Divné věci se nejen dějí, ale také vyskytují…
Stojím na kraji chodníku a vidím hlouček mudlů, jak stojí v uctivé vzdálenosti od rohu jednoho domu a vzrušeně se baví. Vzápětí se odkudsi vyřítí postavy ve vlajících pláštích a autoritativním hlasem vyzývají : „Tady není nic k vidění! Běžte za našimi kolegy, ti vám vše vysvětlí!“ Mudlové tedy pomalu opouštějí ulici a jdou směrem k dalším postavám v pláštích. Chvíli nato se ozve paměťové kouzlo a mudlové pomalu odcházejí do svých domovů. Zůstávám tam s kouzelníky z ministerstva.
Tak takto nějak vypadalo včerejší ráno v jedné z londýnských ulic. Na rohu jednoho z domů leželo…NĚCO. Zelenožlutá barva, lesklo se to jako sliz, hromádka velká asi jako ležící kočka. Řekla bych, že je to nějaký pozůstatek mudlovského odpadu, když vtom se to začalo pohybovat. Pomalu, jakoby to mělo určitý cíl. Kouzelníci tomu uhýbali z cesty a to se pomalu přelévalo z místa na místo. Probíhaly v tom divné vlny. Najednou se to zastavilo. U slupky z pomeranče, pohozené na zemi. Vydalo to zvuk, jakoby to něco vcuclo a pak slupka zmizela. Hromádka změnila barvu ze zelenožluté na křiklavě oranžovou.
A tehdy kouzelníci vykročili kupředu, hodili na to pytel a přemístili se se slovy, že se to musí prozkoumat.
Co to bylo? Mimozemská bytost? Nepodařený pokus? Nebo nebezpečný výtvor zla?