Indris Elwinor: „Vůbec jsem netušila, že nakonec skončím první v bodování.“

Indris Elwinor je na hradě poměrně nová. Na hrad se registrovala ve školním roce Léto 2018, byla však výrazná od samotného začátku. Ve svém prvním ročníku se stala bodově nejúspěšnějším havraspárským nováčkem a pomohla tak Havraspáru k zisku Školního poháru.

Její patronkou se od začátku stala Hetty Londsová, která je dle slov samotné Indris také jednou z těch, od kterých se jí dostává nejvíce podpory. Indris, která v roce Léto 2019 bude studovat 3. ročník na naší škole, je známá také velkosběrem magíků, svou aktivitou na famfrpálovém hřišti, kde si nejvíce rozumí s postem odrážeče, a navíc je nejspíše nejvěrnější návštěvnicí Ďáblovy jámy, v níž má více než 100 tisíc průchodů. Pohybuje se také jako redaktorka v Corvinovi Declaratio.

Denní věštec: Krásné odpoledne, Indris! – usměje se na ni –Nejprve bych ti za celou redakci Denního věštce chtěla pogratulovat k dechberoucímu celoročnímu výkonu i k výhře snaživce. – připraví si pergamen a brk a koukne na ni –Můžeme se do toho pustit?
Indris Elwinor: Ano, určitě.

Denní věštec: Začneme zlehka. – uculí se na ni trochu nedočkavě – Jaký máš vztah k naší hradní výuce ty osobně? A jak se stavíš k bodům – záleží ti na nich, nebo ti jsou úplně ukradené?
Indris Elwinor: Hradní výuku mám moc ráda. Je to skvělý způsob, jak se pobavit a zároveň si rozšířit znalosti v různých oborech.
A body. No, jsem ráda, když je dostanu, beru to jako pochvalu za svou práci. Ale že bych se za jejich sběrem nějak hnala, to zase ne. – zasměje se –

Denní věštec: – poslouchá a přikyvuje – Je pro tebe výuka na hradě tím hlavním, nebo jsou jiné oblasti, ke kterým máš blíže a trávíš s nimi čas mnohem raději?
Indris Elwinor: Výuku beru jako důležitou součást hradu. V tomto roce jsem s ní asi strávila nejvíce času, ale mám ráda i další aktivity. Třeba famfrpál, Ďáblovu jámu nebo dělání soutěží.

Denní věštec: Teď z trochu jiného soudku… – něco si odškrtne – Jak důležitá je pro tebe podpora přátel na hradě? Podporovali tě ti tví, co jsou ti blízcí, i během letošního roku?
Indris Elwinor: Bez podpory přátel bych to vůbec nezvládla. Měla jsem štěstí na velkou podporu, a to nejen v koleji, ale i jinde na hradě. Chtěla bych hlavně moc poděkovat své patronce Hetty a dále svým kamarádkám Aim, Mie, Isí, Shar, Trix a všem ostatním. – směje se –

Denní věštec: A přímo k snaživci. – zabodne do ní pohled –Jaký to je pocit, nasbírat nejvíce bodů na hradě a odnést si ze závěrečné slavnosti tento řád? Zvlášť, když je tvůj první? – usměje se –
Indris Elwinor: Pocit to byl úžasný. Vůbec jsem netušila, jaké to bude a velmi mě to překvapilo. Měla jsem radost a byla jsem i dojatá.

Denní věštec: Měla jsi snaživce od začátku roku jako svůj cíl, nebo tvé se kroky k němu nasměrovaly až časem, případně to byla úplná náhoda? – zkoumavě ji pozoruje –
Indris Elwinor: Cíl to rozhodně nebyl. Původně jsem měla v plánu jen 7 nebo 8 předmětů. Pak jsem ale zjistila, že bych zvládla i více a mohla se pokusit o kolejní diadém. Vůbec jsem netušila, že nakonec skončím první v bodování na hradě, to bylo opravdu velké překvapení.

Denní věštec: – poslouchá – Nastal někdy okamžik, kdy sis řekla: „Jo, teď už to vážně chci vyhrát a udělám pro to všechno.“, nebo ne? Pokud ano, kdy k takovému odhodlání došlo?
Indris Elwinor: To asi ne. Nebo si na to alespoň nevzpomínám.

Denní věštec: Prozradíš mi, jak jsi vnímala ostatní studenty na hradě, kteří se zaměřovali na sběr bodů? Brala jsi je jako ty, kteří s tebou sdílí zájem a navzájem jste se podporovali, nebo to pro tebe byli soupeři? – napije se čaje a dále ji pozorně sleduje –
Indris Elwinor: Soupeři určitě ne. My se vlastně ani moc nepotkávali, každý se vyskytuje na hradě v jinou dobu. Možná zpočátku jsem trochu brala jako konkurenci Áine, ale pak jsme se blíže poznaly a spíš se jen podporovaly.

Denní věštec: – chvíli je tiše, ale pak se stručně zeptá na další otázku – Cítíš se jako bodohrotič?
Indris Elwinor: Ne. To určitě ne. Nikdy mi nešlo jenom o sběr bodů a rozhodně bych mu nedokázala podřídit všechno. I přes velké vytížení jsem si chtěla rok hlavně užít a ne se nějak hroutit z počtu bodů.

Denní věštec: Sběr bodů jako takový má vždy dvě strany. Ráda bych se tě tedy zeptala, co ti školní rok Zima 2019 dal, ale co ti naopak také vzal? Pokud bys to teď měla zpětně zhodnotit… byl ten rok pro tebe jako celek úspěšný v oblasti seberozvoje, nebo právě naopak?
Indris Elwinor: Byl pro mě skvělý v několika věcech. Mohla jsem si vyzkoušet hodně předmětů a ve spoustě případů jsem byla hodně překvapená, protože mě vůbec nenapadlo, jak mohou být skvělé. Zároveň jsem mohla začít trénovat na IT, to byla velká změna.
A co mi vzal? Asi trochu času na jiné aktivity, přeci jenom Hog spolkl hodně času.

Denní věštec: Když se na to všechno takhle podíváš… byla bys ochotná jít do podobného boje o první místo v žebříčku znovu? Chtěla bys na své konto připsat druhého snaživce? Předmětů máš jistě dost, takže prakticky je určitě možné toho ještě klidně dosáhnout… – usměje se –
Indris Elwinor: Znovu bych do toho asi nešla. A to hlavně proto, že už jsem docela stará a další čas na to asi nebude. Ale velmi se těším na další studium, i když předmětů budu mít určitě méně.

Denní věštec: Když už jsi zjistila, že jsi schopná vydržet celoroční pravidelnou a vyšší aktivitu, nelákala by tě účast v nějaké větší celohradní soutěži? Třeba takový Sedmiboj by mohl být zajímavou zkušeností, co myslíš? – zapisuje každé vyřčené slovo Indris –
Indris Elwinor: To asi ne. Sedmiboj je velmi náročná soutěž. Minulý rok jsem měla možnost si vyzkoušet všechny úkoly a myslím, že bych na to neměla. Ale velmi fandím všem, kteří se přihlásí.

Denní věštec: Jaké plány na hradě pro sebe do budoucna ještě máš? Je něco, co bys chtěla vyzkoušet, čeho bys chtěla dosáhnout, co bys chtěla zažít? – rozzáří se, tuhle část má nejraději – Může jít naprosto o cokoliv, klidně banalitu, klidně větší věc!
Indris Elwinor: Moc ráda bych hrála ve famfrpálovém zápase. Tím mám na mysli v základní sestavě. Také se velmi těším na naučení nových kouzel v soubojovém klubu.

Denní věštec: – přečte z pergamenu další ze svých stručných otázek – Čeho si na hradě nejvíce ceníš?
Indris Elwinor: Asi přátelství. To je ten nejdůležitější element, který nás drží na hradě všechny pohromadě.

Denní věštec: Našla bys na hradě jméno někoho, kdo si myslíš, že by měl na to vyhrát snaživce a měl by to někdy zkusit? – zamyslí se – A doporučila bys to ostatním vůbec?
Indris Elwinor: Takových lidí je asi více, ale netroufám si jmenovat. Nechám se překvapit, kdo nakonec vyhraje a zda jsem se trefila.

Denní věštec: Co tě bavilo nejvíce – odevzdávání úkolů z výuky, vypracovávání seminářů nebo posílání soutěží? – uculí se trochu před pokračováním otázky – A ještě by mě zajímalo tohle! Měla jsi větší problémy s nedělními termíny pro úkoly, nebo s tím zvládat soutěže, které končily každý den?
Indris Elwinor: Bavilo mě všechno stejně. Spíše hodně záleželo na konkrétním zadání. S termínovými nedělemi jsem problém neměla. Dodnes nechápu, jak se mi to povedlo, ale nemusela jsem omluvit ani jeden úkol. – směje se –
Snažila jsem se úkoly i soutěže dělat průběžně, abych pak nebyla zbytečně ve stresu. Toho si užiji hodně v mudlovské škole.

Denní věštec: Na závěr se tě, Indris, chci zeptat – lituješ něčeho, čeho ses na hradě kdy účastnila? Pokud ano, povíš mi o tom? – věnuje jí povzbudivý úsměv –
Indris Elwinor: Zatím jsem měla velké štěstí, takže nelituji ničeho. Každý projekt, do kterého jsem se zapojila, mi něco dal. I když jsem třeba neuspěla, byla to skvělá zkušenost a doufám, že ji v budoucnu zúročím.

Denní věštec: – zatváří se spokojeně – Mnohokrát ti děkuji za velmi zajímavý rozhovor. Přeji ti mnoho štěstí i dalších úspěchů do budoucna, věřím totiž, že o tobě ještě hodně uslyšíme! – mrkne a dopije svůj máslový ležák, než se rozloučí –
Indris Elwinor: Já moc děkuji za příležitost k rozhovoru.

Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea