Letošní stádo

Než náš fotograf stihl zaostřit, utekly mu všechny havraspárské ovce (Elennar Hollkin, Elyssea Ellesméry, Janel Weil, Kathrie Amanda Nakimur) a oba berani (David Lopez a dany Kiribatin).

Pokud jsme na někoho zapomněli či někoho přejmenovali, nedivte se, bučely jedna přes druhou. Jak malá jehňata!

Z každé koleje jsme si vybrali jednoho zástupce, resp. zástupkyni, (berani nebyli sdílní), které jsme se zeptali, jak se na zkoušky připravuje a jaké z nich má pocity.

Po zkušenostech s havrapárským úprkem, jsme nejprve hledali nějakou modrou ovečku. Velmi nás překvapilo, že nás havraspárští studenti ochotně pustili do své koleje, takže jsme měli možnost vyfotografovat hned několik modrých studentů – a sice slečnu Janel Weil, která se připravuje na Bystrozorství – přípravný kurz u profesorky Malrinové, a slečnu Elennar Hollkin. Než jsme však stihli identifikovat modrého studenta, slečna Weil si nasadila své bystré oko a zkoumavě se na mne zahleděla. Poté mně sdělila, že pokud z koleje ihned nevypadnu a do DV nenapíši, že profesor Werewolf je nejlepší kolejní na světě, zveřejní mou totožnost v jejich kolejním časopise. Raději jsem tedy ihned vypadla a slečně slíbila, že to o jejich kolejním opravdu nenapíšu, neboť co kdyby to bystrozorství opravdu ovládala a co kdyby havraspárský plátek přece jenom někdo četl? Zanechala jsem slečnu svému osudu s upřímným přáním, aby u zkoušek rupla!

Jako druhou kolej jsme zkusili Mrzimor a i zde jsme byli překvapeni ochotou studentů nás pustit do kolejní místnosti. Na rozdíl od Havraspáru jsme zde byli vítáni a nikdo nás nevyhazoval. Všichni studenti připravující se na zkoušky nám ochotně pózovali, tak můžete vidět berana Kiribatina, ovečky Dolfin a Eruveu a se zářivým úsměvem ovečku Smithovou. Oslovili jsme nejvíce se šrotící ovečku Conwillovou, která bude své vědomosti z Astronomie sdělovat profesoru McBroomovi. Ani ze slečny Conwillové bohužel pro DV nevypadlo nic rozumného, stále vykřikovala, že je tupá jak ovce, hleděla na oblohu, neb její osud je prý ve hvězdách. Bylo pravé poledne, pokud slečna čte svůj osud z hvězd v tuto dobu, máme vážné obavy o její úspěšné složení zkoušky.

Narazit na chodbách hradu na další ovečky se nám příliš nedařilo, zavíraly se před námi do kolejních místností, kam nás odmítaly vpustit, až opět vzadu za hradem na plácku jsme našli další 2 rozpláclé adeptky. Slečna Aváček de Hillson z Nebelvíru a Sarah Elliotová ze Zmijozelu, které se pilně učily pospolu. Přišlo nám, že zmijozelská ovečka se pilně a poctivě připravuje, než se nám podařilo zjistit, že v kotlíku bublá máslový ležák a slečna má před sebou sbírku romantických básní Pugét od Karla Marka Erbena. Na její otázku, zda se cítí již dostatečně připravena na složení zkoušek, nám opáčila, že to sice néé, ale kde má tady na hradě sehnat draka? (skládá zkoušku z Drakovědy u profesorky Heliodory – pozn. šéfredaktora). Naproti tomu nebelvírská ovečka se ani nesnažila maskovat, že se neučí a celou půlhodinku, co jsme je sledovali, si do zápisníku kreslila srdíčka a myšlenkami byla evidentně mimo louku, na které ležela. I k ní jsme přistoupili s dotazem, zdali se domnívá, že zvládá veškeré znalosti z Bylinkářství. Slečna se na nás udiveně podívala a sdělila nám, no, že zkoušku přece dělá u Džordže, začervenala se a roztržitě namalovala do notýsku obrovské srdíčko.

Z louky jsme ihned navštívili profesorku te Tibu, abychom ji informovali o našem podezření, aby dohlédla na průběh zkoušky z Bylinkářství, neb jímáme pozdeření, z čeho jsou tam ty studentky vlastně zkoušeny!

Nenechte si ujít další výstřel z Canonu od kolegy B. Ulwara.

Žhavé novinky z ohnivého pera.

Pro DV si vystřelila z Canonu: Mystifikace Fabulantová