Je vám divné, proč v Denním věštci nevycházejí žádné články? Ne, není to proto, že by celá redakce stávkovala kvůli nízkým platům (ačkoliv bychom mohli!), ani proto, že jsme všichni zdrhli na prázdniny. Pravda je o mnoho hrozivější. Filius Orionis chytil rýmičku.
„Převoz pana Orionise do Nemocnice svatého Munga zatím není nutný, pacient zůstává v domácím léčení,“ prozradil Dennímu věštci vrchní lékouzelník oddělení závažných chorob a dodal: „Pro ženy je nemoc naprosto neškodná a obvykle se jí do týdne zbaví, aniž by vážněji narušila jejich zaběhnutý režim. Ovšem muži jsou nuceni ulehnout do postele a strávit tentýž týden v obavách o svůj život. Pacientům by měl být podáván horký čaj, vitamíny, lektvar životabudič a vyžadují čtyřiadvacetihodinovou pozornost. Mnoho pacientů se při rýmičce uchyluje k bilancování svého dosavadního života a sepsání závěti.“
Když jsem přes okno nakoukla ke kolegovi Orionisovi, čekal mne hrůzný výjev. Filius ležel v posteli zavalené kapesníky, tvářil se, že do pěti minut umře, a vydával podivné, naříkavé zvuky. Obě jeho sestry, Mintaka i Betelgeuse, se předháněly v tom, která mu uvaří lepší čajíček, donese větší polštář a poví nejnovější drb. Cíl této snahy mi přišel očividný: Dostat Filiuse do hrobu a zdědit rodinné sídlo.
Když jsem tak nahlížela dovnitř, úplně jsem přehlédla svého muže, který zřejmě nebyl informován o Filiusově nemoci, a tak beze strachu zaklepal a vstoupil dovnitř. Merline! On se určitě nakazil! No to snad ne! Zachraň se, kdo můžeš!!!
– Tedy, to zni, jako kdybyste jeho zavaznou chorobu zlehcovala, kolegyne! Kdybyste jen tusila, kolik utrpeni za tou hroznou rymou vezi…