Dnešní ráno bylo jako každé jiné. Studenti se pomalu a někdy i poslepu potáceli do Velké síně, aby si pochutnali na snídani. Domácí skřítci hbitě roznášeli vonící šálky kávy a profesoři se ani nenamáhali předstírat nějakou větší aktivitu.
Přesto si pozorný pozorovatel mohl všimnout podivného ruchu, který postupně postihoval všechny, kteří do Velké síně dorazili.
I studenti, jindy neustále krčící hlavu směrem k zemi, ji náhle pozvedávali až do nejvyšších prostor síně.
Co se stalo tak neobvyklého? Uvízl snad některý nezbeda na jednom z lustrů? Napadlo mě hned několik teorií, a tak jsem začala sama strop velmi pečlivě zkoumat.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že barvy a dění na stropě jsou jaksi jasnější, snad ani není třeba upřesňovat. Všichni sice víme, že na našem stropě se počasí mění docela pravidelně, ale nikdo tomu již delší dobu nepřikládal žádnou větší váhu.
Dnešního dne se však něco změnilo.
Strop nás přímo lákal k pohledu, a tak jsme mohli zahlédnout, jak se narůžovělé okraje nebe postupně mění na zářivou modrou, ozdobenou několika bílými mráčky.
Vzhledem k ošklivému počasí venku nás to rozhodně všechny potěšilo a myslím, že novou aktivu školního stropu ve Velké síni budeme všichni nadále oceňovat.
Snažila jsem se sice zjistit bližší příčinu této neobvyklé změny, bohužel však se mi dostalo jen neurčité informace, že skřítci provedli pravidelné mytí stropu, které probíhá přibližně jednou za deset let.
Jestli je to však pravdivé vysvětlení, to už si musí rozmyslet každý sám.
Růžové nebe? – Tak to lituji, že jsem ho ten den nestihla zaregistrovat a dostatečně se pokochat 🙁
– Musím uznat, že ten strop opravdu prokoukl, také se mi to líbí =)
Připomenutí – Když jsem taky byla ve velké sini, strhla se bouřka! Ve VS lítali blesky a potom pršelo. 😀