To, čeho se kouzelníci obávali, právě nastalo. Medový ráj bylo nutné zavřít a bude zde probíhat nákladná – a to nejen časově – rekonstrukce. Jak zvládnou studenti své víkendové vycházky bez pravidelné dávky cukru? A jak je na případné nepokoje připraven starosta Prasinek? To vše a možná i více se dočtete v dnešním článku.
Každý malý kouzelník a čarodějka znají ono magické místo v Prasinkách – Medový ráj. Tento, zvenku na první pohled ničím nevynikající obchod, je místem, kam se těší každý čerstvý student třetího ročníku. Zde již po staletí může utrácet své kapesné za sladkosti všeho druhu.
Obchod byl otevřen již v třináctém století a od té doby fungoval nepřetržitě. Což je i na kouzelnický svět věc nevídaná. Avšak nával omladiny v posledním století se začal postupně projevovat. Nezapomeňme, že porodnost v tomto období rapidně vzrostla. To nám potvrdila i Theodorika Sličná, primářka u svatého Munga, která vede porodnické oddělení.
„Ano, je to tak. Dříve se sice rodilo více dětí, ale nesmíme zapomenout, že i přes znalost magie byla mortalita novorozenců na děsivých šedesáti procentech. A tím to nekončilo. Dospělosti se dožila maximálně desetina narozených dětí. Zajímavostí je, že právě to mělo za následek onu až prapodivnou hrdost nad čistotou rodové krve. V očích takových kouzelníků byli těmi silnými, dokonalými, kterým bylo dáno právo žít. Avšak nástupem moderní doby, kdy jsme začali být ochotní se přiučit pár věcí od mudlů, se zvýšil počet přeživších novorozenců. V současné době se čísla otočila. Tedy dospělosti se dožívá kolem devadesáti procent narozených dětí.“
Společně s paní Sličnou jsme oslovili i jejího chotě, pana Patricka Sličného, bývalého vrchního statistika Ministerstva kouzel, který je v současné době v invalidním důchodu. Ten vyjádření své ženy doplnil.
„Pojďme si to uvést na příkladu. Pokud se dříve za rok narodilo sto dětí a dospělého života se jich dožilo deset. Zároveň tedy předpokládejme, že bylo deset dětí na jeden školní ročník v Bradavicích. Při předpokladu sedmi let studia a zároveň podmínky, že mohou Prasinky navštívit pouze studenti od třetího ročníku výše, vychází nám následující: do Medového ráje v daný den vstoupilo maximálně padesát studentů. Avšak nyní, za stejných podmínek, je studentů na ročník až devadesát. Tedy návštěvnost Medového ráje za daný víkend je čtyři sta padesát studentů. To se zákonitě musí nějak projevit.“
Pan Sličný měl samozřejmě na mysli podlahu a její nyní již dezolátní stav. A právě to je důvodem nutné rekonstrukce. Majitelé Medového ráje oslovili rod Woodů – nejstarší truhlářský rod v Anglii. Jejich úkolem je vytvořit novou podlahu, která odolá nejen současném náporu, ale bude zároveň počítat i s případným exponenciálním růstem, aby tak nebylo nutné obchod v blízkých stoletích zavírat. Pan Seymour Wood odmítl naši žádost o rozhovor. Sdělil však, že spolupracuje s rodem Ollivanderů, který bude mít na starosti povrchové ošetření podlah, a to stejným způsobem, jakým ošetřují své hůlky. Merlinžel se právě díky této spolupráci rekonstrukce protáhne na dlouhé čtyři měsíce.
A zde přichází problém. Budou studenti ochotni čekat tak dlouhou dobu na svoji pravidelnou dávku cukru? Výlet do Prasinek sloužil k tomu, aby doplnili své zásoby cukrovinek a vydrželi tak úmorné nároky na studia. A protože všichni víme, že cukr je droga, hrozí studentům abstinenční příznaky.
Oslovili jsme starostu Prasinek a požádali jej o vyjádření, jak hodlá reagovat na případné rebelie abstinujících nervózních studentů.
„Nemyslete si, že jsme něco podcenili,“ začal starosta zostra. „V první řadě jsme vše řešili s ředitelem Bradavické školy. Přislíbil, že po dobu rekonstrukce Medového ráje požádá skřítky, aby připravovali více desertů a tím tak ukojili potřeby dětí na sladké. Zároveň přislíbila pomoci i madam Rosmerta, kdy bude svůj lokál používat jako výdejní místo na objednávky zaslané sovami. Medový ráj totiž zavírá pouze prodejnu, výrobu však ne. A tak je možné si na osobu objednat menší množství cukrovinek a ty pak vyzvednout právě u madam Rosmerty. Sice jí to zřejmě sníží počet zákazníků, neboť nikdo nechce vysedávat v lokále, kde furt někdo courá a větrá, ale majitelé Medového ráje se s ní domluvili na finančním vyrovnání.“
Doufejme tedy, že vše dopadne dobře. Rekonstrukce započne desátého února a pokud vše půjde dobře, otevřou se dveře Medového ráje studentům poslední víkend před závěrečnou slavností.
Nezapomeňte sledovat Denní věštec. Budeme vás pravidelně informovat o průběhu nadcházející rekonstrukce.
Pro Denní věštec
Eillen McFir Elat