemná (digitální, vodovky, akryl, olej, pastel apod.) a připravit si všechno potřebné na stůl. Pak už jenom doufám, že do mě kopne nějaký nápad.
Občas to nejtěžší zadání úkolu, na které mě nic nenapadalo, dopadlo úplně nejlíp, když se do toho konečně pustím.
Vzhledem k tomu, že mám ráda hodně výtvarných technik, dokážu si vzít s sebou tablet a nakreslit něco ve vlaku nebo uháčkovat o pauzách.
Časově náročné byly závěrečné eseje, zvlášť tenhle projekt do Drakologie. – pohladí blyštivé vejce na pracovním stole – Musela jsem vlastnoručně dělat i hnízdo z větví!
Denní věštec: Věk tvé postavy je (snad nevadí, že to zmiňuji) 45 let. Je to pro tebe v něčem limitující? Já třeba sama u sebe vidím mezery ve famfrpále, který jsem začala pořádně hrát až ve vyšším věku a teď to doháním.
Dors Venabili: Jo, v profilize nemám proti některým střelcům šanci, ale zase si říkám, že alespoň po mně nechodí tolik potlouků. – zasměje se –
A co mi schází v úrovních, doženu docházkou na tréninky a hrnkem kávy. Jinak nemám pocit, že někde jsem pozadu – energie mám očividně nazbyt. – rozesměje se –
Denní věštec: Co nám o sobě můžeš prozradit, zkus tři zajímavosti, které čtenáře překvapí.
Dors Venabili: Mám ráda sci-fi, to je možná něco nečekaného? Seriály a filmy jako 12 opic, Pátý element a Černé zrcadlo. Mojí knihovně dominuje Asimov, ale miluju samozřejmě i fantasy a spisovatele jako Pratchetta a Tolkiena.
Měla jsem u mudlů každou barvu vlasů, od černé, blonďaté a zrzavé až po fialovou, zelenou a modrou! (Jasně, že i růžovou.)
No a pak mě napadá, že jsem byla na více než 100 koncertech. Mám živou hudbu moc ráda, převážně to byl rock, pop a elektro.
Že se zajímám o Japonsko a byla jsem tam párkrát na výletě o mně už hodně obyvatel hradu ví. Možná někoho ale překvapí, že mám rodinné kořeny právě v této oblasti.
Denní věštec: Růžové vlasy jsou nej, to je jasné. Jaké jsou tvé plány do budoucna, můžeme se těšit na další boj o Snaživce? Nebo se chystáš spíš odpočívat?
Dors Venabili: Nedokážu to vůbec předpovědět, asi podle toho, jak se mi podaří udržet rovnováhu s mudl-povinnostmi a jak mě to bude bavit. Určitě se budu snažit nějak pozitivně na hradě přispět – ať už v archivu, v časopisech, v koleji nebo na famfrpálovém hřišti.
Eventuálně bych chtěla být profesorkou, nějaké materiály mám již rozepsané a mám hlubokou zásobu nápadů.
Denní věštec: Očividně se máme na co těšit! A na závěr, co bys vzkázala někomu, kdo je dlouho mimo hrad a uvažuje o návratu?
Dors Venabili: Myslím, že to stojí za vyzkoušení. Buď vás to nechytne a nebude na hraní čas, nebo najdete zajímavou komunitu a osvěžíte svou kreativitu. Není tu žádný risk – takže proč nezavítat zpátky na hrad?
Denní věštec: A co bys vzkázala někomu, kdo uvažuje, že si vyzkouší boj o Snaživce roku? Na co se má připravit?
Dors Venabili: Mně pomáhá nenechávat si moc úkolů na termínovou neděli, ale je mi jasné, že to je jednodušší kázat než dodržovat. Myslím si, že pokud tvoření studenta baví, pak je případná výhra Snaživce roku pouze bonus.
Denní věštec: Děkuji za tvůj čas.
Dors Venabili: Já moc děkuji!
Pro Denní věštec
Felicitas Frobisherová