Mnoho účastníků minulé Prázdninovky se zamýšlelo v souvislosti s nováčky na problematiku přeběhlictví mezi kolejemi. Nejzajímavější příspěvky najdete níže v článku.
…
Co je ale pro mě zajímavější problém, jsou lidé, kteří se do hradu vrací se svou druhou, třetí nebo ještě další identitou. Hrozně se mi nelíbí, když pak nakráčí do Velké síně, jasně dávají najevo „že už tu někdy byli“, případně rovnou všem prozradí, jak se jmenovali.
Nedávno mě zaujal nějaký expert mezi nováčky, který se chlubil tím, že už prošel všemi kolejemi. 🙂
Vydržet v koleji, kterou člověku přiřkne Moudrý klobouk, to určitě není pro každého lehká záležitost. Mezi takovýmito „navrátilci“ mám spoustu přátel, kteří měnili identitu jen proto, aby se přebarvili. S těmito migracemi byla logicky spojena obvinění, že si koleje mezi sebou schválně přetahují ty nejlepší studenty. Prvotní nadšení po přebarvení ale naprostou většinu z nich přešlo a do několika měsíců zmizeli, nováčkovské nadšení máme jen jednou a kdo o něj přijde v jedné koleji, v druhé ho rozhodně nenajde.
Nevím, jak by se tahle záležitost měla řešit, jen vím, že se mi to nelíbí, a že to v té VS pak nevypadá dobře, když se někdo přímo vytasí se svou minulostí. Reinkarnační policie? Zablokování IP adres aspoň na půl roku od smazání? Nebo se lidi naučí slušnosti a nebudou kazit ten základní kámen rpg, co si tu ještě pěstujeme?
Adanedhel Bloom
Raději napíšu o něčem, co mi opravdu vadí – a co (mám pocit) většině obyvatel školy asi nevadí, což mě vlastně štve ještě více. Jde o logiku nevím jak velké části hradu vytvořit si identitu v Nebelvíru, setrvat na ní rok, dva, pak se smazat, vytvořit si novou ve Zmijozelu, setrvat na ní další rok, pak se zase třeba smazat a vytvořit si do třetice všeho dobrého identitu v Havraspáru… Ať se jedná o výkonné studenty, kteří prostě jen „chtějí ke kamarádům“, ať se jedná o šedé myši, které doufají, že naleznou onu vysněnou kolej, kde by vynikly/zapadly, ať se jedná o pana Zirpa… Je toto opravdu to, co by tu mělo panovat? Převlékat hábity jako ponožky?
Je mi jasné, že se s tím v podstatě nemůže nic moc udělat, zjišťovat IP registrujících se je na nic – není nic jednoduššího, než se zaregistrovat na jiném pc (třeba, variant je spousta) – stejně tak jako žádný další skutečně efektivní způsob mě prostě nenapadá, jelikož ano, obejít se dá vše… Takže ok, jsem prostě smířená s faktem, že se to prostě „stane“ (přestože opravdu nechápu logiku dotyčných, kteří nemají problém s tím žít tu více „postav“, být jednou čestný a šlechetný „lvíček“, poté zákeřné „hádě“, následně se přerodit v moudrého „havrana“ – ale dobře, můžu to omluvit tím, že prostě jen nejsem dostatečně dobrý „hráč“ a dávám do své „postavy“ příliš mnoho ze svého mudlovského já, takže neumím na požádání zcela změnit svůj „charakter“). S čím už ale smířena nejsem, je situace, kdy tito dotyční „převlečení“ nemají sebemenší zábrany s tím přijít do školy a ještě v béžovém hábitu směle rozhlašovat na požádání „tajnou“ informaci typu „já jsem dřív byla tam a teď chci proto radši támhle“, případně suverénně vykřikovat přímo ve VS „holky, držte palce“ a dotyčné dámy ještě toto individuum oslovují přezdívkami typickými pro slečnu/pana XY… Zde už prostě opravdu nemám slov. A co je ještě zajímavější – Moudrý klobouk je novou identitou dotyčných opravdu zmaten natolik (přestože jejich původní identita je v době zařazování obvykle již všeobecně známa, zejména přestup aktivních se nikdy neututlá), že zapomene na svůj původní verdikt a danou „postavu“ opravdu pošle do vysněné koleje ke kamarádkám a nikoliv tam, kam patří.
A já se ptám – je toto dobře? Jsem opravdu sama, kdo si myslí, že se jedná o degradaci celého systému, který zde máme? Je snad takový problém mít nejlepší kamarádky ve vedlejší koleji a setkávat se s nimi všude, pouze ne v kolejce? Je takový problém přijmout svou kolej jako tu, která mi je určena – a v ní se snažit žít nejlépe, jak dovedu? Třeba se pokusit něco změnit, vadí-li mi něco konkrétního, najít si tam třeba i pozici rebela, který bude věčně s čímsi nesouhlasit (je-li to, co mi vadí, řekněme neměnné), než se prostě vykašlat na Moudrý klobouk a jednoduše ho obejít novým jménem? A pokud už toto udělám – je opravdu správné, aby Moudrý klobouk „přimhouřil oko“ a poslal daného převlečeného tam, kam si teď zrovna ve svém rozmaru přeje? Jistě, asi můžete namítat, že to tu je přece o zábavě, a tak proč někomu kazit štěstí a neumožnit mu žít v koleji s přáteli, žít tam, kde se mu bude líbit – ale opravdu to odpovídá nastavení naší školy?
Jako řešení bych viděla tedy to, aby Moudrý klobouk jednoduše takovéto „nové tváře“ poslal opět tam, kam je poslal při prvním verdiktu – ono by si pak každý rozmyslel, zda se původní vypracované identity vzdá. případně nedojde-li k odhalení takovýchto lidí ještě před registrací, aby byli vyloučeni ve chvíli, kdy se jejich původní identita provalí. Chtějí-li opravdu změnit identitu a přijít nepozorováni, ať opravdu jsou novou postavou – bez jakýchkoliv vazeb na postavu minulou, tak, aby to opravdu nikdo netušil, aby se to neřešilo „tajně“ po všech zapálených krbech, které na hradě hoří, případně i zcela veřejně přímo ve VS. Současná situace je pro mě osobně prostě opravdu zcela nechutná.
Betelgeuse Orionis
…
Ještě bych se chtěla vrátit k těm přeběhlíkům.
Nemyslím si, že je dobře, že jim dovolujeme přebíhat, jak se jim zachce. Chápu ještě situaci, že byli zařazeni někam, kam nechtěli, zůstali tu jeden školní rok/smazali se hned a do toho dalšího (či nějakého ještě dalšího) se přihlásili znovu a chtěli do jiné koleje. Jeden školní rok je ale také mohl třeba přesvědčit o tom, že v jejich nové koleji, kam neměli zájem jít, má cenu zůstávat – každopádně těmto lidem bych „přeběhnutí“ umožnila. Maximálně jedno, pochopitelně. A i tak by se mi to moc nelíbilo.
Pokud ovšem někoho po několika školních letech a případně i funkcích v rámci koleje napadne odejít a jít do jiné koleje, beru to jako naprosto trapnou zbabělost, neuznávám to a ano, mám na to svůj názor, který se přeběhlíkům jistě nebude líbit. V takovém případě bych nedovolila přeběhnout jen tak. Pokud už, tak nějakým způsobem zamezit tomu, aby se osoba dostala nazpátek ke svému majetku. Když chce novou identitu, tak ať začíná stejně jako každý nováček od nuly. Také bych nedovolila přeběhnout hned – myslím tím v rámci několika dní nebo tak. Pokud už, tak třeba až za další dvě registrace po smazání se. Vím, že jsem krutá, ale jak říkám, přebíhání je vrchol trapnosti. Říkejte si, co chcete.
Cerridwen Lowra Antares
– Dovedu pochopit, že někdo není s verdiktem Moudrého klobouku spokojen, pobude tu tři měsíce, smaže se a přihlásí se znovu pod novým jménem. Ok. Ale extrémy jsou extrémy a to, že si někdo z vymýšlení nových a nových identit na Hog dělá sport, je opravdu trapné…
– Jo, taky se mi tohle přebíhání nelíbí. Souhlasím s tím, že někdo může po nějakém tom měsíci pochopit, že v té a té koleji se prostě necítí a kolej změní a začne znovu při příští registraci, to bych ještě tolerovala… ale hlásit to všude možně? Nevím mno.
Taky chápu, že někdy se prostě člověk smaže a po nějakém tom mudlovském roku se rozhodne vrátit, ale tihle většinou začínají opravdu opravdu z čistým štítem, na čem zas nevidím nic úplně špatného.
Nicméně změna koleje jen proto, že se mi teď najednou líbí víc Zmijozel nebo jsem se pohádala se svou prefektkou v Havraspáru a chci jinam, to jsem zásadně proti. Když klobouk nějak rozhodne, člověk by se s tím měl poprat.
– Krátká doba – rozkoukávací to beru, ale vážně, když člověk je už nějaký ten pátek (berme třeba jeden a víc normálních roků), tak mi to připadá pitomé. Navíc přeběhlík, který se ještě chlubí, hned si se všema tyká, páč „oni ví, kdo jsem“ a dostane zpátky svůj majetek? co to je?
pro mě tendle typ přeběhlíků bude mít nálepku s tímto označením a nezbaví se jí. každý o něm bude vědět, kdo to je a bude ho brát po staru.
Teší ma, že nie som sama, koho tento problém trápi – Veľmi ma potešilo, že sa otvorila táto otázka. Už som sa bála že som jediná (alebo len jedna z mála) komu takéto obchádzanie „reality“ vadí. Všeobecná mienka mi pripadá až žalostne tolerantná ku všetkým zmenám identity, keď vidím ako mnohí nadšene vítajú svojich prezlečených známych a ako títo často s úplnou samozrejmosťou očakávajú nadviazanie na vzťahy (a často aj majetok) pôvodnej postavy.
Skúsme sa predsa trošku vžiť do hry. Kedysi pri jednej afére pán riaditeľ rozhorčene vyhlásil, že je neprípustné robiť čokoľvek, čo by sme v skutočnosti vo svojej roli robiť nemohli.
Ak teda nemôžeme pustiť šikovnejšieho spolužiaka aby za nás trénoval na metle (chytal terčíky), myslím, že rovnako nemožné je odhlásiť sa zo školy pretože sa mi nepáči moja kolej, zmeniť si meno a vek, prihlásiť sa znova pod iným menom a potom pokračovať (v inej koleji).
Ak už niekto (hráč) z akýchkoľvek dôvodov cíti potrebu zmeniť identitu – Tak nech hrá hru zase od začiatku. Od vyjukaného nováčka, ktorý ešte len spoznáva školu (čo na tom, že onu nevedomosť bude len hrať, to už je jeho problém ako si s tým poradí) a ktorý si všetky vzťahy a všetko okolo ešte len buduje.
Z hľadiska fortunacie – Ako profesorka fortunacie musím upozorniť ešte na jeden aspekt problému prebiehania.
Myslím, že sa to k nám šíri od muklov. Muklovia by chceli instatné riešenia na všetky svoje problémy, nechcú sa im postaviť alebo čakať kým dozreje čas. Vynašli mnohé lieky ktoré ich „rýchlo zbavia bolesti“, instantnú kávu, instantné jedlá, ktoré pripravíte ani nie za minútu… a chceli by aj čosi čomu by sa dalo povedať instatnté vzťahy.
Vidno to na muklovskej rodine (aj inde, ale v rodine je to najviac očividné). Mukel sa zamiluje, ožení (alebo už ani neožení ale len začnú spolu bývať), a teší sa, že je so svojou milovanou… ale po čase sa objavia problémy. Zákonite sa v každom vžťahu objavia problémy. A mukel v túžbe po „šťastí“ príde k „poznaniu“ že „toto nebola tá pravá s inou by som bol šťastnejší“.
A to je koniec lásky. Už nenájde silu bojovať o tento vzťah, možno prispôsobovať sa, hľadať, snažiť sa… už tu nie je priestor pre vernosť. Mukel nezvládla problém, pretože jeho kultúra velí utiecť od problému a hľadať šťastie inde.
A obávam sa, že podobná tendencia prichádza aj sem k nám. Objavia sa problémy v koleji, s niekým si nesadnem, zdá sa mi, že všetci sú „proti mne“… Alebo možno ešte iný subjektívny dôvod tu môže byť. Ale podstatný je výsledok mojich úvah: „Idem z tejto koleje preč, inde mi bude lepšie.“
Nebude. Ako hovorí staré príslovie „Kto nenájde šťastie doma, za morom ho bude zbytočne hľadať“
A tým že prebehlíkom toto umožňujeme ich vlastne vystavujeme pokušeniu utekať pred problémom. Ne“donútime“ ich vytrvať a hľadať skutočné riešenie. Myslím, že je to škoda.
Re: Z hľadiska fortunacie – Hmm, vida, mluvite mi z duse, kolegyne =) Jen to umite rict mnohem lepe a pochopitelneji, rekla bych…
Řešení… – No, nad riešením tohto problému sa zamýšľam už niekoľko rokov… a zdá sa že nič čo by sa nedalo nejako obísť sa akosi nenašlo.
Myslím, že najefektívnejšie by bolo budovať verejnú mienku. Zvláštne, že podobne ako pri niektorých iných témach sa vyjadrenia k téme tu v DV tak diametrálne líšia od prejavov „verejnosti“ napr. vo VS.
Mali by sme asi viac dbať na to, aby naše správanie nevyznievalo že s prebiehaním súhlasíme, alebo ho dokonca schvaľujeme.
A z takých technických riešení by som sa prikláňala asi k tomu, aby klobúk prebehlíkov (ktorí sa prezradia) zaraďoval do ich pôvodnej koleje. Nevyrieši sa to takto celkom (aj to sa dá obísť – napr. tajiť identitu len do zaraďovania), a už počujem pána riaditeľa, ako skarzie, že klobúku sa nebude chcieť pátrať po tom kto je kto…
Ale aspoň čiastočne by to pomôcť mohlo. Minimálne by takto moudrý klobúk podporil práve tú tvorbu verejnej mienky, čo som načrtla vyššie.
kolej sem, kolej tam – Možná jenom zopakuju to, co už zde bylo řečeno, ale mě se také nelíbí přebíhání z koleje do koleje. Dá se to pochopit u těch, kdo začínají a po pár týdnech zjistí, že je to nebaví. Příště se zkusí registrovat znovu pod jiným jménem. Myslím si, že pokud je to nechytlo poprvé, nechytne je to ani podruhé a po pár týdnech se opět smažou.
U těch, kdo jsou v koleji třeba 2-4 bradavické roky, a pak teprve zjistí,že jim kolej nesedí, mi to přijde jako výmluva. Pokud by jim kolej jo hodně neseděla, už jsou dávno smazaní a ne,aby tu promarnili 2 a více let a sbírali body a zapojovali se do kolejního života jen tak pro nic za nic. Je to jako by si student medicíny v 5. ročníku uvědomil, že mu vlastně vadí pohled na krev. Těm bych další registraci nepovolila dřív jak za mudlovský rok. Přijde mi to logické. I mudlů to tak chodí. Mudla zjistí, že ho vysoká, kterou si vybral nebaví, než jsou přijímačky na vysněnou školu, uplyne zhruba rok. Taky to nejde hned. Tady s tim seknu a támhle mě vítají s otevřenou náručí…. Neexistuje. Když mudla opustí pracovní pozici, taky nějakou dobu trvá, než si najde nové místo.
Pokud se rozhodnete změnit barvu, tak abyste si měli uvědomit, že vaše postava je zcela nová, nezná nikoho na hradě a podle toho se chovat. Přijde mi vyloženě trapné schovat si u někoho majetek, tvářit jako brouk pytlík, co všechno ví a zná a všude už byl. Se všemi si tyká. Pro mě je Anička Bláhová zcela nová postava, a proto se tak k ní taky budu chovat, i když jsem předtím třeba jedním uchem zaslechla, že to původně byla Boženka Nováková. Měl by začít od nuly. Mudla na nové VŠ si taky musí najít nové kamarády, vybudovat vztahy s profesory. A hlavně přeběhlík by měl mlčet o tom, jaké to bylo v předchozí koleji a ne na celou VS vyřvávat tam nejdu, tam se dělo to a to. Ten, kdo chce předběhnout by měl být sakra dobrý herec, aby jeho výměnu kabátu nikdo nepoznal.
No, ale to jsem tu jen zopakovala, to co řekli předchozí.
🙂 – Jak pravdivé jsou ty články.
Ovšem já si říkám, aby se ti dotyční nedivili.
Není nic jednoduchšího pro moudrý klobouk ignorovat zaškrtnutí do které koleje by daný chtěl a poslat je do úplně jiné.
Je pravdou, že někteří maji pádný(spravedlivý) důvod pro změnit svou identitu.