Matthew Whitecrow trochu jinak

Už víme, že předmět Jak přinášet světlo pan Whitecrow učit nebude, ale rozhodl se, že udělá pár seminářů, které budou filozoficko/psychologického charakteru a budou daleko lépe aplikovatelné. Tak jsem rozhodla vyzpovídat ho v trochu jiné úrovni.

Nemyslíte si, že tyto semináře nebudou zas až tolik navštěvované vzhledem k tomu, že tu jsou i děti a těm něco jako filozofie a psychologie absolutně nic neříká? Nemluvě o nás líných studentech, co si zapisujeme jen ty semináře, kde jsou lehké úkoly. – směje se –

Myslím si, že pokud každý seminář navštíví alespoň jeden student a nějak mu to pomůže v jeho rozvoji, tak to splní svůj účel. Koneckonců, je tu i hodně profesorů, které by to mohlo zajímat. Ono zase nejde o kdovíjak komplikované semináře. V podstatě se tam jenom píše o tom, co vám řekne zdravý selský rozum. Ale to, co se tam dozvíte, může dokonale změnit způsob, jakým se díváte na svět.

No, nevím, uvidíme. Teď vám půjdu trochu po krku. Jsem totiž cynický realista a tohle mi zavání trochu šedesátými léty, kdy byla vlna hippies, děsné oblečení a myšlenky typu milujeme celý svět; pojďme, změníme svět k lepšímu; žádné války, jen spousta trávy. Co vy na to?

– smích – To jsem rád. Trocha pozornosti nikomu neuškodí. Nemůžete změnit svět kolem sebe. Ten už je dokonalý. Stačí, když změníte to, jakým způsobem ho prožíváte. K tomu není žádná tráva ani drogy potřeba. – úsměv – Války asi budou pořád. Někteří lidé si nedokážou přestat hrát na vojáčky, ani když už jsou dospělí.

Ehm, co jste to pil? Nebo to je ještě pořád euforie, že jste zpátky? Jak můžete tvrdit, že svět je dokonalý?! Ten má k dokonalosti asi tak blízko jako já k tomu, že budu astronaut.

Nakonec, proč ne. Kdybyste opravdu chtěla… – salva smíchu –

Ono je to trochu složitější. Kdybyste se o tom chtěla dozvědět víc, zkuste navštívit moje semináře. Třeba to pak lépe pochopíte.
Koneckonců, nezdálo se vám, když jste byla naštvaná, že jsou všichni proti vám, venku je ošklivo a nic se vám nedaří? A naopak, když jste byla zamilovaná nebo šťastná, že na světě je krásně, je tu spousta barev a vůní a že jsou na vás všichni milí?

Jde hlavně o to, přes jaký filtr se budete na to, co vás obklopuje, dívat. V obou zmíněných případech nebyl svět ani špatný, ani dobrý. To se jen měnil způsob vašeho prožívání. – mrkne –

Ne, tak to se mi tedy nezdálo, protože květen neprožívám líbající se pod třešní, ale smrkající pod sprchou. Já tedy růžové brýle nenosím, i když jsou na PU k dostání. Navíc miluju, když je venku hnusně, můžu si zalézt pod deku a chrnět. – zasní se – Prožívám jen jednu slast a tou je čokoláda. Ano, ano, ještě pořád tak čerstvý a plný optimismu… no nebojte, to se brzo změní.

– hurónský smích – Mám to takhle poslední tři roky. Tak uvidíme. – mrkne –