Autorské zamyšlení Mintaky Orionis nad současnými událostmi.
V současné době projíždím všemožné a nemožné zdroje týkající se historie naší školy. Čtu si staré úvodky, články v Denním věštci i nejrůznější torza nejrůznějších starých ročenek apod. Je to poučné a zajímavé čtení. Zjistila jsem díky tomu spoustu věcí, které jsem nevěděla, ale těmi nechci teď unavovat. Spíše bych se chtěla podělit o jakýsi všeobecný dojem, z toho, jak jsem nasávala atmosféru naší školy po „listopadových událostech“ 2004. Měla jsem pocit, že tehdy se psala opravdu „velká“ historie projektu Hogwarts.czechzone.net. A tak trochu jsem v duchu záviděla těm, kteří u toho mohli být… Rouhala jsem se, že dnes už je vše stabilizované a skoro neměnné. A co se nestalo?! Ze dne na den byl odvolán z funkce kolejního ředitele Zmijozelu Nekro The Gravedigger, který tento post ovládal od zmiňovaných „listopadových událostí“ 2004, tedy úctyhodnou řádku let.
Abych se přiznala, tak mě to trochu zarazilo. (Teď nehodnotím a nekomentuji samotnou událost, ale spíše onu „souhru náhod“.) Najednou jsem si uvědomila, že „velká historie“ se píše i teď, v současné době. Na druhou stranu ale také platí, že za pět, šest let budeme o těchto událostech číst s úplně jinými emocemi než dnes. Možná dokonce bez nich, protože málokdo z nové generace bude vědět, kdo to vlastně Nekro The Gravedigger a Nimrandir Elénére byli. (Tím nechci v žádném případě význam obou osobností naší školy zesměšňovat a snižovat, ale i Sefrenie z Ylary je dnes spíš „historický pojem“, než že by většina obyvatel hradu věděla, jaká skutečně byla.) Takový je ale život a příběh lidského zapomínání…