Aneb nepravděpodobné se může stát možným i v Bradavicích.
Jelikož už na škole nějaký ten pátek pobývám, jsem již myslím na víceméně zajetý rytmus školního roku celkem zvyklý. V prvním termínu si nadšení studenti naberou obrovské množství předmětů a celkem často odevzdají kvalitní úkoly hned při nejbližší možné příležitosti. Později přichází odkládání jednotlivých úkolů až na tradiční „druhou neděli“, následuje jedna omluva, druhá omluva – a někdy kolem pololetí se studentská únava projeví naplno a třídy se pozvolna vyprázdní… Žádný div, tak to zkrátka chodí.
Podobným vývojem ovšem obvykle prochází i aktivita profesorského sboru – zatímco v prvních termínech se tradičně semináře vyučovaly ve velkém, většina kantorů později ztratila motivaci své přednášky „za nic“ opakovat a ke konci semestrů již byl pro studenty seminářový výběr značně omezen, neboť většinu otevíraných kurzů už zkrátka měli za sebou.
Byl jsem tedy velmi zvědavý, jaké změny v této oblasti přinese zavedení platu pro profesory i za opakování již jednou vypsaného semináře – a musím uznat, že před několika týdny, kdy prakticky veškeré vypsané jednorázové lekce vyučovala kolegyně Mintaka, jsem byl touto situací poměrně zaražen – to nejhorší přeci teprve mělo přijít…
A přeci zatím nepřišlo – naopak – jako mávnutím hůlky se právě v jindy kritickém pololetním přelomu objevilo několik nových kurzů především od služebně mladších profesorek; například v současném termínu jsou vypsány hned čtyři zcela nové semináře (co je s podivem, je také fakt, že nejde o one woman show, ale že pochází z per hned tří různých profesorek), což je věc opravdu nevídaná, leč pro většinu aktivních obyvatel hradu vítaná.
Inu, překvapení se zkrátka dějí – kéž by takováto příjemná vychýlení z pravidelných průběhů školních let přicházela častěji!
Ale, ale… – Drahý kolega, vy si naozaj myslíte, že naše milé mladé profesorky vypísali svoje semináre kvôli tým pár srpcom, čo za ne dostanú? Nemôžem si pomôcť, ale mám neodbytný pocit, že nám skôr chceli odovzdať niečo zo svojich skúseností. Už sa zabehli v bežnej výuke a našli si chvíľu času, aby oboznámili s tématikou im blízkou aj širšie auditórium.
Ale áno, súhlasím s nadpisom. Konečne azda prišla doba, keď sa na semináre neprihlasujeme v honbe za bodmi, alebo dokonca v snahe zabrániť konkurenčnej koleji aby tých 15b za V získala, ale hlavne pre samotný záujem o tému seminára. To považujem za veľmi osviežujúci prvok, ktorý povedie aj k väčšej chuti nejaké semináre vypisovať.
Re: Ale, ale… – No asi takhle… těm srpcům za semináře se rozhodně nebráním, ale semináře vypisuju hlavně proto, že si myslím, že je to moje povinnost. Néé, že by byla úplně povinná a definovaná ŠŘ, ale je prostě nanejvýš trapné, když ze 40 – 50 osob ve fialovém nikdo není schopen napsat tu a tam nový seminář. Pořád nezapomínám na pohled bezmocného studenta, který nemůže nic, jen čeká, jestli ti „nahoře“ něco. A oni obvykle nic, vůbec nic… A to je prostě ostuda.
Re: Ale, ale… – Ne, to si nemyslim, jestli to z clanku vyplyva, tak mi to je lito.
Re: – Mě po přečtení článku nenapadlo, že bychom to dělali jen kvůli penězům. Ale musí se nechat, že když je jich tolik, tak jsou třídy vesměs prázdné, Proto já už ani semináře nevypisuji. Měl jsem letos jeden nový seminář, druhý skoro nový, ale zaplněnost třídy byla jen první termín. Pak jsem byl rád, že tam byl vůbec jeden student. Je vidět, že je nás málo a že je hodně seminářů. Třeba se ta situace v budoucnu změní…
Re: Re: – No vidíš? A u mňa je to naopak. Pokým bol taký nátresk, že študenti ani nevedeli na čo sa zapisujú, len nech si nejaký seminár (rozumej možnosť získať 15b) uchmatnú, tak som strácala motiváciu vypisovať semmináre.
Ale je fakt, že by motiváciu ešte viac zdvihol konkrétne prejavený záujem. Niečo ako „Pani profesorka, nechceli by ste vypísať nejaký seminár?“ Alebo ešte lepšie: „Prosím, že seminár o žblemcokazovi bol tak dobrý a ja som sa naň už nedostala. Nechceli by ste ho vypísať znova?“ 😉
Ale možno je to celé len tým, že je hodne ani nie tak seminárov, ale súťaží. Študenti môžu hrabať body tam a nemajú už takú potrebu tlačiť sa na semináre. 😎
– Ja seminare vypisovat nehodlam a srpce mi jsou fuk =P
– Já už jsem asi zkažená dlouhou dobou, kdy za znovuvypsání semínáře nebylo nic, tak jsem to bojkotovala a podruhé nevypisovala. Starý pes se už nechce učit jiné způsoby. Zkazili jste si mě 😉
Re: – Kdo chce psa bit, hul si vzdy najde… ;-))