Udělala jsem rozhovor s naší nebelvírskou primuskou Jane Mooren, abych těm, co ji neznají, přiblížila její začátky.
Vím, že jsi primuska a že jsi byla i prefektka, ale zajímalo by mě, jak si přišla na hrad?
Jak jsem přišla na hrad? Pověděla mi o něm jedna kamarádka, kterou jsem poznala na jisté diskuzi, havranka Melánie Hale. Jenže mi to bohužel řekla až po srpnové registraci, a tak jsem si musela půl roku počkat.
Když už jsem skoro zapomněla, že jsem o něco takového stála, připomněla se mi s registrací. Stačilo mi jen napsat lehkou vstupní esej kvality nic moc žádné a po týdnu čekání jsem se stala béžovoučkým nováčkem, který hbitě prošmejdil celý hrad. Bylo to jedno z nejzajímavějších období, které jsem tu prožila, to poznávání bylo hrozně fajn.
Rozkoukávala jsem se asi jen tři dny a najednou tu bylo zařazování, které zrovna nedopadlo podle mých představ… Ale byla jsem tu a to bylo hlavní.
Tvoje zařazení nedopadlo podle tvého přání? Jsi v Nebelvíru, kam jsi tedy chtěla?
Chtěla jsem do Havraspáru, za Melánií. Z jejího vyprávění jsem usoudila, že Havr bude ta kolej právě pro mě, podle toho jsem i vyplňovala dotazník a zaškrtávala jsem, že tam rozhodně chci. Jenže se tak nestalo, takže jsem se asi další týden cítila vyloženě přejetě.
Moudrý klobouk je ale moudrý a jistě věděl, co dělá. A dopadlo to přece jenom dobře. V Havru by to nikdy nebylo takové, jako je to u nás. Alespoň ne pro mě. Od té doby už nikdy nezpochybňuji inteligenci Moudrého klobouku…
A já už myslela, že jsi chtěla do Mrzimoru jako většina letošních nováčků
Ne, do Mrzimoru jsem rozhodně nechtěla… Nemám nic proti té koleji, ale nedokážu si představit sebe ve žluté barvě. V červené jsem ale taky nedokázala a jak to najednou jde. – Usměje se –
Jaké pro tebe bylo studium zpočátku? Těžší nebo naopak? A co jsi studovala?
Studium se mi zdálo skvělé, takže i když jsem si nabrala dost nudných předmětů, které mě vůbec nezaujaly, byla jsem jimi stejně nadšená.
Radovala jsem se z každého bodu (a vlastně se pořád raduji) a čím výš jsem stoupala v bodovacím žebříčku, tím větší jsem měla odhodlání. Jako prváček jsem studovala patnáct předmětů, ale všechny už bych z hlavy nevyjmenovala. Nejvíce si pamatuji Literární seminář, ten mě bavil ze všeho nejvíc. Pak taky Kryptozoologii, která mi přišla opravdu zajímavá, Upíry, jak je neznáte, Pohádky, Zeměplochu, Elfy, Drakologii, něco od pana Papulky…
A na ty ostatní předměty bych se musela podívat na vysvědčení. – Zamrká – Nic z toho ale nebylo příliš těžké, možná jen ti draci… Jelikož jsem ale byla plná nadšení a zápalu, po hodině nebo dvou jsem ten úkol prostě zvládla.
Pro Denní věštec sepsala Cathrine Lokwood